Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 162/2021-16

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 1 524 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 524 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 524 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Podle , soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl soudu doručen dne datum, se žalobce domáhal zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím, a to jako dlužného jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za cestu žalované dne datum hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobcem bez platného jízdního dokladu.

Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporovala. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne datum žalovaná cestovala tramvajovou linkou číslo provozovanou žalobcem, při přepravě byla kontrolována a neprokázala se platným jízdním dokladem. Téhož dne pak žalovaná podepsala s žalobcem dohodu s cestujícím číslo kde je uvedeno, že žalovaná, který cestovala dne datum linkou číslo bez platného jízdního dokladu, uznává co do důvodu a výše svůj dluh na jízdném ve výši 24 Kč a přirážce k jízdnému ve výši 1 500 Kč a zavazuje se jej zaplatit do 15 dnů od podpisu. Předžalobní výzvou žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dluhu popsaného v předmětu řízení. Žalovaná ničeho neuhradila.

Dle , smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Dle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Uznání dluhu podle ustanovení § 2053 o. z. je způsobem utvrzení dluhu. Existující dluh se jím utvrzuje, nezpůsobuje však jeho zánik. Uznáním se nemění právní důvod dluhu. Uznání je tak nástrojem preventivním a vede k posílení procesní pozice věřitele v případném sporu. Uznání dluhu podle § 2053 o. z. je jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, jímž činí písemnou formou výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu, ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává a jaká je jeho výše a důvod. Tyto skutečnosti musí být objektivně zjistitelné, což znamená, že pro uznání nestačí, že strany musely vědět, resp. jim muselo být zřejmé, jaký konkrétní závazek dlužník uznává. Způsob určení důvodu a výše uznávaného závazku zákon nespecifikuje. Mohou být tudíž určeny přímo v uznávacím prohlášení, ale může se tak stát i jinak, pokud tento způsob umožňuje jednoznačně určit uznávaný závazek. Požadavek na uvedení důvodů nároku je splněn tehdy, označí-li jej dlužník tak, aby bylo jednoznačné, jakého nároku se týká, popřípadě v čem (v jakých skutkových okolnostech) nárok spočívá.

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím byla konkludentně uzavřena přepravní smlouva podle o. z., a to tím, že žalovaná použila hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobcem. Na základě uzavřené přepravní smlouvy vznikla žalované mj. povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné dle a vyhl. č. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Protože se žalovaná na výzvu přepravního kontrolora neprokázala platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci právo požadovat kromě dlužného jízdného i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s  , odst. 6 , o drahách. Tuto pohledávku navíc žalovaná co do důvodu i výše písemně uznala podle o. z., čímž nastala vyvratitelná domněnka, že v době uznání trval dluh v rozsahu jeho uznání. Na žalovanou tak uznáním dluhu přešlo břemeno tvrzení a břemeno důkazní, pokud by tvrdila, že dluh ve výši 1 524 Kč vůbec nevznikl či již neexistuje. Žalovaná v tomto ohledu netvrdila ničeho. Žalovaná neprokázala, že by uznaný dluh ať již v době uzavření smlouvy či následně neexistoval, či nějakým způsobem zanikl. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě částky 1 524 Kč, která byla žalovanou uznána a nebyla dosud uhrazena. Protože žalovaná dlužné jízdné a přirážku k jízdnému do 15 dnů od zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu neuhradila, dostala se následujícím dnem do prodlení podle o. z. a je podle o. z. povinna hradit úroky z prodlení z dlužné částky, jejichž výši stanoví

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , když dle procesního výsledku byl ve věci zcela úspěšný žalobce, kterému soud na náhradu nákladů řízení přiznal soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu ve výši 100 Kč dle za 2 úkony, tj. za podání návrhu a zaslání tzv. předžalobní upomínky. Jelikož se jedná o náklady účelně vynaložené na uplatnění práva, přiznal soud žalobci jejich náhradu ve výši 600 Kč (výrok II.).

O lhůtách k plnění rozhodl soud dle věty před středníkem, když neshledal důvod k uložení delší lhůty či stanovení plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.