Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3832/14

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky R. P., zastoupené JUDr. Petrem Živělou, advokátem se sídlem Vyškov, Puškinova 5, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2014 č. j. -825 a proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 1. 7. 2014 č. j. -783, a o návrhu na obnovu řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh na obnovu řízení se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Průběh řízení před obecnými soudy a obsah ústavní stížnosti

1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, a to pro tvrzený rozpor se základním právem na spravedlivý proces, garantovaným d.

2. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 1. 7. 2014 č. j. -783 bylo stěžovatelce podle , , ve znění pozdějších předpisů, o dva roky prodlouženo ochranné psychiatrické léčení ambulantní formou, které jí bylo uloženo usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 11. 5. 2010 č. j. -60 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. 12. 2010 č. j. -24.

3. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2014 č. j. -825 byla zamítnuta stížnost stěžovatelky proti rozhodnutí Okresního soudu ve Vyškově ze dne 1. 7. 2014 č. j. -783 o prodloužení ambulantního ochranného léčení.

4. V ústavní stížnosti bylo argumentováno porušením práva na spravedlivý proces, neboť obecnými soudy nebylo podle názoru stěžovatelky provedeno řádné znalecké dokazování. Stěžovatelka v podrobné ústavní stížnosti namítala, že bylo nutno vyžádat revizní znalecký posudek a doplnit dokazování. V tomto směru navrhovala i povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. .

5. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka přes poučení Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2015 (výzva doručena dne 27. 7. 2015) nedoložila Ústavnímu soudu písemnou výpověď plné moci, kterou dne 6. 12. 2014 pro podání ústavní stížnosti a

zastupování před Ústavním soudem udělila v záhlaví uvedenému advokátovi, vycházel Ústavní soud podle platné procesní úpravy z toho, že daný advokát je i nyní právním zástupcem stěžovatelky.

6. Usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2015

sp. zn.

, doručeným dne 16. 2. 2015 právnímu zástupci stěžovatelky, bylo rozhodnuto o tom, že soudce Ludvík David není vyloučen z projednávání a rozhodování posuzované věci stěžovatelky, a to z důvodu neexistence objektivní podjatosti.

II.

Právní posouzení

7. Ústavní soud je podle y ČR (dále jen "") soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d)y rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní soud však není součástí soustavy obecných soudů, a proto není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn, pokud svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Rozměru zásahu do základních práv nebo svobod ovšem dosahuje toliko interpretace a aplikace práva, která byla provedena ve výrazném rozporu s principy spravedlnosti.

8. Z ústavněprávního pohledu je možno posuzovat pouze otázky, zda právní závěry obecných soudů nejsou v extrémním nesouladu se skutkovým stavem, zda procesním postupem soudů nebyly porušeny principy spravedlivého procesu, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní, anebo zda naopak došlo k zásahu orgánů veřejné moci, kterým bylo dotčeno ústavně garantované právo nebo svoboda.

9. Vzhledem k obecně zastávanému principu minimalizace zásahů do činnosti obecných soudů není úkolem Ústavního soudu mj. nahrazovat hodnocení důkazů provedených v trestním řízení (včetně řízení vykonávacího). Do pravomoci Ústavního soudu nespadá "hodnotit hodnocení" důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, pokud by se s vysloveným hodnocením sám neztotožňoval [viz např. nález ze dne 1. 2. 1994

sp. zn.

(N 5/1 SbNU 41)].

10. Napadená rozhodnutí obecných soudů neodporují principům ústavnosti.

11. Ochranné léčení podle trestněprávní úpravy potrvá, dokud to vyžaduje účel léčby, nejdéle však dva roky. Nebude-li v dané době léčba ukončena, rozhodne soud před skončením doby o prodloužení ochranného léčení, a to i opakovaně, vždy však nejdéle o další dva roky; jinak rozhodne o propuštění z ochranného léčení ( , , ve znění pozdějších předpisů). O prodloužení ochranného léčení rozhoduje podle § 353 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné léčení, anebo i bez návrhu ve veřejném zasedání okresní soud, v obvodu kterého se ochranné léčení vykonává. Ústavní soud rozhodnutí obecných soudů o prodloužení ochranného psychiatrického léčení ambulantní formou nepokládá za porušující ústavně garantované právo stěžovatelky na spravedlivý proces.

12. Ústavní soud konstatuje, že obecné soudy postupovaly v předmětné věci ústavně konformně a svá rozhodnutí řádně odůvodnily. Nesouhlas stěžovatelky s právním posouzením případu a s hodnocením důkazů (včetně znaleckého dokazování) nezaložil opodstatněnost tvrzení o zásahu do základních práv a svobod. Ústavní soud dodává, že vzhledem k odůvodnění soudních rozhodnutí obecně nedošlo k porušení principů spravedlivého procesu. Protože Ústavní soud nedovodil zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky, rozhodl o ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), tak, že ji jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

13. K návrhu stěžovatelky na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. Ústavní soud uvádí, že povolení obnovy řízení před obecnými soudy není podle zákonné úpravy ze strany Ústavního soudu možné. Obnova procesu je u Ústavního soudu přípustná toliko v případě, pokud Ústavní soud rozhodl v trestní věci, ve které mezinárodní soud konstatoval, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda (viz a násl. ), anebo bylo-li rozhodováno Ústavním soudem o ústavní žalobě Senátu Parlamentu České republiky proti prezidentu republiky pro velezradu nebo hrubé porušeníy nebo jiné součásti ústavního pořádku (viz a násl. ). Potom lze proti rozhodnutí Ústavního soudu podat návrh na obnovu řízení. O návrhu na obnovu soudního procesu před obecnými soudy Ústavnímu soudu rozhodovat nepřísluší. Ústavní soud byl proto nucen návrh na obnovu řízení odmítnout podle ustanovení jako návrh, ke kterému Ústavní soud není příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 2015

Ludvík David, v. r.

předseda senátu