Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2640/2005

U S N E S E N Í

-86, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. dubna 2005, č.j. -86, podle ustanovení (dále jen \" \") potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2004, č.j. -53, kterým byla zamítnuta žaloba na uveřejnění odpovědi žalobce ve smyslu , o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (dále jen „ “) v deníku P., a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právním závěrem, že nejsou splněny předpoklady pro uložení povinnosti žalovanému jako vydavateli uveřejnit žalobcem požadovanou odpověď. Spotřebitelský test s podtitulem „O tom, kde lidé nakupují, rozhodují služby“, na nějž žalobce má v úmyslu reagovat předmětnou odpovědí, byl uveřejněn v deníku P. dne 24. května 2003 formou inzerce. Soudy obou stupňů vycházely z ustanovení , podle něhož vydavatel neodpovídá za pravdivost údajů obsažených v reklamě a v inzerci uveřejněné v periodickém tisku. Bylo tak vyloučeno užití ustanovení upravující institut odpovědi.

Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 19. května 2005, přičemž žalobci byl doručen téhož dne.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 19. července 2005 včasné dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z tvrzeného naplnění předpokladů ustanovení Uplatňuje dovolací důvod ve smyslu ustanovení , neboť má zato, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel se především domnívá, že není-li zveřejněná inzerce dostatečně odlišena od ostatních redakčních sdělení periodika, má vydavatel v takovém případě plnou odpovědnost za pravdivost údajů uveřejněných v textu. Pak není možno se odvolávat

na ustanovení . Nadto inzerce je sdělením a obsahuje-li skutkové tvrzení, které se dotklo jména a dobré pověsti žalobce, měl právo ve smyslu požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi.

Dovolatel proto navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů,

a aby věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

K dovolání se žalovaný nevyjádřil.

Dovolání žalobce není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je podle ustanovení přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu

- jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé ( ),

- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§ 237 odst. 1

písm. b/ ),

- jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle poslední z již uvedených možností, a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Z obsahu spisu nevyplývá přípustnost dovolání, která by byla založena ustanovením a b) Napadeným rozsudkem ve věci samé totiž především nebyl změněn rozsudek soudu prvního stupně. Rozsudku soudu prvního stupně též eventuálně nepředcházel jiný a odvolacím soudem později zrušený rozsudek téhož soudu.

Není-li dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné podle

, je proti němu dovolání přípustné jen tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ). Kdy jde o rozsudek po právní stránce zásadního významu, se příkladmo uvádí v ustanovení Rozhodnutí odvolacího soudu tak má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokladem současně mimo jiné je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí ve věci určující význam.

K dovolatelem naznačené právní otázce lze uvést, že soudy obou stupňů vycházely důsledně ze zcela přehledného znění ustanovení , podle něhož vydavatel neodpovídá za pravdivost údajů obsažených v reklamě a v inzerci uveřejněné v periodickém tisku. S ohledem na systematiku daného zákona je nutno zmíněné ustanovení vykládat v souvislosti s ustanovením tohoto zákona upravujícím právo na odpověď. Proto, jsou-li naplněny předpoklady ustanovení cit. zákona, není možno dovozovat povinnost vydavatele uveřejnit požadovanou odpověď.

V souzené věci soudy obou stupňů vycházely ze zjištění, že sporný text byl zveřejněn v deníku Právo jako inzerce, přičemž takto byl i označen. Otázka nastolená dovolatelem, zda toto označení bylo dostatečně výrazné, nemá v posuzovaném případě význam, neboť zákonný předpis v tomto smyslu nemá žádné konkrétní požadavky

a samotné označení umožňovalo ověřit, že se o inzerci skutečně jedná.

Za tohoto stavu není možno dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu hodnotit jako rozhodnutí mající po právní stránce zásadní význam, jak to má na mysli ustanovení a odst. 3

Protože tak není naplněn žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl ( ve spojení s téhož zákona). Rozhodoval, aniž nařídil jednání ( odst. l věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , za situace, když dovolání žalobce bylo odmítnuto, avšak žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. prosince 2005

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu