Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1AE2DE664C02A8C4C1257A4E0064F546.html
HTML · 14.73 KB
No categories available
25 Cdo 2842/2005
U S N E S E N Í
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 8. 6. 2005, č. j. 23 Nc 110/2005 -8, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 7. 2005, č. j. 12 Co 647/2005 -14, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Namítá, že je osobou nemajetnou a že důchod, který on a jeho manželka pobírá, je pod hranici bídy, je vážně nemocen, nemovitosti, které vlastní, jsou zchátralé a jejich hodnota je zanedbatelná, stejně jako jeho příjmy z pachtovného a nájemného. Dále uvádí, že je ze zákona rehabilitovaný, na odškodnění čeká už deset a třináct let, na ochranu svého práva na odškodnění, které má podle čl. 3 , čl. 6 a čl. 36 Listin y, by měl být kvalifikovaně hájen přiděleným advokátem a měly by mu být prominuty poplatky. Názor, že může platit advokáta a bránit své právo na odškodnění, považuje za nemravné. Navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( § 235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
Podle ustanovení § 239 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a ).
V posuzovaném případě není přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. dána, neboť usnesením odvolacího soudu, které dovolatel napadá, bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žádost o ustanovení zástupce, a napadené rozhodnutí tedy není rozhodnutím ve věci samé. Pojem „věc sama“ je totiž právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je za věc samu (v teorii se uvádí také věc hlavní) pokládán nárok uplatněný žalobou (§ 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. R 61/1998). „Věcí samou“ však není návrh účastníka na ustanovení zástupce.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238 a § 238a o. s. ř. o. s. ř. , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech taxativně vyjmenovaných v uvedených ustanoveních, a vzhledem k tomu, že nejde o žádný z případů upravených v ustanovení § 239 odst. 1 , 2 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , nelze ani z tohoto ustanovení dovodit přípustnost dovolání žalobce.
Dovolání žalobce tedy směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. S ohledem na ust. § 241b odst. 2 , věta za středníkem, o. s. ř. o. s. ř. nebylo třeba se zabývat tím, že dovolatel není pro dovolací řízení zastoupen advokátem ve smyslu ust. § 241 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Dovolací soud proto dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 , věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. ledna 2006
JUDr. Marta Škárová, v.r.
předsedkyně senátu