Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
3B0D7187483E2CF7C1257A4E0065F1F0.html
HTML · 12.48 KB
No categories available
20 Cdo 2712/2004
U S N E S E N Í
Dovolání se zamítá.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným usnesením městský soud změnil usnesení ze dne 30. 6. 2003, č.j. Nc 3160/2002 -33 (kterým obvodní soud zastavil exekuci s odůvodněním, že exekutor není oprávněn vést exekuci ukládáním pokut), tak, že se exekuce nezastavuje. Mimo jiné uzavřel, že exekuci ukládáním pokut předpokládá ustanovení § 72 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb. .“), jež upravuje postup exekutora při exekuci vedené k vymožení nezastupitelného jednání podle § 351 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “).
V dovolání – jehož přípustnost opírá o ustanovení § 238a odst. 1 písm. d) o.s.ř. o.s.ř. – povinná namítá nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. o.s.ř. ). Podle jejího názoru vymáhané nezastupitelné činnosti, které nemůže vykonat nikdo jiný než povinná, nejsou pracemi a výkony ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. , a exekutor tak není oprávněn exekuci vykonat. Usnesení odvolacího soudu považuje za nesprávné i z toho důvodu, že vymáhanou povinnost již splnila a že exekuční titul je nevykonatelný, neboť v něm není uvedeno, kde má být uložená povinnost splněna, a ani oprávněný toto místo v průběhu exekučního řízení neurčil. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Ve vyjádření k dovolání oprávněný poukázal na závěry odvolacího soudu o způsobilosti exekutora vést exekuci ukládáním pokut a uvedl dále, že na otázce splnění vymáhané povinnosti odvolací soud své usnesení nezaložil, a proto tato otázka nemůže být předmětem dovolacího přezkumu; vymáhaná povinnost navíc zcela splněna nebyla. Navrhl, aby dovolací soud dovolání povinné odmítl, popř. zamítl.
Dovolání (přes nesprávné poučení) je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 238a odst. 1 písm. d) a odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb. , důvodné však není.
Podle § 59 odst. 2 písm. d/ zákona č. 120/2001 Sb. způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést provedením prací a výkonů.
Podle § 72 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. pokuty uložené při provedení exekuce podle ustanovení § 351 občanského soudního řádu je povinný vždy povinen zaplatit na účet soudu, který vydal usnesení o nařízení exekuce.
Podle § 351 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.
Ukládá-li exekuční titul, aby povinný provedl nějakou práci či výkon, citované ustanovení § 59 odst. 2 písm. d/ zákona č. 120/2001 Sb. umožňuje, aby při nesplnění uložené povinnosti bylo možno exekuci provést provedením prací a výkonů. Nařízení exekuce a její provedení závisí na tom, zda uložená povinnost může být provedena i někým jiným než povinným (tzv. zastupitelné plnění - § 350 o.s.ř. o.s.ř. ) nebo ji musí splnit povinný osobně (nezastupitelné plnění - § 351 o.s.ř. o.s.ř. ). Jestliže ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. odkazuje na ustanovení § 351 o.s.ř. o.s.ř. , je nepochybné, že i v exekučním řízení lze pro nesplnění povinnosti spočívající v osobním plnění povinného nařídit a provést exekuci spočívající v ukládání pokut.
Lze tak uzavřít, že odvolací soud věc po stránce právní posoudil správně. Správnost závěrů nemohou zvrátit ani další dvě dovolací námitky (dobrovolné splnění vymáhané povinnosti a materiální nevykonatelnost podkladového rozhodnutí), neboť napadené rozhodnutí na jejich právním posouzení nespočívá.
Protože se povinné správnost závěrů odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a v mezích dovoláním založeného přezkumu je usnesení odvolacího soudu správné, Nejvyšší soud proto, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. l, věta první, o.s.ř. o.s.ř. ), dovolání zamítl (§ 243b odst. 2 , věta před středníkem, o.s.ř. o.s.ř. ).
O nákladech řízení, jež oprávněnému v dovolacím řízení vznikly, rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. l zákona č. 120/2001 Sb. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. září 2005
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu