Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2991/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 15. 5. 2003, č. j. -184, zamítl žalobu na zaplacení částky 10.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Dospěl k závěru, že nárok žalobce na náhradu škody vzniklé v důsledku neoprávněně provedené přístavby na domě žalované je neopodstatněný, neboť žalobce neunesl důkazní břemeno a neprokázal splnění všech předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 420 odst. 1 obč. zák.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 2. 2005, č. j. -205, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení vůči státu potvrdil, výrok o náhradě nákladů ve vztahu mezi účastníky změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce vlastnoručně sepsané dovolání, v němž dovozuje jeho přípustnost s ohledem na výši žalované škody, která z uplatněné částky 10.000,- Kč postupem času narůstá a za tři roky od podání žaloby dosahuje již více než 20.000,- Kč. Dovolatel se neztotožňuje rovněž se závěry soudů obou stupňů o povinnosti k náhradě nákladů řízení. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolatel sice v projednávané věci není zastoupen advokátem ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro postup podle ustanovení a pro zastavení dovolacího řízení ( ).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 10.000,- Kč. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku o věci samé, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením Na tom nic nemění ani tvrzení dovolatele, že škoda postupně narůstá (nyní až nad částku 20.000,- Kč); žalobce totiž v tomto směru žalobu nerozšířil a pro posouzení přípustnosti dovolání je tak rozhodující, že předmětem řízení, o němž rozhodoval odvolací soud, zůstala částka 10.000,- Kč. Dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé tedy směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovolání není přípustné ani proti výroku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky.

Ačkoli výrok o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je obsažen v rozsudku, má povahu usnesení ( ), proto je třeba přípustnost dovolání proti němu posuzovat podle ustanovení upravujících přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Pojem „věc sama“ je totiž právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede, za věc samu (v teorii se uvádí také věc hlavní) je tedy pokládán nárok uplatněný žalobou ( ), o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. R 61/1998). V daném případě „věcí samou“ byl tedy požadavek na zaplacení částky 10.000,- Kč.

Dovolání v uvedeném rozsahu není přípustné ani podle ustanovení , a , protože napadeným usnesením nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních a , a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení

Dovolání žalobce tedy směřuje i v tomto rozsahu proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto odmítl podle věty první, a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. ledna 2006

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu