Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 844/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský obchodní soud v Praze rozsudkem ze dne 27.6.2000, č. j. -103, zamítl žalobu, aby žalovanému bylo uloženo do dvou měsíců od právní moci rozsudku změnit své obchodní jméno ve společenské smlouvě tak, aby neobsahovalo slovo „P.“ jakkoliv napsané, do dvou měsíců od této změny podat příslušnému rejstříkovému soudu návrh na zápis změny obchodního jména v obchodním rejstříku, a zdržet se při propagaci svých výrobků a služeb, zejména na dopisních papírech a vizitkách svých představitelů, v telefonních a podobných seznamech, jakož i při internetovém styku užívání slova „P.“ jakkoliv napsaného. Současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 5 160,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 22.4.2002, č. j. -131, k odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil změnit svou obchodní firmu ve společenské smlouvě a podat návrh na zápis takto změněné obchodní firmy rejstříkovému soudu ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku. Ve zbytku zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Své rozhodnutí odvolací soud odůvodnil tím, že ve vztahu účastníků to byl žalobce, kdo jako první v kmeni své firmy použil slovo „P.“ a od svého vzniku 26.8.1992 firmu v podobě „P. t.“ spol. s r. o. ve svém podnikání používá, zatímco žalovaný si nechal slovo „P.“ jako část kmene firmy zapsat 8.10.1992 původně jako „P. společnost s ručením omezeným“, od 20.7.2000 pak v podobě „P. P., spol. s r. o.“. S odkazem na ustanovení § 10 odst. 1 obch. zák. dospěl k závěru, že firma žalovaného „P. P. spol. s r. o.“ oproti starší firmě žalobce „P. t., spol. s r. o.“ požadavek nezaměnitelnosti nesplňuje a označení obou firem v jejich kmenech se neodlišuje natolik výrazně, aby k záměnám účastníků nemohlo dojít, což podporuje i skutečnost, že sídlem obou firem je P. Odvolací soud dále uvedl, že podle aktuálních výpisů z obchodního rejstříku se předmět podnikání obou účastníků nepřekrývá, přihlédl však k notářskému zápisu ze dne 27.6.2001 o změně společenské smlouvy, která v době rozhodování odvolacího soudu nebyla zapsána rejstříkovým soudem, ale na základě které by k překrytí předmětu podnikání došlo. Pouze pro úplnost poukázal také na výpisy z databáze ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze s tím, že pro věc nejsou rozhodné, protože se týkají známkoprávních vztahů. Psaná podoba slova P. u žalobce a P. u žalovaného je od sebe neodlišuje a slova „P.“ a „t.“ nemají povahu dominujícího prvku v názvu a nejsou s to zaměnitelnost vyloučit. Způsobilost přivodit záměnu obou firem zde proto existuje a žalobce má právo na ochranu obchodní firmy podle § 12 obch. zák., opírající se o časovou prioritu.

Za důvodný však odvolací soud nepovažoval žalobcův požadavek, aby žalovaný zcela upustil od užívání slova „P.“ ve znění firmy. Vycházel přitom ze zjištění, že podle zápisů v obchodním rejstříku se účastníci přímo na trhu výrobků a služeb nesetkávají. I když slovo „P.“ má v obou obchodních firmách výraznější povahu (v porovnání s dalšími slovy), neznamená to, že by bylo nemožné sestavit kombinace, které toto slovo zcela nebo zčásti obsahují, kterými by však žalovaný zákonnému požadavku nezaměnitelnosti obou obchodních firem dostál. Proto povinnost změnit obchodní firmu žalovanému uložil, avšak ve volbě nového znění firmy ho nijak neomezil.

Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podal žalovaný dovolání a uvedl, že ve smyslu (dále též jen „ “) spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Konkrétně dovolatel nesouhlasí s právním hodnocením odvolacího soudu co do zaměnitelnosti obchodních firem. Podle názoru dovolatele je třeba vycházet z ustanovení obch. zák., podle kterého firma nesmí působit klamavě. Zákon nezná pojem „dominující část obchodní firmy“, ale jen pojem „obchodní firma“. Pokud budou účastníci používat řádně obchodní firmu tak, jak je zapsána v obchodním rejstříku, tedy v celém rozsahu, nemůže k záměně dojít. Žalobce i žalovaný nepodnikají ve stejném nebo obdobném předmětu činnosti. K návrhu žalobce na doplnění zápisu v obchodním rejstříku ze dne 27. 6. 2001 o další činnost, a to zprostředkování obchodu se sdělovací a související technikou a o zprostředkování služeb v oblasti sdělovací a související techniky, čímž by k překrytí předmětu podnikání účastníků došlo, dovolatel podotýká, že dosud nebyla tato změna v obchodním rejstříku zapsána a žalovaný pokládá navrhovanou změnu za ryze účelovou v souvislosti s předmětným soudním sporem. I když odvolací soud nemá za důvodný požadavek žalobce, aby žalovaný upustil zcela od užívání slova „P.“ ve znění obchodní firmy, je žalovaný toho názoru, že požadavek na změnu obchodní firmy, spočívající v sestavení takové kombinace, která by i obsahovala zčásti slovo „P.“, není důvodný. Z důvodu nesprávného právního posouzení věci navrhuje dovolatel, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, neboť odvolací soud – ve hodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, – odvolání rovněž projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném před 1. lednem 2001.

Včasné dovolání bylo podáno oprávněnou osobou – žalovaným – zastoupeným advokátem ( ) a obsahuje náležitosti ve smyslu

Dovolání je přípustné podle ustanovení odst. l písm. a) a dovolacímu důvodu dle ve znění účinném od 1. ledna 2001 pro dobu před tímto datem po obsahové stránce odpovídá dovolací důvod dle ustanovení Dovolání však není důvodné.

Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelkou, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem v otázce výkladu obch. zák.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodný výklad , obchodního zákoníku, ve znění zákonů č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. a č. 353/2001.

Dovolací soud zdůrazňuje, že zákonné požadavky na znění obchodní firmy právnické osoby stanoví především § 9 odst. 2 obch. zák. v rozhodném znění (jež je i jeho zněním stávajícím) a podle kterého firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Firmou právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku na základě zvláštního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu.

Dále pak jde o ustanovení § 10 odst. 1 věty první a druhé obch. zák. v rozhodném znění (jež je opět i jeho zněním stávajícím), které určuje, že firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu.

V tomto zákonném rámci Nejvyšší soud sdílí závěr odvolacího soudu, že geografický údaj „P.“ připojený ke slovu „P.“ sám o sobě nemůže dostatečně odlišit firmu žalovaného od firmy žalobce. Je totiž současně i označením města, kde žalovaný sídlí a ve kterém má sídlo i žalobce. Uvedení geografického místa v kmeni firmy jako údaje totožného se sídlem firmy nemůže proto zajistit výlučnost a jedinečnost právnických osob, majících v kmeni firmy stejné označení (slovo), kterým je v daném případě slovo „P.“ či „P.“. Tento závěr koresponduje i s novelou obchodního zákoníku provedenou , která vypustila druhou větu z původního znění obch. zák., takže s účinností od 1. 1. 2001 nelze odlišit sídlem dvě firmy právnických osob nepodnikajících v tomtéž oboru nebo v oborech zaměřených v hospodářské soutěži. Tím spíše to proto platí o firmách právnických osob podnikajících v tomtéž nebo obdobném oboru (v daném případě v oblasti sdělovací techniky).

V posuzovaném případě tudíž zbývají požadavky, aby firma žalovaného ve vztahu k firmě žalobce nebyla zaměnitelná a nepůsobila klamavě a pouze na tyto požadavky omezil odvolací soud povinnost žalovaného změnit svou firmu.

Právnímu posouzení odvolacího soudu nelze tedy vytknout pochybení a dovolací soud z výše uvedených důvodů dovolání žalovaného, aniž nařizoval jednání ( ), jako nedůvodné zamítl (ustanovení věta před středníkem ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle v návaznosti na a Žalovaný jako dovolatel neměl v řízení úspěch a žalobci v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. prosince 2005

JUDr. František Faldyna, CSc.,v.r.

předseda senátu