Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1073/2005

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích sp. zn. ze dne 19. 11. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen za použití § 42 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání devíti roků a pro výkon takto uloženého trestu byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále soud prvního stupně rozhodl o vznesených nárocích na náhradu škody.

V předmětné věci podal J. E. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením sp. zn. ze dne 18. 4. 2005 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst.2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil v části týkající se povinnosti dovolatele zaplatit poškozené V. z. p. ČR Ú. n. L. částku 2.754,-Kč, když jinak ponechal napadený rozsudek beze změny.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. E. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že provedeným dokazováním v řízení před soudy nebylo prokázáno, že spáchal skutek, který je mu kladen za vinu. V této souvislosti poukázal na to, že nebyly ve věci slyšeni svědci, jejichž výslech navrhoval, nesouhlasil se způsobem jakým byla provedena rekognice. Podle jeho názoru byly provedené důkazy hodnoceny soudy nesprávně a subjektivně, což vedlo k nesprávnému posouzení účasti dovolatele na samotném skutku, kterého se nedopustil. Proto navrhl, aby dovolací soud obě shora citovaná rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího zrušil a „přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí pro zřejmé vady, které nelze jinak odstranit“.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Těmi je však dovolací soud vázán, neboť dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán toliko tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V posuzované věci však extrémní rozpory mezi skutkovými zjištěními a z nich vyvozenými právními závěry shledány nebyly. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutné připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možné považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení výpovědi poškozeného, jakož i to, že nebyli soudy v jeho věci slyšeni svědci, jejichž výslech navrhoval a v přípravném řízení nebyla v souladu se zákonem provedena rekognice. Poukazuje na svou nevinu s tím, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že spáchal skutek, ve kterém soudy shledaly trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. K tomu je však na místě uvést, že oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely (především nezpochybnitelná a přesvědčivá výpověď poškozeného), zabývaly se i otázkou provedené rekognice, stejně jako důkazními návrhy dovolatele, když také vysvětlily, proč jím navrhované důkazy, se správným odkazem na jejich nadbytečnost či neproveditelnost, odmítly provést.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 8. září 2005

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka