Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 147/2005

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce vede u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spor o ochranu osobnosti, odůvodněný újmou, která mu měla vzniknout v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. . V odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2004, č. j. -81, jímž nebylo vyhověno žádosti žalobce o přerušení řízení a o prominutí, resp. posečkání s úhradou soudního poplatku, a jímž bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení, vznesl žalobce námitku podjatosti soudců Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, kterou opravil a doplnil sdělením v tom smyslu, že námitka směřuje zejména proti senátu Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř., jakož i proti všem ostatním soudcům tohoto soudu. Námitky se týkají především postupu tohoto soudu ve věci konkursního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , který podle tvrzení žalobce „neměl dostatek odvahy přihlédnout k fatálním chybám, kterých se prvostupňový soud v rámci konkursního řízení, jakož i v řízeních jiných, dopustil.“ I když se soudce případně jeví vnějšímu pozorovateli subjektivně jako nestranný, je podle žalobce třeba zkoumat, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k pochybnostem, zda soudce nemá k věci zaujatý vztah. Žalobce namítá, že postup soudů obou stupňů je vzájemně provázaný vzhledem k tomu, že se soudci i pracovníci soudu stýkají, a to i mimopracovně, a poukazuje dále rovněž na vztahy všech soudců obou uvedených soudů k paní K. Š., tehdejší vedoucí konkursní kanceláře městského soudu. Žalobce proto nabyl pochybnosti o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze.

Podle ustanovení věty první účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti soudcům dalším, soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží. V posuzované věci je podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze příslušný senát 1 Co ve složení JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř., proti kterým žalobce svou námitku podjatosti specifikoval v doplněném podání ze dne 28. 7. 2005.

JUDr. N. Ž. se k žalobcem vznesené námitce podjatosti vyjádřila tak, že nemá žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Není jí znám žádný důvod k pochybnostem o její nepodjatosti.

JUDr. Z. F. podle svého vyjádření k věci ani k účastníkům řízení nemá žádný vztah a nejsou jí známy žádné skutečnosti, které by ji vylučovaly z projednávání a rozhodování této věci.

JUDr. L. Ř. ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že nezná důvody, které by ji vylučovaly z projednávání a rozhodnutí věci. K věci ani k účastníkům řízení nemá žádný vztah.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Nejvyšší soud po posouzení důvodů, v nichž žalobce spatřuje důvod pro vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. N. Ž., JUDr. Z. F. a JUDr. L. Ř. z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že podmínky ustanovení splněny nejsou. Z obsahu spisu nevyplývá žádná skutečnost, která by svědčila o tom, že u těchto soudkyň je dán takový poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, s přihlédnutím k němuž by tu byl založen důvod pochybností o jejich nepodjatosti, jak má na zřeteli citované ustanovení. Námitky žalobce jsou spíše obecné, odbývají se v rovině blíže nedoložených spekulací o vztazích soudců a pracovníků příslušných soudů navzájem, nikoliv o vztazích uvedených soudkyň k osobám účastníků, jejich zástupců či k věci samotné. Žalobce neuvádí žádnou konkrétní skutečnost, v čem spatřuje důvod pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudkyň a o jejich nezpůsobilosti rozhodnout objektivně o jeho odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze a ani z jejich vyjádření ani z obsahu spisu žádná taková skutečnost nevyplývá. Výhrady žalobce k postupu Vrchního soudu v Praze při projednávání jiné jeho věci přitom nelze brát v potaz, neboť vzhledem k výslovné dikci zákona (ustanovení ) takové námitky nemohou zakládat způsobilý důvod vyloučení.

Protože tedy nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení žalobcem označených soudkyň Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesl žalobce, vyhověno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. srpna 2005

JUDr. Petr Vojtek, v.r.

předseda senátu