Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 171/2021
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 40 217, částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši
8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 12 331, částka s úrokem ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka
od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku za období
od datum dosáhne částky částka, a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum
do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 12 331, [částka] s úrokem ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku za období od [datum] dosáhne částky [částka], a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 40 217, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne datum (správně dne datum) se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 59, 86 % p.a., a to ve třiceti šesti měsíčních splátkách po částka. Žalovaný se však ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu a jeho prodlení trvalo déle než šedesát pět dnů. V důsledku toho pohledávka žalobkyně
za žalovaným dospěla jako celek. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na zaplacení 33 293, částka, z níž žalobkyně po žalovaném žádá jen částka, zvýšenou o úrok ve výši 4 293, částka za období do datum, který se stal součástí jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Jejím příslušenstvím je úrok ve výši 59, 86 % p.a. z částky částka od datum do datum, tj. 1 114, částka, a ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku za období od datum dosáhne částky částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. Vedle toho žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splněním ujednaných splátek, které dospěly dne datum a dne datum, jež trvalo déle než třicet dnů, ve výši po částka a dále smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 0, 1 % denně z částky 33 293, částka od datum do datum, tj. 5 526, částka, jakož i právo na zaplacení„ náhrady nákladů“, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného se splněním ujednaných splátek, které dospěly dne datum a dne datum, ve výši po částka, tj. celkem částka. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.
4. Z nabídky žalovaného jako úvěrovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou žalobkyně jako úvěrující přijala, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 59, 86 % p.a., a to ve 36 měsíčních splátkách po částka (část A smlouvy o úvěru). V případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek, které by trvalo třicet dnů, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka (část B, čl. 6 odst. 6.1. smlouvy o úvěru), jakož i účelně vynaložené náklady, které takové prodlení vyvolalo, ve výši částka, pokud prodlení žalovaného trvalo alespoň patnáct dnů (část B, čl. 6 odst. 6.2. smlouvy o úvěru). Bude-li prodlení žalovaného s plněním některé ze splátek trvat alespoň 65 dnů, dospěje dluh založený smlouvou o úvěru jako celek (část B, čl. 6 odst. 6.3. smlouvy o úvěru) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (část B, čl. 6 odst. 6.5. smlouvy o úvěru).
5. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně přijala nabídku žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, a předložila žalovanému rozpis ujednaných splátek. Tento dopis žalovanému doručila dne datum, jak vyplývá z dodejky.
6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poukázala částka dne
datum.
7. Z výzvy zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.
8. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne datum se žalobkyní jako úvěrující smlouvu
o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 59,3 86 % p.a.,
a to ve třiceti šesti měsíčních splátkách po částka. Tento dluh účastníci řízení utvrdili smluvní pokutou ve výši částka za prodlení se splněním některé z ujednaných splátek
a ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně v případě, že prodlení žalované trvá i poté, co v jeho důsledku dospěla pohledávka založená smlouvou o úvěru jako celek. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum.
9. Z listiny označené za kartu klienta ze dne datum, z prohlášení žalovaného ze dne datum, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, z nabídky žalovaného na uzavření dohody o změně splatnosti ze dne datum, z přijetí nabídky žalovaného na uzavření dohody o změně splatnosti žalobkyní ze dne datum ani z upraveného splátkového kalendáře ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalovanému ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, protože žalobkyně ani přes výzvu soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla žádný důkazní prostředek k prokázání svého skutkového tvrzení, že je žalobkyně žalovanému doručila. Čestné prohlášení žalobkyně ze dne datum má potud jen význam jejího skutkového tvrzení.
10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel
před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu
pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel
o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
14. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel
a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy
o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných
od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu
z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).
19. Žalobkyně skutkově tvrdila, že prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů o výši výdělku, jehož žalovaný dosahuje výkonem závislé práce. Vedle toho žalobkyně ověřila, že žalovaný není veden v registru dlužníků vedeném sdružením příjmení a v nebankovním registru klientských informací,
jak vyplývá ze z výpisu záznamů ze dne datum a ze dne datum.
20. Z listiny označené o provedení příkazu k platbě soud zjistil, že žalovaný dosáhl za období března 2020 mzdy ve výši částka čistého.
21. Z listiny označené o provedení příkazu k platbě soud zjistil, že žalovaný dosáhl za období dubna 2020 mzdy ve výši částka čistého.
22. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru předložil, nemohla žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného, protože z nich vyplýval jen pravidelný příjem žalovaného, avšak chyběly podklady o výši jeho pravidelných výdajů. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit,
zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek.
23. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle
§ 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
24. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.
25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
27. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,
na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
28. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
29. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
30. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována
za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele
před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla
pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
31. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice,
tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu,
že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
32. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
33. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
34. Smlouva o úvěru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne datum, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
35. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
36. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
37. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
38. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
39. Žalobkyni proto ve skutečnosti náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši částka. Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupkyně žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu
do patnácti dnů od odeslání této výzvy, tj. od datum.
40. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády
č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).
41. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující částka s příslušenstvím, tj. co do 12 331, částka s úrokem ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku
za období od datum dosáhne částky částka, a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum
do zaplacení.
42. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
43. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 70 %
a žalovaný v rozsahu 30 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku
na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 12 331, částka
s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši
40 % Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného
za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě 40 217, částka, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po částka při tarifní hodnotě 5 999, částka,
a to výzva k plnění ze dne datum, jeden úkon právní služby po částka při tarifní hodnotě 40 217, částka, a to účast při jednání konaném dne datum, tři paušální náhrady hotových výdajů po částka a jedna paušální náhrada hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka, a dále cestovné ve výši částka při cestě obec – obec a zpět dne datum v délce 34 km, průměrné spotřebě 6, 7 l číslo km a průměrné ceně motorové nafty ve výši 27, částka za litr podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, částka za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.)
a náhrada za promeškaný čas v rozsahu dvou půlhodin po částka, tj. částka).). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 40 %, tj. částka.
44. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad
na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobce doplnil skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).
45. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.