Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 838/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. M. N., proti žalovanému JUDr. P. P., jako správci konkursní podstaty úpadce M. S., podnikatele, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. ledna 2005, č. j. -198, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. února 2003, č. j. -83, zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému uzavřít se žalobcem kupní smlouvu o prodeji jedné ideální čtvrtiny nemovitostí zapsaných na LV č. 8957 v katastrálním území H. K. za stejných podmínek, za jakých žalovaný uzavřel dne 1.2.1999 kupní smlouvu s J. S., tj. za kupní cenu 1.625.000,- Kč, a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. ledna 2005, č. j. -198, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud převzal skutkové i právní závěry soudu prvního stupně a uzavřel, že z porušení zákonného předkupního práva v případě prodeje spoluvlastnického podílu žalobci vzniklo oprávnění buď se dovolat relativní neplatnosti takového právního úkonu ( a ) nebo se domáhat po nabyvateli podílu, aby mu jej za stejných podmínek nabídl k odkoupení ( ). Žalobce si zvolil prvou možnost a dosáhl po soudním řízení stavu, jaký zde byl před porušením předkupního práva ( ), neboť kupní smlouva o prodeji spoluvlastnického podílu sporných nemovitostí ze dne 1.2.1999 byla v části, která se týkala prodeje ideální ¼ nemovitostí, shledána neplatnou; proto se už nemůže vůči převodci (žalovanému) domáhat toho, aby mu spoluvlastnický podíl nabídl k prodeji za původních podmínek. K výtkám žalobce týkajícím se procesního postupu soudu prvního stupně odvolací soud poznamenal, že je na soudu prvního stupně, které z navržených důkazů provede. Nemusí přitom provést veškeré navržené důkazy, ale jen ty, které z hlediska hmotného práva považuje podle svého vnitřního přesvědčení za významné pro posouzení sporu. Z tohoto pohledu je závěr o skutkovém stavu věci, který učinil soud prvního stupně, správný a doplňování dokazování by bylo nadbytečné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Odvolací soud neumožnil žalobci plně se účastnit odvolacího řízení. S ohledem na zdravotní stav žalobce a rychlost řízení byl žalobci ustanoven procesní opatrovník, ale v důsledku zlepšení zdravotního stavu žalobce se účast opatrovníka v řízení stala nadbytečnou. Žalobce proto požádal o odročení jednání, avšak jeho žádosti nebylo vyhověno a bylo mu fakticky znemožněno zúčastnit se jednání. Žalobce proto navrhl, aby byl napadený rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení „se závazným právním stanoviskem ve věci platnosti smluv, uzavřených mezi žalovaným jako správcem konkursní podstaty úpadce M. S. a J. S. a G. r. s. r. o.“.

Žalovaný navrhl, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto. Dovolací důvody považuje za zmatečné a nesrozumitelné. Z obsahu dovolání nevyplývá, v čem spočívá namítaná vada řízení a nesprávné posouzení věci.

Podle článku II , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „“).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícím rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v a c) Podle písm. b) tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Tímto ustanovením nemůže být přípustnost dovolání žalobce založena, jelikož napadeným rozsudkem byl potvrzen v pořadí prvý rozsudek, který soud prvního stupně v této věci vydal.

Zbývá tedy přípustnost dovolání podle , podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Ze znění těchto ustanovení vyplývá, že dovolání podle je přípustné pouze k řešení právních otázek, což znamená, že v něm lze samostatně namítat jen to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Úspěšné uplatnění dovolacího důvodu podle , jímž lze namítnout, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přichází v takovémto dovolání v úvahu jen za situace, kdy dovolací soud dospěje k závěru, že je dán zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, tedy že je dovolání přípustné. Sám o sobě však tento dovolací důvod přípustnost dovolání podle založit nemůže (k tomu srovnej blíže usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Protože od výše uvedených závěrů nemá dovolací soud důvod odchýlit se ani v projednávané věci, jsou pro řešení otázky přípustnosti dovolání právně nevýznamné výhrady dovolatele akcentující existenci vady řízení (neúčast dovolatele u odvolacího jednání), která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Právní posouzení věci odvolacím soudem žalobce v dovolání in concreto nezpochybňuje a jediný dovolací důvod, který je způsobilý založit přípustnost dovolání podle písm c) , tedy nebyl uplatněn.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty prvé a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty prvé, , a za situace, kdy dovolání žalobce bylo odmítnuto, avšak žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. srpna 2005

Vít Jakšič, v.r.

předseda senátu