Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1663/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 221.415,- Kč s příslušenstvím představující cenu díla - opravy střechy rodinného domu čp. 9 ve Z., kterou žalobkyně provedla na základě smlouvy o dílo uzavřené s M. J. Objednatel cenu díla nezaplatil a rodinný dům prodal žalovanému.

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 21. dubna 2004, č. j. -52, zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 221.415,- Kč se 7,5 % úrokem z prodlení od 1. 1. 2002 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení. Dovodil, že žalovaný není věcně pasivně legitimován v řízení, neboť smlouvu o dílo, na základě níž žalobkyně (coby zhotovitel) plnila, uzavřela s M. J.(objednatelem). Tomu pak vznikla povinnost zaplatit cenu díla. Mezi žalobkyní a žalobcem neexistoval žádný právní vztah, nedošlo mezi nimi k přímému plnění a žalovaný na úkor žalobkyně nezískal ani bezdůvodné obohacení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. února 2005, č. j. -80, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku potvrdil, ve výroku o nákladech řízení jej změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se zcela se závěry soudu prvního stupně, na něž v podrobnostech odkázal. Zdůraznil, že je třeba vycházet ze závazkového vztahu založeného smlouvou o dílo uzavřenou mezi žalobkyní a objednatelem M. J. Za nerozhodnou považoval okolnost, že později došlo k převodu vlastnického práva k rodinnému domu z objednatele na žalovaného.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž prostřednictvím dovolacího důvodu podle namítla, že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud prvního stupně především vyhlásil dne 21. 4. 2004 bez přerušení jednání rozsudek, aniž by žalobkyni za situace, kdy měl na věc odlišný právní názor, poučil ve smyslu Pochybil i tím, že neprovedl jí navržený důkaz spisem Policie ČR N. V důsledku těchto vad soudy učinily nesprávný právní závěr o nedostatku věcné pasivní legitimace žalovaného. Z uvedených důvodů navrhla napadené rozhodnutí, které považuje za zásadně právně významné, zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhl dovolání žalobkyně zamítnout, neboť napadený rozsudek je věcně správný. Závěr o nedostatku věcné pasivní legitimace odpovídá zjištění, že smlouvu o dílo žalobkyně uzavřela s M. J., který má povinnost cenu díla žalobkyni uhradit. Připomněl, že žalobkyně dosud neuvedla, které skutečnosti významné pro posouzení otázky pasivní legitimace ve věci měly být z navrhovaného spisu Policie ČR zjištěny.

Podle článku II bodu 3. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 4. 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 25. 2. 2005, bylo na místě dovolání projednat a rozhodnout podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „“).

Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2005, č. j. -80, není podle přípustné a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací důvod, jímž lze vytýkat existenci vad, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), lze v tomto případě úspěšně uplatnit jen tehdy, shledal-li dovolací soud, že napadené rozhodnutí má zásadní právní význam, tedy že je dovolání přípustné. Sám o sobě, i kdyby byl dán, přípustnost dovolání podle nezakládá.

Žalobkyně sice v dovolání proklamuje, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, avšak podle obsahového vylíčení dovolacích námitek je zřejmé, že v dovolání uplatnila toliko dovolací důvod podle (soudy neprovedly jí navržený důkaz, soud prvního stupně jí neposkytl poučení podle ), který není způsobilý sám o sobě přípustnost dovolání podle založit. Jak již bylo výše vysvětleno, v případě, že je přípustnost dovolání podle teprve zvažována, nemají takové námitky žádnou právní relevanci a dovolacímu soudu nepřísluší správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska těchto dovolacích námitek přezkoumávat.

Protože ani přípustnost dovolání proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, nelze dovodit z žádného ustanovení (srovnej rozhodnutí publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska uplatněných námitek ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a a žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 7.500,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč ( a a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 18. ledna 2006

JUDr. Blanka Moudrá,v.r.

předsedkyně senátu