Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 192/2021-20
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 2 873,18 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 873,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 873,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne 1.4.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 2 873,18 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o přiznání nároku na úhradu ceny za poskytování služeb elektronických komunikací a dále smluvní pokuty za nevrácení poskytnutého přijímacího zařízení – modemu anonymizováno 6 slov) vč. poplatku za odpojení ve výši 500 Kč po odstoupení, to vše na základě účastnické smlouvy číslo ze dne datum. Na základě uvedené smluvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací se přitom žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a současně dodat koncové zařízení spec. výše, žalovaný se zavázal za tyto služby a koncové zařízení řádně platit ceny vyúčtované ve lhůtě splatnosti. Žalovaný tyto své povinnosti porušil, když ve lhůtách splatnosti neuhradil vyúčtování číslo co do částky 0.21 Kč, číslo co do částky 123 Kč, číslo co do částky 123 Kč, číslo co do částky 123 Kč, číslo co do částky 3,97 Kč, číslo co do částky 500 Kč. Uvedené částky žalovaný neuhradil ani přes písemnou upomínku.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Dle ust. § 2201 obč. zákoníku v rozh. znění, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
5. Dle ust. § 2048 obč. zákoníku v rozh. znění, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh byl důvodný, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě kterých se zavázala poskytovat tyto zmíněné služby žalovanému, a to včetně služeb třetích stran a včetně závazku pronajmout žalovanému koncové přijímací zařízení za sjednané platby. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně a včas neuhradil ceny za poskytnuté služby, zejména nájemné za poskytnuté přijímací zařízení v souladu s ust. § 2201 NOZ , právní předchůdce žalobce odstoupil dle č. 2.7.3.2., které byly nedílnou součástí smlouvy, od předmětné smlouvy, a to dopisem ze dne 7. 11. 2019. Dle čl. 7 VOP byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté přijímací zařízení, a to nejpozději do 14ti dnů od data ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu pak, že žalovaný ani tuto svoji povinnost nesplnil, vznikl žalobkyni nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 2000 Kč, a to dle ust. § 2048 NOZ . Povinnost žalovaného uhradit jak cenu za poskytnuté služby třetích stran, tak nájemné za pronájem koncového zařízení vyplývá z uzavřené smlouvy, a to na základě žalobkyní shora vystavených splatných faktur, a to včetně již zmíněného nároku na zaplacení smluvní pokuty a náhrady nákladů za odpojení z důvodu nedoplatků. Pravomoc soudu je dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č.j. Conf 56/2010 -12, který dospěl k závěru, že předmětem řízení je cena za službu, když se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za služby, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Jelikož tedy žalovaný nesplnil řádně a včas své závazky, dostal se do prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdy soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení. Na základě výše zmíněných skutečností rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu . Příslušnost Okresního soudu Plzeň-město je přitom dána dle článku 17 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, Brusel I bis.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 515,65 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.