Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2712/2004

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením městský soud změnil usnesení ze dne 30. 6. 2003, č.j. -33 (kterým obvodní soud zastavil exekuci s odůvodněním, že exekutor není oprávněn vést exekuci ukládáním pokut), tak, že se exekuce nezastavuje. Mimo jiné uzavřel, že exekuci ukládáním pokut předpokládá ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „ .“), jež upravuje postup exekutora při exekuci vedené k vymožení nezastupitelného jednání podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

V dovolání – jehož přípustnost opírá o ustanovení – povinná namítá nesprávné právní posouzení věci ( ). Podle jejího názoru vymáhané nezastupitelné činnosti, které nemůže vykonat nikdo jiný než povinná, nejsou pracemi a výkony ve smyslu , a exekutor tak není oprávněn exekuci vykonat. Usnesení odvolacího soudu považuje za nesprávné i z toho důvodu, že vymáhanou povinnost již splnila a že exekuční titul je nevykonatelný, neboť v něm není uvedeno, kde má být uložená povinnost splněna, a ani oprávněný toto místo v průběhu exekučního řízení neurčil. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání oprávněný poukázal na závěry odvolacího soudu o způsobilosti exekutora vést exekuci ukládáním pokut a uvedl dále, že na otázce splnění vymáhané povinnosti odvolací soud své usnesení nezaložil, a proto tato otázka nemůže být předmětem dovolacího přezkumu; vymáhaná povinnost navíc zcela splněna nebyla. Navrhl, aby dovolací soud dovolání povinné odmítl, popř. zamítl.

Dovolání (přes nesprávné poučení) je přípustné podle ve spojení s ustanovením a odst. 2 a , důvodné však není.

Podle způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést provedením prací a výkonů.

Podle pokuty uložené při provedení exekuce podle ustanovení je povinný vždy povinen zaplatit na účet soudu, který vydal usnesení o nařízení exekuce.

Podle ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.

Ukládá-li exekuční titul, aby povinný provedl nějakou práci či výkon, citované ustanovení umožňuje, aby při nesplnění uložené povinnosti bylo možno exekuci provést provedením prací a výkonů. Nařízení exekuce a její provedení závisí na tom, zda uložená povinnost může být provedena i někým jiným než povinným (tzv. zastupitelné plnění - ) nebo ji musí splnit povinný osobně (nezastupitelné plnění - ). Jestliže ustanovení odkazuje na ustanovení , je nepochybné, že i v exekučním řízení lze pro nesplnění povinnosti spočívající v osobním plnění povinného nařídit a provést exekuci spočívající v ukládání pokut.

Lze tak uzavřít, že odvolací soud věc po stránce právní posoudil správně. Správnost závěrů nemohou zvrátit ani další dvě dovolací námitky (dobrovolné splnění vymáhané povinnosti a materiální nevykonatelnost podkladového rozhodnutí), neboť napadené rozhodnutí na jejich právním posouzení nespočívá.

Protože se povinné správnost závěrů odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a v mezích dovoláním založeného přezkumu je usnesení odvolacího soudu správné, Nejvyšší soud proto, aniž nařídil jednání ( odst. l, věta první, ), dovolání zamítl ( , věta před středníkem, ).

O nákladech řízení, jež oprávněnému v dovolacím řízení vznikly, rozhodne soudní exekutor ( odst. l ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2005

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu