Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 197/2021-20
název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. právnická osoba, kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši částka, což stvrdil podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal právnická osoba vrátit částku částka spolu s příslušenstvím do datum. Žalobkyně dále doplňuje, že smlouva o úvěru byla za žalovaného i právnická osoba uzavřena okamžikem souhlasného projevu vůle žalovaného a stvrzením o převzetí jistiny úvěru, kdy obě tyto skutečnosti nastaly připojením vlastnoručního podpisu žalovaného k textu smlouvy. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částka (nesplacená jistina ve výši částka, nesplacené smluvní pokuty ve výši částka, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši částka. Žalobkyně požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši částka. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši částka a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyní převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, a to ve výši částka. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyni po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši částka, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. datum z dlužné jistiny pohledávky ve výši částka do datum Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne datum.
2. Před zahájením řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši částka, představující kapitalizovaný úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Soud řízení v tomto rozsahu dle ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu usnesením zastavil. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení jistiny ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od číslo do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den datum se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř. ).
4. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázaný následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) se jako věřitel zavázal, že poskytne žalovanému jako klientovi na základě smlouvy číslo uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum částku v celkové výši částka. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal uhradit do datum. Ve smlouvě bylo mimo jiné stranami dohodnuto, že v případě porušení povinnosti klienta (žalovaného) zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, a dále částka za každou jinou písemnou upomínku. (Ze smlouvy ze dne datum, z výpisu z účtu k verifikační platbě, z VOP). anonymizována dvě slova poskytla žalovanému částku ve výši částka dne datum (z výpisu z účtu). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl tímto oznámením ze dne datum vyzván k zaplacení dluhu ve výši částka do 10-ti dnů. Žalovaný byla také vyzýván k zaplacení předžalobní upomínkou (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, z poštovního podacího archu, z upomínky ze dne datum, z poštovního podacího archu). V řízení nebylo žalobkyní tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v řízení ani netvrdil, zda a jakou část pohledávky žalobkyni (či právnímu předchůdci) uhradil.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také OZ ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb. , proto bylo povinností žalobkyně (právního předchůdce) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 8 Co 47/2018 ).
12. V projednávané věci žalobkyně ani netvrdila, že právnická osoba prověřovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. . Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla ani být poučena o následcích, které zákon spojuje s neunesením břemene tvrzení a důkazního břemene k uvedeným skutečnostem (zkoumání úvěruschopnosti žalovaného), a soud tedy nemá za prokázané, že by právnická osoba posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb.
13. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na stávající rozhodovací praxi nadřízeného soudu, neplatnou, a proto plnění z titulu smlouvy (tzn. včetně smluvní pokuty) považoval za nedůvodné. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ .
14. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. V daném případě žalovaný obdržel částku částka a žalobkyně požaduje částku částka, z čehož lze dovodit (vypočíst), že žalovaný neuhradil ničeho, přičemž je třeba zdůraznit, že žalovaný sám v řízení ani netvrdil, jakou část dluhu již zaplatil. Proto má soud za to, že bezdůvodným obohacením na straně žalovaného je tedy částka ve výši částka, kterou soud uložil žalovanému k zaplacení spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku , ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum (žalobkyně prokázala odeslání první výzvy v rámci oznámení o postoupení pohledávky dne datum, přičemž zásilka s výzvou žalovanému odeslána dne datum a podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla tedy dne datum doručena; lhůta k plnění byla dle výzvy 10-ti denní, proto dnem, kdy mohl žalovaný nejpozději plnit byl datum; ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení s plněním předmětné částky); ve zbylé části úroku z prodlení (tj. jak v kapitalizované výši, tak i za období od datum do datum) soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
15. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když pohledávka na ni byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku .
16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že soud přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.