Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 223/2021
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 10 582,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 840,71 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 840,71 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 8 741,95 Kč spolu s
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 1 124,69 Kč od datum do datum,
-) úrokem 23,99 % procent ročně z částky 9 993,66 Kč od datum do zaplacení,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 9 993,66 Kč od datum do datum ve výši 10 %,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 8 152,95 Kč ve výši 10 % od datum zaplacení,
-) zákonným úrokem z prodlení z částky 1 840,71 Kč ve výši 1,75 % od datum zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 840,71 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 840,71 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 8 741,95 Kč spolu s -) kapitalizovaným úrokem ve výši 1 124,69 Kč od [datum] do [datum], -) úrokem 23,99 % procent ročně z částky 9 993,66 Kč od [datum] do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 9 993,66 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 %, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 8 152,95 Kč ve výši 10 % od [datum] zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 1 840,71 Kč ve výši 1,75 % od [datum] zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou doručenou dosud dne datum spolu s doplněním podání ze dne datum se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 10 582,66 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi žalobkyní a společnosti právnická osoba žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaného od společnosti právnická osoba příjmení uzavřena s žalovaným dne datum smlouvu o vydání kreditní karty číslo která je smlouvou o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly též obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů. Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla určena úrokovou sazbou ve výši 23,99 %. Současně byl žalovaný splácet úvěr měsíční minimální splátkou. Žalovaný svou splátkovou povinnost neplnil, proto banka přistoupila dopisem ze dne datum k zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka se stává z nezaplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 9 993,66 Kč, z částky ve výši 1 124,69 Kč se stávající z kapitalizovaného smluvního úroku a částky ve výši 589 Kč se stávající z poplatku dle výpisu. Žalobkyně vyzývá žalovaného předžalobní výzvou k plnění, ovšem bezvýsledně.
Žalobkyně dále doplnila, že banka přiměřena ověřila schopnost klienta splácet úvěr, kdy žalobkyně vychází ze systému a vyjádření banky, kdy klient uvedl do žádosti příjem 25 000 Kč, zaměstnání bylo telefonicky ověřeno, klient neměl žádné závazky a žádné negativní záznamy v registrech. Žalovaný celkem vyčerpal 12 809,94 Kč a za dobu trvání úvěru celkem uhradil 10 969,23 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno, že z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty číslo ze dne datum, že žalovaný žádal právnická osoba o vydání kreditní karty s požadovaným úvěrovým limitem 10 000 Kč Smluvní strany si sjednali výši úrokové sazby ve výši 23,99 %, měsíčně poplatek za správu karty 50 Kč, dále byl sjednán splátkový kalendář. Žalovaný byl v návrhu na uzavření smlouvy označen adresou trvalého bytu a adresou pro doručování adresa žalovaného, dále uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnanec, pracuje jako administrativní pracovník u právnická osoba anonymizováno od června 2017. Jeho čistý příjem je 25 000 Kč. Dále uvedl měsíční splátky jiných úvěrů 0, limit kontokorentu 0. Žalovaný návrh podepsal.
Z protokolu o převzetí kreditní karty ze dne datum vzal soud za prokázáno, že žalovaný převzal kreditní kartu číslo a příjmení a byl seznámen s podmínkami pro držitele karty.
Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty vedené na jméno žalovaného vzal soud za prokázáno, že žalovaný celkem čerpal částku 12 809,94 Kč a uhradil 10 969,23 Kč.
Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je postoupení pohledávek z postupitele na postupníka.
Z přílohy číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že na žalobkyni byla postoupená pohledávka za žalovaného ze smlouvy číslo.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vzal soud za prokázáno, že právnická osoba oznamuje žalovanému, že na žalobkyni došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o vydání kreditní karty uzavřené dne datum.
Z poštovního podacího archu ze dne datum vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně odeslal žalovanému na adresu adresa.
Z ceníku produktů a služeb neučinil soud žádné skutkové zjištění.
Z dopisu ze dne datum vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně vyzývá žalovaného k okamžité úhradě neuhrazených závazků a prohlásila závazky ze smlouvy o vydání kreditní karty číslo za okamžitě spatné ke dni datum.
Z přehledu podacích čísel vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně odesílal žalovanému dne datum zásilku pod podacím číslem RR6790699366F ze smlouvy číslo.
Z předžalobní výzvy ze dne datum vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy číslo obratem.
Ze seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne datum vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla odesílána korespondence na adresu adresa.
Z analýzy reportu ze systému banky vzal soud za prokázáno, že u žalovaného není veden žádný závazek.
Na základě provedeného dokazování činí soud dokazování o tomto skutkovém stavu: mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o vydání kreditní karty číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet s tím, že účastníci si sjednali úrok ve výši 23,99 % ročně. Žalovanému byla předána kreditní karta č. 31533XXXXXX6894. Žalovaný vyčerpal na úvěr celkem částku 12 809,94 Kč a uhradil celkem 10 969,23 Kč. Právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne datum zesplatnila pro neplacení finančních závazků závazek vyplývající z úvěrové smlouvy za splatný ke dne datum a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum byla pohledávka za žalovaného postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum, odesílaným dne datum. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum, odesílanou téhož dne, byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazeného závazku ze smlouvy číslo. Žalovaný v návrhu na uzavření smlouvy číslo uvedl, že je svobodný, zaměstnán jako administrativní pracovník u právnická osoba anonymizováno s příjmem 25 0000 Kč, žije v pronajatém bytě, nemá žádné závazky.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne datum ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel ověřila schopnost klienta splácet úvěr, kdy žalobkyně vychází ze systému a vyjádření banky, kdy klient uvedl do žádosti příjem 25 000 Kč, zaměstnání bylo telefonicky ověřeno, klient neměl žádné závazky a žádné negativní záznamy v registrech. Žalobkyně předložila smlouvu toliko návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty, ze kterého se podává, že žalovaný zde uvedl, že je svobodný, pracuje jako administrativní pracovník anonymizována dvě slova s příjem 25 000 Kč, nemá žádné závazky. Dále byla soudu doložena analýzy reportu ze systému banky, dle které žalovanému nebyly žádné závazky.
Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získal od žalovaného, jsou pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr žalovaným zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Soudu byl doložen pouze návrh na uzavření smlouvy a analýza reportu ze systému banky, ovšem tyto listin y neprokazují řádné zkoumání úvěruschopnosti, neboť dle těchto listin nelze posoudit příjmy a výdaje žalovaného, tj. jeho celkové majetkové poměry včetně případných nákladů na bydlení, nákladů na osobní výdaje.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalovaného, které byly uvedeny v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty.
Bylo nutné, aby si právní předchůdce žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalovaného.
Právní předchůdce žalobkyně se poskytováním úvěru zabývá v rámci své podnikatelské činnosti, tedy na profesionální úrovni se znalostí právní problematiky věci. Bylo tedy jeho povinností řádně a podrobně zkoumat a hlavně prověřovat veškeré dostupné informace sdělené žadatelem o úvěr a získat další dostupné informace o poměrech žalovaného, což se v dané věci nestalo.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí.
S odkazem na ust. § 86 odst. 1 , 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne datum uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.)
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015 , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto plnění ve výši 12 809,94 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalovanému je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovanému bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 12 809,94 Kč, zároveň žalovaný již poskytla plnění ve výši
10 969,23 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku
1 847,71 Kč (12 809,94 Kč – 10 969,23 Kč), výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z. Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslané dne datum, ve smyslu ust. § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná využitím provozovala poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum, následující den datum bylo povinnosti žalovaného plnit a od datum je pak v prodlení v plnění peněžitého závazku. Výše úroku se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení ve věci nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.