Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 279/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 9. 4. 2004, č.j. -28, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu bez bytové náhrady ( ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „ “/). Podkladové rozsudky považoval odvolací soud za vykonatelné po materiální i formální stránce, ostatní předpoklady pro výkon rozhodnutí měl rovněž za splněny, s odvolacími námitkami povinného se vypořádal závěrem, že ty by mohly být relevantní pouze v nalézacím řízení a nedostatkem procesního nástupnictví v osobě žalobce (viz níže) se nezabýval, jelikož tato námitka v odvolání uplatněna nebyla.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení ve spojení s ustanovením , povinný namítá, že řízení bylo postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje ve skutečnosti, že v nalézacím řízení vystupovala před soudem prvního stupně Správa domovního fondu města O. (jako příspěvková organizace tímto městem zřízená), zatímco před soudem odvolacím to bylo již samotné Statutární město O., „aniž však došlo k procesnímu nástupnictví“. V závěru dovolání povinný navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a aby „rozhodl o zastavení řízení“.

Dovolací soud se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení - jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení - je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání podle je tudíž (vyjma případu – o který však /viz níže/ v dané věci nejde – kdy by samotná vada podle , pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právního významu) pouze důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Takovýto dovolací důvod však povinný – a plyne to nejen z jeho odkazu na (pouze) ustanovení , nikoli tedy ustanovení , ale i z obsahu dovolání – neuplatnil. Namítá totiž – výslovně – vadu řízení, navíc nikoli předmětného, tedy vykonávacího, ale řízení nalézacího, jíž se ovšem – i kdyby existovala – exekuční soud zabývat nemůže (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu z 25. května 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2000 pod poř. č. 123, v němž tento soud odkazuje na jiné své usnesení, a to sp. zn. , kde vysvětlil, že vada nalézacího řízení není vadou řízení vykonávacího). Ostatně že nejde o právní nástupnictví, nýbrž o případ, kdy v nalézacím řízení vystupoval před soudem prvního stupně komisionář a před soudem odvolacím již komitent, jelikož „zmocnění skončilo“, vysvětlil odvolací soud ve svém potvrzujícím rozsudku, jenž je spolu s rozsudkem soudu prvního stupně titulem předmětné exekuce.

Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání ( věta první ) podle ustanovení věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněný, jenž by jinak měl právo na jejich náhradu podle , a , takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. září 2005

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu