Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 485/2021
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1524 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1524 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1524 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1524 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 8 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč za dvě jízdy bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k nimž došlo dne 20. 5. 2021 v 10:54 hod. na lince metra anonymizováno a dne 24. 5. 2021 v 17:57 hod. na lince autobusu anonymizováno veřejné hromadné dopravy osob provozovanou Dopravním podnikem anonymizováno obec, akciovou společností, v obec (dále jen anonymizováno) a uzavřel tak s ní v obou případech smlouvu o přepravě osob. Žalovaný byl v obou případech kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Další okolnosti o uzavřených přepravních smlouvách a o jejich porušení vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo číslo. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je občan Vietnamu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (Praha, 12. 10. 1982; č. 98/1984 Sb.) neurčuje zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.
3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 25. 10. 2021, a to fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř., žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání EPR. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.
4. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
6. Žalovaný se přepravoval dne 20. 5. 2021 v 10:54 hod. na lince metra anonymizováno a dne 24. 5. 2021 v 17:57 hod. na lince autobusu anonymizováno, jež jsou součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravních kontrolách, které v ten okamžik s žalovaným byly provedeny, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné částku 24 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč. Žalovaný byl žalobkyní dne 19. 7. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky.
7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 5 odst. 2 je rozhodným právem právo české.
9. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a dále vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., Přepravní řád, a Smluvní přepravní podmínky anonymizováno (dále jen„ SPP“). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval MHD v obec, čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaný byl povinen zakoupit si jízdenku. Při kontrole revizorem anonymizováno se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Proto vznikla žalovanému povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce za jízdu dne 20. 5. 2021 a 24. 5. 2021 dlužné jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh dopravci neuhradil, proto má žalobkyně právo dle § 2550 o. z. a § 37 zák. č. 266/1994 Sb. na zaplacení žalované částky. Příslušenství pohledávky bylo přiznáno dle § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.