Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

219 C 116/2021

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovanému zapůjčila částku částka a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s úrokem ve výši částka a administrativním poplatkem ve výši částka v 59 měsíčních splátkách po částka a závěrečné 60. měsíční splátce ve výši částka. Splatnost první splátky byla sjednána na datum. Žalovaný se však dostal do prodlení, neboť žalobkyni zaplatil pouze částku částka, která byla částečně započtena na jistinu (částka), na úrok (částka) a na poplatky za správu (částka). V souladu se smlouvou proto byla zápůjčka ke dni datum zesplatněna. Žalovaný tak dluží na jistině částku částka, na úroku částka, na poplatcích za správu částka a na úroku z prodlení kapitalizovaném do datum částku částka. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. Pro případ porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Na smluvní pokutě za prodlení se zaplacením splátky dluží žalovaný částka. Na smluvní pokutě za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění dluží žalovaný částka. Dále žalobkyně požaduje zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného ( , , /dále jen „ “ /).

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Ze smlouvy číslo potvrzení, splátkového kalendáře, sazebníku poplatků a obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému zápůjčku ve výši částka. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu, úrok ve výši 40 % a poplatek za správu ve výši částka, v 60 měsíčních splátkách po částka, resp. poslední ve výši částka. Pro případ prodlení se splacením splátky či její části byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky. Pro případ nesplnění povinnosti uhradit dluh po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši

0,1 % denně. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána i povinnost žalovaného nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady. Z nerozporovaného tvrzení žalobkyně a z bilance předpisů a plateb a z vyčíslení pohledávky má soud za prokázané že žalovaný na zápůjčku zaplatil již částku částka, když z jeho strany nebylo tvrzeno a ani ze spisu nevyšlo najevo, že by plnil v jiném rozsahu. Z oznámení o zesplatnění pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně zápůjčku zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu.

5. Z upomínky, předžalobní výzvy a z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby. Ze statistiky obec národní banky bylo zjištěno, že v červenci 2018 činily průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů 8,72 % ročně.

6. Z výpisu osobních dokladů, výpisu z centrální evidence exekucí, formuláře, kopie občanského průkazu, potvrzení zaměstnavatele, kopie řidičského průkazu, výstup z insolvence, výpisu z účtu a výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil žalobkyni, že dosahuje čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání ve výši částka, na pravidelné splátky půjček měsíčně vydá částka a jeho průměrné měsíční výdaje činí částka. Ve skutečnosti však dle potvrzení zaměstnavatele z doby sjednání smlouvy vyplynulo, že čistý příjem žalovaného ze zaměstnání činil cca částka čistého měsíčně (když v potvrzení zaměstnavatele je uvedený čistý příjem ve výši částka ovšem za období 3 měsíců!), což odpovídá i předloženým výplatním páskám, kde je uvedeno, že za duben 2018 měl žalovaný čistý příjem ve výši částka, za květen 2018 částku ve výši částka a za červen 2018 částku ve výši částka. Žalovaný v době uzavírání smlouvy neměl žádnou exekuci ani nevystupoval jako dlužník v insolvenčním řízení.

7. Podle , (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle ,2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne

datum ve věci C číslo).

10. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Soudní dvůr EU ve věci Banco Espaňol (C číslo z datum) uvedl, že směrnice 93/13 brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

12. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu ust. , odst. 3 mimo jiné v tom směru, aby do konce jednání uvedla všechna tvrzení a označila všechny důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to i ve vztahu k ověřování skutečných životních výdajů žalovaného.

13. Žalobkyně v tomto směru uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala i prostřednictvím rozkladu kredibility, čímž jsou poměřovány příjmy a výdaje žalovaného. Jedná se o výpis ze systému žalobkyně, který však žádné odlišné záznamy oproti již předloženým důkazům neobsahuje. Proto soud z důvodu nadbytečnosti tento důkaz již neprováděl.

14. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně řádně ověřovala výdaje žalovaného. Pokud jde o ověřování příjmu ze zaměstnání žalovaného, pak ze samotných potvrzení o příjmech žalovaného je navíc patrné, že jím uváděný příjem se zcela liší od reality, když jeho skutečný příjem ze zaměstnání byl ve skutečnosti takřka 4x nižší, což žalobkyně musela vědět, když tato potvrzení měla k dispozici. Žalobkyně dále vůbec po žalovaném nepožadovala doložení jeho výdajů jako např. nákladů na bydlení (náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky) ale ani dalších životních nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby apod. Žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla, ale za situace, kdy řádně nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, neboť je časté, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů je ve skutečnosti tak zadlužena, že úvěruschopná není. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

15. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku částka, přičemž jí dosud vrátil částka. Jelikož se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou se vztahuje , o spotřebitelském úvěru, tj. zákon speciální sloužící k ochraně spotřebitele, řídí se povinnost vydat bezdůvodné obohacení , o spotřebitelském úvěru, přičemž pro zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení není nutný návrh na započtení ze strany žalovaného, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu o.z., ale soud k započtení přistupuje z úřední povinnosti, jak ostatně jednoznačně vyžaduje i výše uvedená judikatura ESD. V daném případě se tak žalovaný na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka dle o.z. postoupena, co do částky částka bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky částka představující nesplacenou jistinu, vrátit.

16. Splatnost dluhu je pak dána výzvou věřitele ve smyslu ust. o.z., když nebylo zjištěno, že by právě tato splatnost nebyla v možnostech spotřebitele (o tomto měl soud pro změnu v úmyslu ve smyslu ust. a odst. 1, odst. 3 poučit žalovaného).

17. Vedle práva na zaplacení jistiny pak vznikl žalobkyni dle ust. o.z. ve spojení s  o.z. a , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

18. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

19. Závěrem lze uvést, že i pokud by žalobkyně prokázala, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr (což se nestalo), pak by soud vycházel z toho, že ujednání o smluvním úroku je absolutně neplatné, neboť úrok v této výši je nepřiměřený a jsoucí zjevně v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 588 o.z. V daném období činil obvyklý úrok 8,72 % ročně, sjednaný úrok tak několikanásobně převyšuje obvyklý úrok. Stejná situace by nastala i u poplatku za správu, který soud považuje za skrytý úrok, neboť tento poplatek má pouze navýšit zisk žalobkyně za poskytnutí peněz.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a contrario, když úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.