Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 20/15

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského, soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Radovana Suchánka, Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti České republiky - Okresního soudu Brno-venkov, jednajícího Mgr. Petrem Jirsou, předsedou soudu, zastoupené Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem v Brně, Minská 3173/38, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2014 č. j. 21 Cdo 1440/2014-456, pokud jde o část výroku, že rozsudek krajského soudu se mění tak, že žalované bylo uloženo zaplacení částky 35 100 Kč s ohledem na použití násobku 3 podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, o návrhu JUDr. Josefa Pelcnera, zastoupeného Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem se sídlem Laubova 8, Praha 3 na přistoupení vedlejšího účastníka do řízení o ústavní stížnosti, takto:

JUDr. Josefu Pelcnerovi se nepřiznává postavení vedlejšího účastníka řízení.

Odůvodnění

Podáním ze dne 24. 11. 2015 požádal navrhovatel Ústavní soud, aby mu podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přiznal postavení vedlejšího účastníka řízení na straně soudkyně Okresního soudu Brno-venkov, tedy žalobkyně v původním řízení, s tím, že má na výsledku řízení právní zájem. Ten odůvodňoval tím, že jako soudce podal na svého zaměstnavatele, Českou republiku - Okresní soud v Berouně, žalobu o zaplacení rozdílu mezi skutečně vyplacenou mzdou a náhradou výdajů a mzdou a náhradou výdajů, která mu měla být podle a za roky 2011 a 2012 vyplacena. Tato žaloba je vedena u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. .

Navrhovatel tvrdí, že předmětem sporu v řízení vedeném Okresním soudem v Berouně je stejná právní otázka, jakou bude řešit Ústavní soud v řízení vedeném pod

sp. zn.

, a tedy má právní zájem na výsledku řízení.

Ústavní soud neshledal pro vyhovění návrhu důvod. Podle jsou vedlejšími účastníky řízení ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení nevzdají. Ustanovení věta první stanovuje, že vedlejšími účastníky jsou ostatní účastníci předchozího řízení, z něhož stížností napadené rozhodnutí vzešlo, a podle ustanovení může Ústavní soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení.

Navrhovatel naplnění podmínky "právního zájmu na výsledku řízení" ve své žádosti odůvodnil v podstatě jen tím, že Ústavní soud posuzuje právní otázky, které budou příslušné orgány nuceny řešit i v jeho věci. Z toho je ale patrno, že "výsledek řízení" v nyní posuzované věci nemá - jako takový - pro navrhovatele význam; podstatné pro něj je (pouze) to, jaký právní názor Ústavní soud zaujme, aby jím eventuálně mohl argumentovat ve své dosud neskončené právní věci (srov. obdobně

sp. zn.

). Možnost takovéto argumentace však není nijak podmíněna okolností, zda navrhovatel byl vedlejším účastníkem v nyní projednávané věci. Ustanovení nelze vykládat natolik extenzivním způsobem, aby ve svém důsledku obecně umožňovalo vedlejší účastenství v řízení o ústavních stížnostech všech účastníků řízení u ostatních soudů v jakýchkoliv dosud neskončených sporech se srovnatelným předmětem řízení.

Ústavní soud tak dospěl k závěru, že navrhovatel neprokázal právní zájem na výsledku řízení, tj. že by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít konkrétní dopady do jeho práv (právních poměrů).

Na základě výše uvedeného Ústavní soud podle ustanovení ve spojení s ustanovením rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. února 2016

Pavel Rychetský

předseda Ústavního soudu