Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 208/2020-28
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 25 337,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 488 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 488 Kč od 1.11.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 849,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 398,04 Kč, úrok 26,74 % ročně z částky 22 617,62 Kč od 28.2.2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 826,08 Kč od 1.11.2019 do 27.2.2020, zákonný úrok z prodlení z částky 25 337,62 Kč od 28.2.2020 do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 488 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 488 Kč od 1.11.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobkyně, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 849,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 398,04 Kč, úrok 26,74 % ročně z částky 22 617,62 Kč od 28.2.2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 826,08 Kč od 1.11.2019 do 27.2.2020, zákonný úrok z prodlení z částky 25 337,62 Kč od 28.2.2020 do zaplacení ve výši 10 %, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhal proti žalované zaplacení částky 25 337,62 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřela se žalobkyní dne 11.5.2018 úvěrovou smlouvu číslo (dále jen„ Smlouva“ či„ ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaná mimo jiné stvrdila, že se s ÚP seznámila, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi.
2. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně poskytla žalované v souladu s ÚS a s odst. 2 ÚP úvěr ve výši 40 000 Kč (dále jen„ úvěr“). Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ÚS, tedy ve výši 2451 Kč měsíčně.
3. Na základě Smlouvy a úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky.
4. První splátka je dle Smlouvy splatná právě po měsíci od data poskytnutí úvěru a v případě, že kalendářní měsíc následující po poskytnutí úvěru neobsahuje pořadové číslo dne poskytnutí úvěru, je splatnost první splátky poslední den v tomto měsíci. K čerpání úvěru došlo dne 14.5.2018, tudíž s ohledem na výše uvedené je splatnost první splátky určena na 17.6.2018. Datum splatnosti druhé a následujících splátek je patrné z přiloženého splátkového kalendáře.
5. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve Smlouvě, a to od 14.5.2018, tedy ode dne, kdy byl úvěr žalované poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 26,74 % p.a.
6. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 29 512 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, jistinu a poplatky, je patrné z přiloženého splátkového kalendáře.
7. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 5.2. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.
8. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 17.10.2019, jak vyplývá ze Splátkového kalendáře. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17.10.2019.
9. Žalované byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobce, jméno, příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokátem, předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy.
10. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 25 337,62 Kč sestávající z:
-) neuhrazené jistiny ve výši 22 617,62 Kč (součet neuhrazených položek Jistina a Zesplatněná jistina),
-) poplatků ve výši 390 Kč
-) poplatků za pojištění ve výši 1 000 Kč
-) nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč
-) smluvních pokut účtovaných ve výši 1000 Kč
11. K přesnému výpočtu jistiny ve výši 22 617,62 Kč žalobkyně uvádí, že tato se skládá z položek označených ve splátkovém kalendáři jako Jistina a Zesplatněná jistina. Položka Jistina představuje součet nesplacených částí jistiny, které měly být uhrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek, předepsaných do zesplatnění úvěru, tedy do dne 17.10.2019, v celkové výši 8 691,31 Kč.
12. Položka Zesplatněná jistina ve výši 13 926,31 Kč představuje částku jistiny, která by byla žalovanou uhrazena, kdyby byl celý úvěr uhrazen řádně a včas a na jejíž jednorázovou úhradu vznikl žalobkyni nárok zesplatněním úvěru dle odst. 5.2. ÚP. Částka 22 617,62 Kč je tedy zcela tvořena částkou, kterou žalovaná čerpala a neuhradila.
13. K částce v celkové výši 390 Kč označené jako poplatky dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků. Nárok žalobkyně na uhrazení výše uvedených poplatků vyplývá z ustanovení odst. 10.5 ÚP, přičemž výše jednotlivých poplatků je stanovena přímo ve Smlouvě. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky:
-) Poplatek za možnost odložení splátek ve výši 39 Kč splatný dne 15.10.2019, zahrnut v 17. splátce
-) Poplatek za možnost změny splátky ve výši 39 Kč splatný dne 15.10.2019, zahrnut v 17. splátce
-) Poplatek za možnost odložení splátek ve výši 39.00 Kč splatný dne 15.9.2019, zahrnut v 16. splátce
-) Poplatek za možnost změny splátky ve výši 39 Kč splatný dne 15.9.2019, zahrnut v 16. splátce
-) Poplatek za možnost odložení splátek ve výši 39 Kč splatný dne 15.8.2019, zahrnut v 15. splátce
-) Poplatek za možnost změny splátky ve výši 39 Kč splatný dne 15.8.2019, zahrnut v 15. splátce
-) Poplatek za možnost odložení splátek ve výši 39.00 Kč splatný dne 15.07.2019, zahrnut v 14. splátce
-) Poplatek za možnost změny splátky ve výši 39.00 Kč splatný dne 15.07.2019, zahrnut v 14. splátce
-) Poplatek za možnost odložení splátek ve výši 39 Kč splatný dne 15.6.2019, zahrnut v 13. splátce
-) Poplatek za možnost změny splátky ve výši 39 Kč splatný dne 15.6.2019, zahrnut v 13. splátce
14. K částce ve výši 1 000 Kč označené v Návrhu na vydání EPR jako dlužné pojistné dospěl žalobce součtem neuhrazených poplatků za pojištění. Nárok žalobce na uhrazení výše uvedených poplatků za pojistné vyplývá ze Smlouvy. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky za pojištění:
-) Pojištění CPI ve výši 200 Kč splatný dne 15.6.2019, zahrnut v 13. splátce
-) Pojištění CPI ve výši 200 Kč splatný dne 15.7.2019, zahrnut v 14. splátce
-) Pojištění CPI ve výši 200 Kč splatný dne 15.8.2019, zahrnut v 15. splátce
-) Pojištění CPI ve výši 200 Kč splatný dne 15.9.2019, zahrnut v 16. splátce
-) Pojištění CPI ve výši 200 Kč splatný dne 15.10.2019, zahrnut v 17. splátce
15. K částce v celkové výši 330 Kč označené v Návrhu na vydání EPR jako náklady na vymáhání žalobce dospěl součtem neuhrazených nákladů na vymáhání. Nárok žalobkyně na uhrazení nákladů na vymáhání vyplývá z odst. 6.3. ÚP. S ohledem na účinnost zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tyto žalobce, od 1. 12. 2016, nadále požaduje jako účelně vynaložený náklad, který mu vznikl v souvislosti s prodlením žalované, a to ve výši 100 Kč v případě, kdy po procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů byla žalované zaslána výzva k úhradě formou obyčejného psaní a ve výši 130 Kč v případě doporučeného psaní. Ke dni podání žaloby činí celková částka 330 Kč.
16. Ohledně smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč žalobce sděluje, že tuto požaduje na základě Smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 6.3. ÚP a podkapitoly odst. 6.3. ÚP. Dle Smlouvy a podkapitoly odst. 6.3. ÚP byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek jí byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 000 Kč.
17. S ohledem na výše uvedené tak celková částka smluvních pokut činí 1 000 Kč.
18. Příslušenství pak představuje:
-) úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 4 398,04 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z Jistiny a Zesplatněné jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, viz přiložený Splátkový kalendář). Kapitalizovaný úrok ve výši 4 398,04 Kč byl spočten, jak je uvedeno ve Splátkovém kalendáři, a to jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,74 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 18.10.2019 do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne 27.2.2020, z částky 22 617,62 Kč
-) úrok ve výši 26,74 % p.a. od 28.2.2020 do zaplacení z částky 22 617,62 Kč (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení)
-) úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 826,08 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu). Žalobkyně uplatňuje dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, svůj nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši, kdy tento činí celkem 826,08 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení byl vypočten, jak je uvedeno ve splátkovém kalendáři přiloženému k žalobnímu návrhu, tj. od 15. dne po zesplatnění úvěru (tedy ode dne následujícího po uplynutí 14 denní lhůty uvedené ve Výzvě ke splacení celého úvěru ze dne 17.10.2019, přiložené k návrhu na vydání EPR), tj. ode dne 1.11.2019 do dne 27.2.2020, tj. do dne sepsání návrhu na vydání EPR, a to sazbou 10 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut,
-) dopočet z 1 000 Kč (Smluvní pokuta) činí 32,60 Kč
-) dopočet z 1 000 Kč (Pojištění CPI) činí 32,60 Kč
-) dopočet z 330 Kč (Náklady na vymáhání) činí 10,76 Kč
-) dopočet z 195 Kč (Poplatek za možnost odložení splátek) činí 6,36 Kč
-) dopočet z 195 Kč (Poplatek za možnost změny splátky) činí 6,36 Kč
-) dopočet z 13 926,31 Kč (Zesplatněná jistina) činí 454,04 Kč
-) dopočet z 8 691,31 Kč (Jistina) činí 283,36 Kč
-) úrok z prodlení v zákonné výši od 28.2.2020 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 25 337,62 Kč.
19. Podáním ze dne 21.9.2020 žalobkyně doplnila skutková tvrzení stran zkoumání uvěruschopnosti žalované s tím, že existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobkyně kontrolou klienta v externích registrech. Využívány jsou úvěrové registry SOLUS a NRKI. S jejich pomocí jsou shromažďovány klientské informace, jako je např. existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Hodnotu informací z těchto registrů je přitom potřeba považovat za význačnou s ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u velkého počtu věřitelů – dá se říci, že u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu.
20. Při posouzení úvěruschopnosti žalované ve vztahu k úvěru číslo brala žalobkyně v úvahu následující skutečnosti:
Zdroj příjmu: zaměstnanec
Výše úvěru: 40 000 Kč
Výše měsíční splátky: 2 451 Kč
Čistý měsíční příjem: 15 000 Kč
Čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti: 70 000 Kč
Životní minimum jednoho dospělého člena domácnosti: 3 410 Kč
Stav: svobodná
Druh bydlení: nájem
Počet vyživovaných dětí: 0
Žalobkyně dále provedla kontrolu žalované v registru SOLUS a CEE, přičemž žalovaná zde nalezena nebyla, resp. zde neměla záznam, a v NRKI, z něhož vyplynulo 5 úvěrových závazků žalované, které řádně a včas splácí, přičemž v minulosti již celkem 14 úvěrů doplatila, což dokládá její dobrou platební morálku. Žalovaná v rámci ověření své výdajové a příjmové stránky žalobkyni rovněž předložila výpisy ze svého bankovního účtu za období 03 a 04/2018.
21. Žalobkyně k těmto tvrzením doložila výpisy z účtu žalované za 4/2018, z něhož soud zjistil, že počáteční zůstatek účtu činil 225,79 Kč, konečný zůstatek 200,23 Kč, dne 12.3.2018 byla na účet připsána částka 14 991 Kč – (právnická osoba anonymizováno), a dále jsou zaúčtovány výběry a platby, kromě jiného pravděpodobně soukromá půjčka – splátka 1 500 Kč dne 23.3.2018, dne 15.3.2018 splátka úvěru 2 276,93 Kč, dne 16.3.2018 dodatečná půjčka od právnická osoba 2 800 Kč, dne 16.3.2018 splátka úvěru 1 825 Kč. V kolonce Informace o úvěrech je uvedeno – zůstatek nesplacené jistiny 153 588,63 Kč – č. úvěrového účtu číslo, počet zbývajících řádných splátek 52.
22. Z výpisu z účtu žalované za měsíc 5/2018 pak bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu je 200,23 Kč, konečný zůstatek 200 Kč. Dne 10.4.2018 je připsána mzda 16 482 Kč (právnická osoba anonymizováno), dále jsou již zaúčtovány výběry a platby, kromě jiného splátka úvěru 1 197.21 Kč - 15.4.2018, k níž se vztahuje poplatek za zaslání upomínky 600 Kč dne 1.5.2018, splátka úvěru 2 000,56 Kč dne 3.5.2018. Zůstatek nesplacení jistiny činí 152 276,23 Kč, zbývající počet splátek 51, dluhy po splatnosti 916,54 Kč.
23. Dále byla do spisu založena úvěrová zpráva, z níž vyplývají existující kontrakty v počtu 5 – v kolonce splátkové, v počtu 14 – v kolonce ukončeno. V kolonce přidělené kontrakty – měsíční splátky je uvedeno číslo 96, 123. V kolonce zbývající částka je uvedeno číslo 292, 721. Lze vyčíst čerpání osobního úvěru ze dne 16.3.2018 s datem ukončení 12.4.2018, výše čerpání 20 000 Kč, zbývá zaplatit 24 473 Kč. Lze vyčíst existující osobní úvěr ze dne 14.7.2014 230 000 Kč s výší měsíční splátky 3 855 Kč, počtem zbývajících splátek 52. Lze vyčíst existující osobní úvěr z 14.2.2018 ve výši 17 200 Kč s počtem splátky 1, zbývá uhradit 21 057 Kč. Další existující úvěr je z 13.4.2018 20 000 Kč s počtem splátky 1, zbývá splatit 24 473 Kč. Další existující úvěr je z 11.12.2017 20 000 Kč s počtem splátek 1, zbývá uhradit 22 265 Kč. Dále je uvedeno 14 ukončených úvěrů: z 14.4.2017, 13.6.2017, 11.6.2014, 16.1.2018, 15.11.2017, 16.4.2014, 12.1.2018, 7.10.2015, 20.12.2017, 12.9.2017, 14.12.2017, 29.12.2017, 8.11.2017, 21.12.2016.
24. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
25. Soud ve věci výzvou ze dne 20.4.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalované doručena dne 6.5.2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovil již v samotné žalobě.
26. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako Smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 11.5.2018, z níž zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnou žalované bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč s počtem splátek 24 po 2 451 Kč s roční úrokovou sazbou 26,74 % RPSN 32 %, celková částka splatná spotřebitelem činí 52 152 Kč, Úvěrovými podmínkami žalobkyně, zásadami právnická osoba jméno, listinou nazvanou výpis čerpání, splátek a úhrad (inkasní bilance), listinou označenou jako výzva ke splacení celého úvěru ze dne 17.10.2019 včetně podacího archu a předžalobní upomínkou ze dne 9.1.2020 včetně podacího archu. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaná se dne 11.5.2018 dohodly na tom, že žalobkyně poskytne žalované bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč, a to prostřednictvím převodu na běžný účet, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou (2 541 Kč), součástí smlouvy byla i dohoda o pojištění úvěru. Roční úroková sazba byla sjednána na 26,74 %, RPSN na 32 % a celková částka splatná žalovanou ke dni uzavření smlouvy byla vyčíslena na částku 52 152 Kč. Žalovaná čerpala celkem částku 40 000 Kč dne 14.5.2018 a žalobkyni přitom uhradila celkem 29 512 Kč.
27. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalované z údajů, které tato uvedla v úvěrové smlouvě a dále v registrech o dřívějších kontraktech žalované, ze kterých žalobkyně zjistila, že žalovaná má čistý měsíční příjem toliko 15 000 Kč, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti ve výši 70 000 Kč, což nebylo nikterak konkretizováno a doloženo, měsíční výdaje na bydlení nebyly zjišťovány, měsíční minimum na člena domácnosti konstatováno 3 410 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí v nájmu. Žalobkyně měla k dispozici dva výpisy z účtu žalované za 4/2018 a 5/2018 a dále bohatou historii úvěrových kontraktů uzavřených s žalovanou, z nichž 14 bylo v stadiu ukončeno a 5 ve stadiu existující s celkovým dluhem 292 721 Kč.
28. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
29. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
30. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
31. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
32. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
33. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
35. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalované jako spotřebiteli byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve formě úvěru, a to ve výši 40 000 Kč, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 tohoto zákona tak poskytovatel úvěru měl před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Jak přitom vyslovil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185).“
36. Dle názoru okresního soudu je tato judikatura použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V konkrétním případě nestačí pouhý pasivní sběr informací, ale žalobkyně si měla rozhodné informace aktivně vyžádat a také nahlédnout do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované, je-li to nezbytné. Žalobkyně byla povinna postupovat kvalifikovaně, čestně a odpovědně, proto neméně významné je i využití tzv. historických dat ve vztahu ke konkrétnímu spotřebiteli. Informace o výši příjmu spotřebitele je nutno konfrontovat s potvrzením o příjmu vystaveným jeho zaměstnavatelem, resp. příjmy skutečně připsanými na účet spotřebitele (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2007 sp. zn. 32 Odo 1726/2006).
37. V daném případě pak žalobkyně vycházela z nijak nepodložených informací od žalované a dále toliko z vlastních dostupných registrů o jejich dřívějších závazcích, vůbec nijak neověřovala ani příjmovou, ani výdajovou stránku žalované. Příjmy žalované uvedla ve výši toliko 15 000 Kč měsíčně bez bližší specifikace či označení (předložení) důkazu, lze pouze předpokládat z dvou výpisů z účtu, že se jedná o mzdu žalované poukázanou právnická osoba spo.. Rovněž u příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 70 000 Kč měsíčně založených pouze na tvrzení žalované nebylo nikterak prověřeno, že tomu tak je. U výdajů se žalobkyně zabývala toliko konstatováním částky 3 410 Kč jako životního minima dospělého člena domácnosti. Z výpisu z účtu žalované, nehledě na výše uvedené, je patrno, že žalovaná musela čerpat úvěr či půjčku i u jiné společnosti – právnická osoba anonymizováno 16.3.2018, případně u fyzické osoby – 12.3.2018, kde ve zprávě pro příjemce žalovaná omlouvá zpoždění platby (viz čl. 13 verte spisu). Osobní stav žalované - žalovaná měla být svobodná, bezdětná a bydlet nájemním bytě, nebylo ničím prokázáno. Za situace, kdy žalobkyně vycházela toliko z ničím nepodložených a nespecifikovaných informací žalované ohledně její příjmové a výdajové stránky, má soud za to, že žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem daným zákonem a nepostupovala s odbornou péčí, když si neověřila reálnou schopnost splácet úvěr ze strany žalované. Za tohoto stavu tedy soud u předmětné smlouvy dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy a tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy. Podle § 588 o. z., je soud k této neplatnosti povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Výše popsaným jednáním žalobkyně porušila svou povinnost posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne 27.12.2017 neplatná. Závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak jednoznačně vyplývá také z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C -79/18.
38. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy ze dne 11.5.2018 žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 29 512 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 10 480 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 17.10.2019, který jí byl doručován 17.10.2019 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 20.10.2019. Ve výzvě byla uvedena lhůta 14 dnů od sepsání výzvy, tj. do 1.11.2019, a tato lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 1.11.2020, což odpovídá přiměřené lhůtě (cca 7 kalendářních dnů) od doručení zásilky. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 10 480 Kč dne 1.11.2019 a dle § 1970 o. z. je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 10 % ročně od 1.11.2019 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
39. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu, žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
40. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Z tohoto pohledu je tedy zjevné, že větší úspěch ve věci měla žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.