Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 400/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobců a) L. B., b) V. B., c) V. M., d) K. M., e) M. M., f) J. V., a g) J. V., proti žalované R. Z., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 28.824,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2004, č.j. -65, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 4. 2004, č.j. -43, uložil žalované zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci rozsudku částku 20.865,- Kč, zastavil řízení o zaplacení částky 7.959,- Kč a rozhodl o nákladech řízení.

Odvolání žalované proti tomuto rozsudku odmítl soud prvního stupně jako opožděné usnesením ze dne 19. 7. 2004, č.j. -58.

K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 26. 10. 2004, č.j. -65, usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení; ztotožnil se přitom se závěrem soudu prvního stupně o opožděnosti odvolání.

Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( a 4 ), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a také v § 239 o.s.ř

Přípustnost dovolání podle není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno ( ) či potvrzeno ( písm, b/ a c/ ) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé.

Dovolání není přípustné ani podle , a a 2 , neboť nejde o žádný z případů v citovaných ustanovení uvedených.

Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení , neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), nikoli usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp.zn. , uveřejněné pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).

Z uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání žalované podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Pro úplnost lze dodat, že i když napadené usnesení odvolacího soudu obsahuje nesprávné poučení o tom, že dovolání proti němu je přípustné, nezakládá takovéto poučení přípustnost dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 51 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věta první, , a o skutečnost, že žalobcům nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 15. prosince 2005

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.

předsedkyně senátu