Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1085/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Přerově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. října 2003, č. j. -78, zastavil řízení o zaplacení částky 2.032,- Kč s 5,5% úrokem z prodlení od 16. 8. 2002 do zaplacení (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 23.897,60 Kč se 4 % úrokem z prodlení od 16. 8. 2002 do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu o zaplacení částky 1.616,- Kč s 5,5% úrokem z prodlení od 16. 8. 2002 do zaplacení (výrok III.) a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,5% z částky 25.513,60 Kč od 16. 8. 2002 (výrok IV.), a rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky (výrok V.) a o nákladech řízení vynaložených státem (výrok VI.).

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 28. února 2005, č. j. -106, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku II., tj. pokud se jedná o částku 17.545,60 Kč s 4% úrokem z prodlení od 16. 8. 2002 do zaplacení potvrdil, ve výrocích V. a VI. jej změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku, a to výslovně proti jeho potvrzujícímu výroku, podala žalovaná dovolání, v němž uvedla, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť řeší otázku, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud řešena. Namítla, že soudy obou stupňů vyřešily tuto právní otázku v rozporu s hmotným právem, a navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušil.

Podle článku II bodu 3. , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.

Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v . Podle však není dovolání podle odst. 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V daném případě napadla žalovaná svým dovoláním výrok, jímž byl potvrzen výrok rozsudku soudu prvního stupně ukládající jí povinnost zaplatit žalobkyni částku 17.545,60 Kč s příslušenstvím. Tímto výrokem tedy bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, které nepřevyšuje 20.000,- Kč, a tak dovolání proti němu nemůže být přípustné ani v případě, že by šlo o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu [ , odst. 3 ].

Je tedy zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni, která by podle věty prvé, , a měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 21. září 2005

Vít Jakšič, v. r.

předseda senátu