Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
8 C 150/2021-30
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 56 948,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 255 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 600 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 13 600 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 152,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši
3 787,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 655 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,00 % ročně z částky 24 496,97 Kč od
25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, podle které je žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 693,48 Kč,
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 925,02 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 388,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně
z částky 1 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 13 600 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 152,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 787,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 841,97 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení,
s úrokem ve výši 23,00 % ročně z částky 24 496,97 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 718,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 255 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 600 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 13 600 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 152,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 787,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 655 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,00 % ročně z částky 24 496,97 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, podle které je žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 693,48 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 925,02 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 388,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 13 600 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 152,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 787,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 841,97 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,00 % ročně z částky 24 496,97 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 718,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr smlouvu
o zápůjčce dne 18. 5. 2017, číslo 2016, na jejímž základě Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná převzala peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná (Zákazník) se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem 9 896 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 676 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování
a doručení ve výši 3 830 Kč a částku za administrativní činnost (splácení v hotovosti) ve výši 2 390 Kč, celkem 18 měsíčními splátkami po 1 384 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 18. 11. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 23. 8. 2017. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila
s účinností ke dni 24. 6. 2019 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 2 400 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované uhrazení celkové dlužné částky ve výši 21 528,48 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 600 Kč a dlužného poplatku ve výši 7 928,48 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 388,31 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 925,02 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši
13 600 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně
z dlužné jistiny ve výši 13 600 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala dlužna žalovanou částku.
2. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouvu o zápůjčce dne 20. 10. 2016, číslo na jejímž základě Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná (Zákazník) se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši 5 225 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 223 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23 % ročně, odměnu
za zpracování ve výši 500 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 6 502 Kč, celkem 24 měsíčními splátkami po 1 968 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 25. 10. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 20. 4. 2017. Původní věřitel postoupil s účinností ke dni 24. 6. 2019 svou pohledávku
za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalovaná
na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 10 345 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalované uhrazení celkové dlužné částky ve výši 35 420 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 24 496,97 Kč a dlužného poplatku ve výši 10 923,03 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 787,5 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 152,17 Kč, úroku ve výši 23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 496,97 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku
z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 496,97 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala dlužna žalovanou částku.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto
ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci
bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo 2016 a ze zákaznické karty soud zjistil, že byla uzavřena dne 18. 5. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Zákazníkovi zápůjčku v částce 15 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 9 896 Kč, který představuje úrok ve výši 3 676 Kč, odměnu
za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 830 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 390 Kč, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit částku ve výši 24 896 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti,
a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 15 smluvních podmínek, v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činí 1 384 Kč a poslední činí
1 368 Kč, když první splátku je Zákazník povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období, že poslední splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Dále se původní věřitel a Zákazník v čl. 10 smluvních podmínek dohodli, že v případě, kdy Zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má původní věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.
6. Ze smlouvy o zápůjčce – modrá na účet číslo ze zákaznické karty soud zjistil,
že byla uzavřena dne 20. 10. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Zákazníkovi zápůjčku v částce 32 000 Kč a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 15 225 Kč, který představuje úrok ve výši 8 223 Kč, odměnu
za zpracování ve výši 500 Kč a částku za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 502 Kč, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit částku ve výši 47 225 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 23 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v bezhotovostním režimu, tj. převodem na bankovní účet věřitele, ve 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první
po předposlední činí 1 968 Kč a poslední činí 1 961 Kč, když první splátku je Zákazník povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období, že poslední splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Dále se právní předchůdkyně žalobkyně a Zákazník v čl. 10 smluvních podmínek dohodli,
že v případě, kdy Zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdkyně žalobkyně právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z příslušných stran ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že dne 24. 6. 2019 byla uzavřena mezi společností právnická osoba, jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešly pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019, který byl podle podacího lístku žalované poslán dne 17. 7. 2019.
9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě
ze dne 16. 12. 2020, z podacího lístku ze dne 17. 12. 2020 a z tabulek o umoření ze dne 4. 8. 2019, soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby s tím, že uhradila na smlouvu číslo 2016 částku 2 400 Kč a na smlouvu
číslo částku 10 345 Kč.
10. Přípisem zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní
od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila.
11. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 18. 5. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 15 000 Kč,
což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 896 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 1 384 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právního předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila pouze částku 2 400 Kč. Dále dne 20. 10. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu
o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 32 000 Kč, což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 15 225 Kč,
a to pravidelnými měsíčními splátkami po 1 968 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právního předchůdkyně žalobkyně
na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila pouze částku 10 345 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně po vzniku práva
na zaplacení zbývající části dluhu převedla pohledávky za žalovanou na žalobkyni a tuto skutečnost jí písemně oznámila. Žalovaná na úhradu zbylé části jejího dluhu nezaplatila ničeho ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzvána.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
13. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjček došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona, kdy právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z.
14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil
podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání
ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
16. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalované písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnila.
19. Při posuzování právního jednání uskutečněné dne 20. 10. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud vycházel z ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ 2010“, neboť vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona.
20. Podle § 9 odst. 1 ZoSÚ 2010 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných
i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je
po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to absolutně.
21. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnuté zápůjčky číslo 2016 došlo po 1. 12. 2016,
posuzoval soud právní jednání uskutečněné dne 18. 5. 2017 podle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění,
dále jen„ ZoSÚ 2016“.
22. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy
o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných
od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ 2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,
co měl po právu plnit sám.
24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
26. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
27. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše
takto stanovená.
28. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Ustanovení § 9 ZoSÚ 2010 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem
na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
29. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
30. Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru
a o změně některých zákonů, účinnému do 30. 11. 2016, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016. Také závěry uskutečněné na základě právního posouzení úvěruschopnosti dle režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném
do 30. 11. 2016, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, lze použít na posouzení vztahu uskutečněného dle zákona č. 257/2016 Sb., a to s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení.
31. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní jsou dle § 9 odst. 1 ZoSÚ 2010, resp. dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ 2016 neplatné, neboť právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 9 odst. 1 ZoSÚ 2010, resp. v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ 2016 nezkoumala úvěruschopnost žalované a přesto jí úvěr poskytla. Za této situace dokonce právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované další zápůjčku, aniž byla splacena pohledávka z předchozí zápůjčky. Faktem ovšem je, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 47 000 Kč, které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 34 255 Kč (zapůjčených 47 000 Kč po odečtení žalovanou vrácených 12 745 Kč), vrátit (výrok I.).
32. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny s odkazem na § 2991 o. z.
vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smluv o zápůjčce, resp. o spotřebitelském úvěru (výrok II.).
33. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok
z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.,
a to od 25. 6. 2019, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
34. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena
na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu 20% nákladů řízení (60% úspěch – 40% neúspěch) v částce 2 718,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 278 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 948,48 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 690 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 350 Kč ve výši 1 963,50 Kč. Celkové náklady činí 13 591,50 Kč, z toho 20% částku 2 718,30 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.