Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 508/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivana Meluzína v právní věci navrhovatelek a) J. V., a b) M. Š., proti odpůrcům 1) I. H., a 2) P., stavební bytové družstvo, o určení platnosti a účinnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání první odpůrkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. června 2003, č. j. -102, takto:

I. Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením zrušil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ze dne 9. května 2000, č. j. -48 na základě zpětvzetí navrhovatele a řízení zastavil.

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že první odpůrkyně projevila nesouhlas se zastavením řízení proto, že její právní postavení se poté, co navrhovatel převedl členská práva a povinnosti na jiného nabyvatele stalo nejistým. K tomu odvolací soud uzavřel, že po převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu na nového nabyvatele odpadl naléhavý právní zájem první odpůrkyně na požadovaném určení. Její naléhavý právní zájem by byl dán pouze za předpokladu, že by se nemohla domáhat svých práv žalobou na plnění (na vyklizení bytu) vůči novému nabyvateli členských práv a povinností. V rámci takového řízení bude soud posuzovat, zda mohl navrhovatel „převádět práva a povinnosti k družstevnímu bytu“ na jinou osobu, jako předběžnou otázku.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala první odpůrkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení (dále též jen „“), co do důvodu na ustanovení

V dovolání uvádí, že nesouhlasila se zpětvzetím návrhu a trvala na pokračování řízení. Se stanoviskem odvolacího soudu, že by pro ni byl ve smyslu ustanovení dán naléhavý právní zájem na pokračování ve sporu pouze za předpokladu, že by se nemohla domáhat svých práv žalobou na plnění (na vyklizení) vůči novému nabyvateli práv a povinností k družstevnímu bytu, se neztotožňuje. K tomu, aby takovou žalobu mohla podat, je nezbytně nutné označit nového nabyvatele jako pasivně legitimovaného v daném novém řízení na plnění (vyklizení). Bez řádně označeného účastníka řízení nelze návrh podat. O označení nového nabyvatele první odpůrkyně požádala druhého odpůrce, ale ten svým přípisem ze dne 22. května 2003 odkázal na ochranu osobních údajů. Následně chtěla požádat o pomoc soud, ale pro zastavení řízení již nemohla. Dále dovolatelka rekapituluje dosavadní průběh sporu mezi ní a navrhovatelem.

Dovolatelka nesouhlasí ani s rozhodnutím odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Navrhovatel ve vyjádření k dovolání rekapituluje dosavadní průběh řízení ve věci a snáší argumenty na podporu závěrů odvolacího soudu.

Původní navrhovatel, L. U., dne 19. prosince 2004 zemřel. Dle sdělení Městského soudu v Brně ze dne 19. října 2005 sp. zn. , jsou jeho právními nástupkyněmi pozůstalé dcery, J. V., a M. Š., které po poučení podle a násl. dědictví neodmítly. Podle ustanovení a 2 pokračoval Nejvyšší soud v řízení s právními nástupkyněmi původního navrhovatele (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 24/2002).

Dovolání je přípustné podle ustanovení , není však důvodné.

V ustanovení se určuje, že nesouhlasí-li ostatní účastníci řízení z vážných důvodů se zpětvzetím návrhu, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. K tomu teorie dovodila (viz např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. . Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha:C. H. Beck, 2003, s. 323), že takové vážné důvody zpravidla spočívají v tom, že účastník řízení má právní nebo jiný (morální, procesně ekonomický a podobně) zájem na tom, aby o návrhu bylo meritorně rozhodnuto.

Dovolatelka uvádí jako vážný důvod svého nesouhlasu se zpětvzetím návrhu, že k tomu, aby mohla podat žalobu na vyklizení bytu proti nabyvateli členských práv a povinností, jejichž převod je předmětem sporu, je nezbytně nutné označit nového nabyvatele jako pasivně legitimovaného v řízení na plnění (vyklizení). O označení nového nabyvatele požádala druhého odpůrce, ten však přípisem ze dne 22. května 2003 odkázal na ochranu osobních údajů a požadované údaje jí neposkytl. Dovolatelka hodlala požádat o pomoc soud, ale pro zastavení řízení to učinit nemohla.

K tomu dovolací soud uzavřel, že z tvrzeného důvodu nesouhlasu se zpětvzetím návrhu nevyplývá zájem navrhovatelky na meritorním rozhodnutí ve věci, ale pouze na jejím pokračování do doby, než zjistí údaje potřebné k podání nové žaloby.

K takovému účelu však určovací žaloba neslouží, nehledě ani k tomu, že důvod nesouhlasu se zpětvzetím návrhu, který dovolatelka uvedla v dovolání, neuvedla ve svém nesouhlasu se zastavením řízení.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení věta první zamítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a , tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal navrhovatelkám náhradu nákladů řízení podle ustanovení a ve výši 3.100,- Kč a paušální náhradu nákladů řízení podle

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně 7. prosince 2005

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu