Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 154/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce B. V., zastoupeného advokátem, proti žalovaným České republice - 1) Ministerstvu zdravotnictví, se sídlem v Praze 2, Palackého nám. 4, 2) Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3 a 3) Úřadu vlády, se sídlem v Praze 1, Edvarda Beneše 4, zastoupenému advokátem, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu pro Prahu-východ pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce v odvolání proti usnesení Okresního soudu pro Prahu-východ ze dne 8. 12. 2004, č. j. -197, jímž bylo zastaveno řízení, nebyla připuštěna změna žaloby a byl odmítnut návrh na předběžné opatření, vznesl námitku podjatosti proti všem soudcům Krajského soudu v Praze, kteří mají projednat jeho odvolání. V podání ze dne 12. 4. 2005 vznesl žalobce rovněž námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze a tohoto soudu „jako celku“ s odůvodněním, že soudci obou soudů, tj. Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, se v minulosti vůči jeho osobě dopouštěli jednání, které žalobce označuje jako podíl „na represy jimž byl přinucen vzít svůj návrh na post rehabilitační řízení zpět v čj. 2 Rt 16/90-2 T77/96 o. s. K.“. Dále poukázal na postoj soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. O. Ř., která měla vykonávat vůči žalobci počátkem 80. let politický teror. Podle žalobce postup obou uvedených soudů je v rozporu s d, tedy s právem na nestranné a spravedlivé projednání jeho záležitostí.

Podle ustanovení věty první účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti soudcům dalším, soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží. V posuzované věci je podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Praze příslušný senát ve složení JUDr. E. S., JUDr. H. Z. a JUDr. M. L. Proto Nejvyšší soud České republiky rozhodoval o námitce podjatosti ve vztahu k soudcům tohoto senátu Vrchního soudu v Praze a k ostatním jménům z úplného výčtu všech soudců civilního úseku Vrchního soudu v Praze nepřihlížel.

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. E. S., JUDr. H. Z. a JUDr. M. L. se k žalobcem vznesené námitce podjatosti shodně vyjádřily tak, že k projednávané věci, k žádnému účastníku řízení ani k jejich zástupcům nemají vztah. Uvedly, že se v minulosti sice podílely na rozhodování o obdobných námitkách žalobcem vznesených v jiných právních věcech, ale žalobce osobně neznají a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by zakládaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Nejvyšší soud po posouzení důvodů, v nichž žalobce spatřuje důvod pro vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. E. S., JUDr. H. Z. a JUDr. M. L. z projednávání a rozhodnutí věci, dospěl k závěru, že podmínky ustanovení splněny nejsou. Z obsahu spisu nevyplývá žádná skutečnost, která by svědčila o tom, že u uvedených soudkyň je dán takový poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, s přihlédnutím k němuž by tu byl založen důvod pochybností o jejich nepodjatosti, jak má na zřeteli citované ustanovení. Důvody, o něž žalobce opírá námitku podjatosti, jsou obecné, odbývají se v rovině blíže nedoložených politických souvislostí, neuvádějí však žádnou konkrétní skutečnost, v čem žalobce spatřuje důvod pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudkyň a o jejich nezpůsobilosti rozhodnout objektivně o jeho odvolání. Námitky žalobce k postupu soudu při projednávání jiné jeho věci přitom nemohou vzhledem k výslovné dikci zákona (ustanovení ) zakládat způsobilý důvod vyloučení soudce.

Protože tedy nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení žalobcem označených soudkyň Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesl žalobce, vyhověno.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. srpna 2005

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu