Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 161/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud ve vztahu ke druhému žalovanému rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 30.9.2002, čj. -38, kterým soud prvního stupně ponechal v platnosti svůj směnečný platební rozkaz ze dne 25.2.2002, sp. zn. , s odůvodněním, že k námitkám druhého žalovaného uplatněným po uplynutí zákonem stanovené lhůty nelze přihlédnout.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný včas dovolání. Jeho přípustnost opírá, jak vyplývá z obsahu odůvodnění, o ustanovení (dále jen „“), důvodnost pak o ustanovení , když namítá, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. To spatřuje především v nesprávném výkladu ustanovení , který se projevil tím, že odvolací soud nesprávně vztáhl zásadu koncentrace i na posuzování pravosti a platnosti předložené směnky.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvádí, že v této věci nejde o otázku, která by měla zásadní právní význam. Výkladem výše uvedených ustanovení se odvolací soudy i soud dovolací několikrát zabývaly a k této problematice existuje konstantní judikatura. Žalobkyně proto dovozuje, že dovolání druhého žalovaného není přípustné a navrhuje, aby je dovolací soud odmítl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení ve spojení s ustanovením má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Žádný z uvedených důvodů však v případě napadeného rozhodnutí naplněn není. Otázkou výkladu ustanovení ve vztahu k jednotlivým druhům námitek se dovolací soud již zabýval (viz např. rozsudek ze dne 14.3.2000, sp. zn. , publikovaný v časopisu Soudní judikatura pod číslem 88/2000, ve kterém Nejvyšší soud formuloval závěr, že zásada koncentrace řízení se nevztahuje pouze na námitky nedostatku podmínek řízení); takovou námitkou však námitka týkající se pravosti či platnosti směnky není a dovoláním napadené rozhodnutí je tedy v souladu se závěry formulovanými dovolacím soudem.

Odtud se uzavírá, že dovolání není podle přípustné. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání a dovolatel jej ostatně ani netvrdí, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), dovolání jako nepřípustné podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, 224 odst. 1 a § 146 odst. 3, neboť druhý žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. prosince 2005

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu