Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1371/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 5. 2001, č. j. -62, a to ve vyhovujícím výroku o věci samé (I.), jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 27.824,- Kč s 15% úrokem od 1.12.1996 do zaplacení (co do 15.566,-Kč s přísl. byla odvoláním nenapadeným výrokem II. soudu prvního stupně žaloba zamítnuta). Žalovaný byl, jako neúspěšný odvolatel, zavázán k náhradě nákladů odvolacího řízení, vzniklých žalobci.

Odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, že nájem nebytových prostor žalovaným skončil uplynutím výpovědní lhůty ke dni 1.5.1994; užíval-li žalovaný předmětné prostory i po tomto datu, získal plnění bez právního důvodu a nárok žalobce se opíral o ustanovení o. z. o bezdůvodném obohacení (§ 451 a násl. o. z.). Za rok 1994 byl nárok na plnění promlčen (§ 107 o. z.), částka za rok 1995 ve výši 27.824,- Kč, včetně úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 o. z., však byla požadována oprávněně.

Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu – v rozsahu potvrzených 27.824,- Kč s přísl. – dovolání. Podle obsahu podání je patrno, že se rozsudku druhé instance přičítá zásadní právní význam; co do dovolacích důvodů dovolatel vytkl přezkumné instanci nesprávné právní posouzení věci a podklad ve skutkových zjištěních, nemajících v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Navrhoval odklad vykonatelnosti rozsudku a žádal, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí obou instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud shledal, že žalovaný, zastoupený advokátkou, podal dovolání včas. Přípustnost dovolání mohla být, podle průběhu řízení, založena jen na , odst. 3 , a vylíčení dovolacích důvodů odpovídalo ustanovením , odst. 3

Dovolání však není přípustné.

Již samotné ustanovení vylučuje, aby se dovolací soud zabýval podstatnou částí dovolacích důvodů. Jen přípustnost dovolání podle , b/ (diformita rozhodnutí nižších instancí) totiž umožňuje, aby se předmětem přezkumu stal dovolací důvod spočívající v nesouladu mezi skutkovými zjištěními nižší instance a výsledky dokazování. Tím byly eliminovány dovolací námitky uplatněné v bodech IV., V., VI. a v doplnění dovolání.

Zbylé dovolací námitky ad II., III. však též nebylo možné řádně přezkoumat. Kladný závěr o přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ a souvisejícího výčtu konkrétních situací předpokládá, že je v dovolání jasně vymezena právní otázka (otázky), jež se má stát, v rámci vázanosti dovolacího soudu příslušným obsahem dovolání, předmětem přezkumu. Takové vymezení však v uvedených bodech dovolání absentuje (srov. usnesení NS ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , Soudní judikatura č. 7/2004 nebo nález ÚS ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení sv. 29, č. 23).

Dovolací soud proto dovolání žalovaného odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s .ř.).

Žalobci nevznikly v řízení o dovolání žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. prosince 2005

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v.r.

předseda senátu