Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 705/16

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o návrhu stěžovatele Ing. Michala Pacáka, zastoupeného JUDr. Karlem Bockem, advokátem, sídlem Lidická 613, Frýdek-Místek, na náhradu nákladů právního zastoupení ve věci jeho ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2015 č. j. -179 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. ledna 2013 č. j. -145, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 28. 4. 2016 podání, v němž stěžovatel požádal o "vydání usnesení o přiznání náhrady nákladů za právní zastoupení v řízení o ústavní stížnosti". Tento svůj návrh, opírající se o ustanovení , o Ústavním soudu (dále jen ""), odůvodnil tím, že by bylo nespravedlivé, aby nesl náklady řízení před Ústavním soudem, přičemž poukázal na úspěch v řízení o ústavní stížnosti, na povahu sporu a na to, že s napadeným rozhodnutím Nejvyššího soudu byly spojeny problémy, které měly dopad do jeho sféry. S ohledem na to pak navrhl, aby bylo Nejvyššímu soudu uloženo zaplatit mu náhradu nákladů řízení ve výši 12 161 Kč.

2. Podle může Ústavní soud v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil jinému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení. Toto ustanovení je třeba vykládat také jako prostředek, kterým může Ústavní soud v odůvodněných případech postihnout toho účastníka řízení, který svým postupem zásahl do základního práva a podle okolností případu se jeví spravedlivým, aby nesl náklady, které jinému účastníku vznikly. Stát se tak může na základě úvahy soudu nebo k návrhu účastníka. Ani jedna z těchto možností v projednávané věci nepřicházela do úvahy.

3. Ústavní soud sám důvod pro takový postup v projednávané věci neshledal (viz i bod 19 předmětného nálezu) a stěžovatel jej v původním řízení neuplatnil. Tento návrh podal k poštovní přepravě dne 27. 4. 2016, tj. až poté, co Ústavní soud ve věci rozhodl nálezem ze dne 19. 4. 2016 č. j.

-22

a co jej veřejně vyhlásil dne 26. 4. 2016. Tímto okamžikem je Ústavní soud svým rozhodnutím vázán (srov. ve spojení s , především však a 2y), a tudíž není oprávněn je měnit, i kdyby eventuálně (třeba právě s ohledem na obsah tohoto návrhu) shledal, že podmínky postupu podle byly dány, a tedy že postupoval nesprávně, když o nákladech nerozhodl.

4. Proto podání ze dne 27. 4. 2016 z hlediska svého obsahu může být považováno buď za odvolání, které však přípustné není ( ), nebo za návrh na doplnění nálezu (podle ve spojení s ), ovšem ani jemu vyhovět není možné; i když obecně je takový postup v řízení o ústavní stížnosti (prima facie) možný. V projednávané věci tomu tak ale není, neboť nákladový výrok nelze považovat s ohledem na petit ústavní stížnosti za "chybějící" již proto, že stěžovatel jej původně nenavrhl a Ústavní soud nemá povinnost rozhodovat o nákladech řízení "automaticky", tedy i bez návrhu (srov. k tomu obrat "může v odůvodněných případech" v ustanovení ).

5. Z těchto důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než stěžovatelův návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle jako návrh opožděný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. května 2016

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj