Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 157/2005

U S N E S E N Í

2. P. H. a 3. J. K., rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 42 Ls 803 Js 8616/02, pro trestný čin nedovoleného dovozu střelných zbraní ve třech případech, závažné krádeže v rámci zločinného spolčení ve dvou případech, nedovolený dovoz munice do střelných zbraní ve čtyřech případech a pro nepovolené držení zbraní ve dvou případech podle § 243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 1, § 244 odst. 1 č. 1a, § 244a odst. 1, § 25 odst. 2, § 52, § 53 německého trestního zákona, § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 4, § 4 odst. 4, § 27 odst. 1, § 28 odst. 1, § 53 odst. 1 č. 2, č. 3a, č. 3b, odst. 3 č. 1a , č. 1b, § 56 německého zákona o zbraních, k trestu odnětí svobody v trvání tří roků u každého z nich.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, jenž ve vztahu k J. Č. nabyl právní moci ve spojení s citovaným rozsudkem Zemského soudu Nürnberg - Fürth, Spolková republika Německo, dne 28. 4. 2003, byl J. Č. uznán vinným trestným činem závažné krádeže ve skupině ve dvou případech podle § 243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 1, § 244 odst. 1 č. 1a, § 244a odst. 1, § 53 německého trestního zákona a P. H. a J. K. trestnými činy nedovoleného dovozu střelných zbraní ve třech případech, nedovoleného dovozu munice do střelných zbraní ve čtyřech případech a pro závažnou krádež v rámci zločinného spolčení ve dvou případech a nepovolené držení zbraní ve dvou případech podle § 243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 1, § 244 odst. 1 č. 1a, § 244a odst. 1, § 25 odst. 2, § 52, § 53 německého trestního zákona, § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 4, § 4 odst. 4, § 27 odst. 1, § 28 odst. 1, § 53 odst. 1 č. 2, č. 3a, č. 3b, odst. 3 č. 1a , č. 1b, § 56 německého zákona o zbraních. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudů dopustili v podstatě tím, že dne 12. 3. 2002 vyjeli osobním vozem obviněného J. K. přes česko- německou hranici z P. do N. Vůz řídil P. H. a v zásuvce vozidla se nacházela plynová pistole zn. Walther, CF 88, kalibru 4,5 mm, která patřila obviněnému K., v autě byla dále poplašná plynová pistole GAP, kalibr 9 mm a obviněný K. vezl také nabitou pistoli zn. Ceska, kalibr 6,35 mm a také měl u sebe dvěstě kusů střelné munice odpovídajícího kalibru, v zásuvce dveří osobního vozu se kromě toho ještě nacházela poplašná plynová pistole zn. GAP, kalibr 9,0 mm patřící obviněnému H., přičemž obvinění neměli žádné povolení k držení a dovozu střelných zbraní. Po příjezdu do N. podle předem dohodnutého plánu kolem 2. hodiny v noci s pomocí lupičského nářadí rozbili křídlové okno směřující k ordinaci pro fyzikální terapii, patřící poškozené S. G., jež se nacházela v B. ve zvýšeném přízemí, oknem se dostali do prostor ordinace a tam odcizili ze skříňky pod psacím stolem z jedné plastikové krabice celkem 676,38 EUR, černou plastikovou tašku zn. MCM v hodnotě 10,- EUR a také mobilní telefon zn. Siemens, v hodnotě cca 200,- EUR. Hned poté se obvinění v N. odebrali do ulice A. S. S., kde se ve 2.35 hodin opět podle společného plánu a s pomocí lupičského nářadí vloupali rozlomením vstupních dveří do místnosti firmy „T. a k. s.“, kde odcizili peněžní částku ve výši 600,- EUR, pánskou taštičku patřící poškozenému p. M., v níž se nacházely rozličné osobní doklady a způsobili na rámu dveří věcnou škodu ve výši cca 1.000,- EUR. V době rozlomení dveří měl obviněný K., o čemž ostatní obvinění věděli – ve své přední kapse kalhot již shora uvedenou nabitou pistoli zn. Ceska.

Za tuto trestnou činnost byl J. Č. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a čtyř měsíců, P. H. a J. K. každý k trestu odnětí svobody v trvání tří roků.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák. a v případě J. K. též trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. Č., P. H. a J. K. se dopustili závažné předem naplánované úmyslné majetkové trestné činnosti. Společenská nebezpečnost jejich trestné činnosti je zvyšována způsobem provedení činu (vloupání), tím, že se jednalo o trestnou součinnost více osob, jakož i tím, že se dopustili vloupání ve dvou případech. Pokud jde o druh trestu, byl každému z nich uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. prosince 2005

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík