Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 169/2005

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. K., rozsudkem Zemského soudu Norimberk - Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 6 KLs 505 Js 1617/2001, a to pro trestný čin zkrácení daně a falšování y podle , odst. 3, , německého trestního zákona, č. 1, č. 2, odst. 3 č. 1, č. 4 německého nařízení o dávkách a odvodech a , , , , , , , a německého zákona o monopolu na pálení lihu, k trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným rozsudkem Zemského soudu Norimberk – Fürth, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 9. 4. 2003, byl M. K. uznán vinným trestným činem zkrácení daně a falšování y podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo, a to na základě zjištění, že jako podnikatel v dopravě v období od června 1998 do října 1998 se zapojil do činnosti jedné ilegální organizace polských pachatelů provozující pašování alkoholu tím, že pro ni zprostředkovával přepravní vozidla a řidiče a sám jako řidič pracoval. Uvedená organizace nakoupila jemný spiritus u jedné italské destilační firmy a přihlásila ho pro přepravu v řízení na pozastavení daně a odvážela ho do Německa. Na německém území byl potom alkohol odebrán z celně-úřední kontroly při porušení ustanovení řízení na pozastavení daně tím, že došlo ke změně vozidla nebo řidiče, resp. kamionová souprava byla opatřena novou poznávací značkou. Ve všech případech tomu bylo tak, že průvodní nákladní papíry, zvláště BVD, byly v blízkosti německo-české hranice vyměněny za jiné vývozní papíry, které byly opatřeny falšovaným tuzemským celním razítkem a zněly na zboží Evropské unie, která na rozdíl od alkoholu nepodléhá žádným zvláštním kontrolním a přezkumným opatřením. V rámci celního odbavení pro vycestování do České republiky přes hraniční přechody Ph., resp. Wa. potom předložil M. K. nebo jím pověření zprostředkovaní řidiči na celnici vyměněné papíry, aby tak předstírali náklad kamionu odpovídající těmto papírům a tak zamlžili vývoz alkoholu z Evropské unie. Tím, že byl alkohol odebrán z celně úřední kontroly, vznikla, jak musel obviněný minimálně předpokládat, okamžitě splatná daň z destilátu, která byla původně pozastavena za podmínek řádného provedení řízení na pozastavení daně a to ve výši 25,20 DM na litr čistého alkoholu. Konkrétně se tak obviněný podílel na přepravě alkoholu ve dnech 17. 7. 1998 až 2. 10. 1998 v pěti případech, čímž došlo ke zkrácení daně v celkové výši 3.217.280,- DM, přičemž bylo zjištěno, že jako náklad byly fingovány v jednom případě válce, pneumatiky a trubky, v dalším fixace pro upevnění koberců na podlahy a v jednom případě fólie z umělé hmoty; ve dvou případech zůstal druh fingovaných nákladních papírů neznámým.

Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (přinejmenším trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. K. se dopustil trestných činů, které jsou závažnými trestnými činy proti hospodářské a daňové soustavě i podle českého právního řádu, přičemž nebezpečnost jeho jednání je zvyšována tím, že šlo opakovanou organizovanou činnost, která směřovala ke způsobení škody velkého rozsahu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. ledna 2006

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík