Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 816/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Ivana Meluzína a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně a) D. K. a žalobkyně b) L. K., proti žalovanému Z. o. d. P., o zaplacení 62.229,- Kč s příslušenstvím a 62.229,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. března 2005, čj. -83, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. března 2005, čj. -83 a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. ledna 2004, čj. -46 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 23. ledna 2004, čj. -46, kterým Okresní soud v Ostravě vyhověl žalobě, jíž se každá ze žalobkyň domáhala zaplacení 62.229,- Kč s příslušenstvím jako nároků vzniklých na základě , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání vydaným podle a 4 (dále jen „“), protože žalovaný se ve lhůtě třiceti dnů na výzvu soudu vydanou podle nevyjádřil k žalobě, ač byl o následcích nesplnění výzvy poučen.

Odvolací soud z obsahu spisu shledal, že soud prvního stupně usnesením ze dne 14. října 2003, které bylo adresátu doručeno 2. prosince 2003, žalovanému uložil, aby se ve lhůtě třiceti dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě a v případě, že žalobní nárok zcela neuzná, aby vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se bez vážného důvodu k žalobě včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký konkrétní důvod mu ve vyjádření brání, bude mít soud za to, že uznává nárok, který je proti němu žalobou uplatňován; žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil a soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání. Odvolací soud zhodnotil, že soud prvního stupně postupoval správně; jeho kvalifikované výzvě vydané podle nemusela předcházet výzva podle a byly splněny i ostatní podmínky vyžadované ustanovením Poučení obsažené ve výzvě shledal dostatečným a uzavřel, že pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny všechny předpoklady, rozsudek je věcně správný, a proto jej potvrdil.

Rozsudek odvolacího soudu, a to v plném rozsahu, napadl žalovaný dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení , písm. c) a důvodnost o nesprávné právní posouzení věci ve smyslu v otázce splnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání.

Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že nebyly naplněny podmínky pro vydání kvalifikované výzvy usnesením podle , neboť jí nepředcházela výzva vydaná podle a postup soudu neodůvodňovala ani povaha věci či konkrétní okolnosti případu. Rovněž namítá, že poučení, kterého se mu dostalo, nezahrnovalo upozornění na možnost vydání rozsudku pro uznání, ačkoli stanoví, že účastník rovněž „o tomto následku (, odst. 3 ) musí být poučen.“ Dovolatel dovozuje, že je třeba účastníka poučit nejen o důsledcích spojených s jeho případnou procesní pasivitou, ale i o důsledcích, které nastanou při naplnění fikce uznání nároku, tedy o možnosti vydání rozsudku pro uznání a odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2002, sp. zn. a na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2003, sp. zn. .

Dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud shledává – a potud má dovolání ve smyslu ustanovení za přípustné – ve výkladu ustanovení a

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 118b a § 120 odst. 2, místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení ( ).

Usnesení nelze vydat nebo doručit po prvním jednání ve věci ( ).

Usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba ( ).

Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku () musí být poučen ( ).

Podle rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal ().

Fikce uznání nároku ve smyslu nastane jen tehdy, byl-li žalovaný o tomto následku v usnesení vydaném podle poučen. Podle této fikce uznání lze rozhodnout rozsudkem pro uznání podle , jen byl-li, jak naznačuje odkaz na uvedený v části věty za středníkem , žalovaný v usnesení poučen i o tomto následku (viz Bureš J., Drápal L., Krčmář Z., Mazanec M. . Komentář. 6. vydání. C.H.Beck, Praha, 2004). S tímto právním názorem se ztotožňuje i Nejvyšší soud.

Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání je podle písm b) důvodné, a proto rozsudek odvolacího soudu zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro soud prvního stupně i pro soud odvolací závazný ( ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne i o nákladech řízení včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. září 2005

JUDr. Ivana Štenglová, v. r.

¨ předsedkyně senátu