Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 132/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12.756 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení

částky 4 756 Kč

kapitalizovaného zákonného úroku 483,06 Kč

úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 14. 10. 2020 do 1. 4. 2021 a

úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení,

zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 868,8 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph. D.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 756 Kč kapitalizovaného zákonného úroku 483,06 Kč úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 14. 10. 2020 do 1. 4. 2021 a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 868,8 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D.

1. Žalobkyně se žalobou postoupenou dne 4. 5. 2021 zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 756 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 7. 2. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž mu poskytla bezhotovostně částku 8 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni vrátit do 6. 3. 2020 spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 988 Kč. Žalovaný však svůj závazek nesplnil, proto žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit rovněž částku 1 768 Kč na smluvní pokutě a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Účastníci se k výzvě nevyjádřili, soud proto věc rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo datované dnem 7. 2. 2020 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč, na dobu 28 dnů. Žalovaný se měl zavázat tuto částku v uvedené lhůtě vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Soudu předložená písemná smlouva ve formátu PDF obsahuje v místě podpisu žalobkyně otisk razítka s identifikačními údaji žalobkyně a podpis blíže neoznačené osoby. V místě podpisu úvěrovaného je uvedeno datum číslo 2020 11:38:04 s poznámkou, že jde o podpis elektronicky zaslaným kódem ve formě SMS„ jméno Kočovský/8620“. Z vlastností elektronického dokumentu předloženého soudu vyplývá, že byl vytvořen až dne 10. 8. 2020 PDF dokument obsahující soudu předloženou Smlouvu o spotřebitelském úvěru tak byl vytvořen až po té, kdy k němu měl být připojen podpis žalovaného ve formě umožňující zjistit jakoukoliv následnou změnu podepsaného dokumentu.

6. Z přehledu SMS zpráv odesílaných žalovanému má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala na telefonní číslo + tel. číslo 317 informaci o podání žádosti o úvěr, o povinnosti doložit doklady potřebné ke schválení úvěru, dále o schválení úvěru, o blížící se jeho splatnosti i prodlení a důsledcích prodlení. Z přehledu emailových zpráv vyplývá, že obdobné informace zaslala žalobkyně i prostřednictvím emailu na adresu email.

7. Z kopie číslo obč. průkazu předloženého žalovaným ve spojení s fotografií muže s občanským průkazem a s řidičským průkazem č. anonymizováno číslo vyplývá, že fotografie muže na obou dokladech v hrubých rysech odpovídá fotografické podobě muže držícího citovaný občanský průkaz a že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici osobní údaje žalovaného.

8. Z profilu klienta má soud za prokázané, že žalobkyně evidovala od 17. 1. 2020 údaje vztahující se k žalovanému. Mimo jiné i informaci, že příjmy žalovaného plynou ze zaměstnání u Dopravní podnik hl. a činí 35 860 Kč, přičemž tuto částku měla žalobkyně ověřit z výpisu z účtu žalovaného. Dále informaci, že měsíční závazky žalovaného činí 12 000 Kč a že jeho výdaje na domácnost činí celkem 6 000 Kč.

9. Z výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného u právnická osoba za měsíc listopad 2019, prosinec 2019 a leden 2020 vyplývá, že za měsíc říjen obdržel mzdu 36 705 Kč, za měsíc listopad jeho mzda činila 35 197 Kč a za měsíc prosinec 35 680 Kč. Zároveň z těchto výpisů vyplývá, že pravidelné výdaje žalovaného přesahovaly částku 18 000 Kč měsíčně (SIPO, leasing, splátky rekonstrukce bytu, splátky opravy auta, splátky za dovolenou, splátky úvěru od příjmení jméno, náklady na telefony). Z výpisů dále vyplývá, že žalovaný obdržel v měsíci prosinec 2020 úvěr ve výši 50 000 Kč a v měsíci lednu, tj. měsíc před poskytnutím úvěru, mu bylo poskytnuto na jeho bankovní účet dalších šest spotřebitelských úvěrů od třetích osob ve výši 20 200 Kč, které zároveň v témže měsíci i utratil. Z výpisu naopak nevyplývá výše samotného nájmu. Z uvedeného je rovněž patrné, že další závazky žalovaného jsou podstatně vyšší než uvedených 12 000 Kč uvedené v profilu klienta.

10. Z potvrzení o platbě vystaveného právnická osoba ze dne 18. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně dne 7. 2. 2020 odeslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 8 000 Kč.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 9. 2020, zaslané emailem, má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby na adresu email předžalobní výzvu.

12. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný obdržel na svůj bankovní účet od žalobkyně částku 8 000 Kč.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dále se má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Soud ve smyslu ustanovení , občanského zákona (dále jen „“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Z ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

26. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 8 000 Kč, neboť žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že má za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v úvěrové smlouvě číslo.

27. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně uzavřela dne 7. 2. 2020 s žalovaným úvěrovou smlouvu číslo ve znění předloženém soudu. Smlouva o úvěru měla být uzavřena elektronicky za použití komunikačních prostředků a dálku. Smlouva předložená soudu byla vytvořena ve své elektronické podobě až dne 10. 8. 2020, tj. 6 měsíců poté, kdy měla být smlouva uzavřena a podepsána. Tedy je nepochybné, že prostý podpis žalovaného SMS kódem nebyl připojen pod text smlouvy, která byla soudu předložena. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. -18 ze dne 14. 7. 2021, aby doplnila svá žalobní tvrzení mimo jiné i o to, jak žalovaný připojil svůj podpis na smlouvu, a to takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat. Zároveň byla žalobkyně vyzvána, aby pro případ, že při uzavírání smlouvy dochází k zachycení právních jednání v elektronickém systému, aby tvrdila a prokázala, o které údaje se jedná, a že jsou prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám samotným systémem. Součástí výzvy bylo i poučení žalobkyně, že ke svým žalobním tvrzením musí navrhnout příslušné důkazy. K výzvě soudu žalobkyně pouze odkázala na ustanovení § 562 odst. 1 o. z., když má za to, že totožnost žalovaného má za prokázanou předloženou kopií občanského průkazu žalovaného. Dále odkázala na to, že smlouvy uzavírá prostřednictvím elektronického systému při provozu svého závodu a dovolává se jejich správnosti, když žalovaný jejich správnost nijak nezpochybnil. Soud však nemá uzavření smlouvy za prokázané ani elektronickými prostředky komunikace na dálku. Soud nemá pochybnosti o tom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku při provozu závodu žalobkyně. Podmínkou, aby taková komunikace naplňovala definici písemnosti jednání, je třeba, aby byly v takovém systému prováděny záznamy systematicky, posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobkyně však neprokázala (ani přes výzvu soudu), že by jí prováděné záznamy byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám. Ostatně i to, že soudu byla předložena tvrzená smlouva o úvěru, která měla být uzavřena mezi účastníky a k níž měl být připojen elektronický podpis žalovaného, jež byla vytvořena až šest měsíců po té, kdy měla být uzavřena, svědčí o tom, že záznamy nejsou proti změnám chráněny. Pokud se žalobkyně dovolala správnosti takových záznamů, přehlédla, že zákon takové právo dává pouze druhé straně, zde tedy žalovanému. Z nečinnosti žalovaného však nelze dovozovat, že se správnosti záznamů dovolal a považovat je tak bez dalšího za správné.

28. Soudu předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by jednala s žalovaným a následně s ním uzavřela smlouvu o úvěru tvrzeného obsahu, a i pokud by její existenci prokázala, neprokázala její obsah.

29. Pro úplnost soud rovněž uvádí, že i pokud by byla prokázána existence a obsah tvrzené úvěrové smlouvy, byla by tato neplatná, neboť žalobkyně řádně nesplnila svoji zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Z důkazů předložených soudu žalobkyní k výzvě čj. -18 ze dne 14. 7. 2021 za účelem prokázání tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, vyplývá, že žalobkyně prověřila příjmovou stránku domácnosti žalovaného. Pokud jde o výdaje, spokojila se již pouze s tvrzením, že měsíční závazky žalovaného činí 18 000 Kč. Žalobkyně však nezkoumala jaké má žalovaný náklady na bydlení, dopravu do práce, na telefon a internet (existence telefonu žalovaného a jeho přístup na internet vyplývá ze samotných osobních údajů žalovaného uvedených na smlouvě, na níž uvádí svůj telefon i emailovou adresu) apod. Neprověřovala osobu žalovaného v žádném z dlužnických registrů (např. SOLUS, NRKI, insolvenčním či exekučním rejstříku). Rovněž soudu není známo, jak žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyhodnotila, že nejméně dva měsíce před poskytnutím zde posuzovaného úvěru byl žalobce schopen hradit své závazky pouze díky přijímaným úvěrům ve výši přesahujícím v každém jednotlivém případě jeho měsíční příjmy. Skutečnost, že žalovaný neměl v době poskytnutí úvěru evidován žádný závazek po splatnosti, sama o sobě úvěruschopnost žalovaného nedokládá. Podstatným je bezpochyby i celková úvěrová angažovanost žalovaného, která se během předchozích dvou měsíců podstatně zvedla, přičemž tato skutečnost vyplývala z žalovaným předložených výpisů z jeho účtu.

30. Žalobkyně byla povinna ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat nejen příjmy žalovaného, ale zejména jeho výdaje a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. K takovému přezkoumání však nedošlo. Proto by soud shledal úvěrovou smlouvu neplatnou i z tohoto důvodu ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení .

31. Za situace, kdy soud nemá za prokázáno, že by žalobkyně uzavřela právě s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru, nemá prokázaný obsah úvěrové smlouvy, resp. je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení Soud má za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému dne 7. 2. 2020 částku 8 000 Kč, a to na účet, jehož je vlastníkem, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni na její výzvu. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradil, je nárok žalobkyně v rozsahu částky 8 000 Kč oprávněný. Žalobkyně nedokázala, že by emailová adresa email, na níž zaslala výzvu k úhradě, patřila právě žalovanému, a že si právě s žalovaným dohodla způsob komunikace v elektronické podobě. Proto je za výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení nutno považovat až žalobu, která se do dispoziční sféry žalovaného dostala prostřednictvím zásilky soudu ke dni 1. 4. 2021. Tedy teprve ode dne 2. 4. 2021 mohl být žalovaný v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení vyplývajícího z přijetí částky 8 000 Kč od žalobkyně a od tohoto dne byl žalobkyni rovněž přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s  ve spojení s Lhůtu k plnění soud určil podle (výrok I.).

32. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu, tj. v rozsahu, jímž se žalobkyně domáhala úhrady poplatku za sjednání úvěru a smluvní pokuty, žalobu zamítl, shodně jako v rozsahu úroku z prodlení požadovaného od dřívějšího data než 2. 4. 2021 a ve výši stanovené nad výši úroku stanovené k prvnímu dni prodlení, tj. ke 2. 4. 2021 (výrok II.).

33. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 868,8 Kč, přičemž tato částka představuje 49,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 25,43 % a úspěchu žalobkyně a úspěchu žalovaného v rozsahu 74,57%). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 756 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci a podání soudu) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů právního zastoupení za předžalobní výzvu, neboť žalobkyně neprokázala, že by jí žalovanému odeslala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).