Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 168/2021-42
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
adresa žalobkyně – příjmení příjmení
zastoupeného advokátem: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno,
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 31 189,81 Kč s příslušenstvím a 8 664,15 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 37 533,96 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15.11.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 2 320 Kč spolu s úrokem z prodlení za dobu od 21.10.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 99,20 Kč, úroku ve výši 2 672,25 Kč, úroku ve výši 16,6 % ročně z částky 29 394,81 Kč za dobu od 21.10.2019 do zaplacení, úroku ve výši 17,3 % ročně z částky 8 139,15 Kč od 21.10.2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 37 533,96 Kč za dobu od 21.10.2019 do 14.11.2020, zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 831 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 37 533,96 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15.11.2020 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 2 320 Kč spolu s úrokem z prodlení za dobu od 21.10.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 99,20 Kč, úroku ve výši 2 672,25 Kč, úroku ve výši 16,6 % ročně z částky 29 394,81 Kč za dobu od 21.10.2019 do zaplacení, úroku ve výši 17,3 % ročně z částky 8 139,15 Kč od 21.10.2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 37 533,96 Kč za dobu od 21.10.2019 do 14.11.2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 831 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum a nadále vedenou pod sp. zn. spisová značka domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 31 189,81 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 57,60 Kč, úrokem ve výši 2 073,81 Kč, úrokem ve výši 16,6 % ročně z částky 29 394,81 Kč od 21.10.2019 do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 31 189,81 Kč od 21.10.2019 do zaplacení. Dále uvedl, že nárok vznikl na základ smlouvy o úvěru ze dne 5.2.2019, na jejímž základě bylo žalovanému z úvěrového účtu bankovní účet poskytnuto celkem 30 000 Kč, přičemž smlouvu žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 16,6 % ročně, nicméně sjednané podmínky smlouvy řádně nedodržoval, právní předchůdce žalobce tedy v souladu s uzavřenou smlouvou ke dni 20.10.2019 úvěr zesplatnil. Předmětná pohledávka byla výše uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dlužná jistina představuje částku 29 394,81 Kč, dlužné poplatky a smluvní pokuta činí 1 795 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění 2 073,81 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ke stejnému dni částku 57,60 Kč.
2. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 4.3.2021 a nadále vedenou pod sp. zn. spisová značka domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 8 664,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 41,60 Kč, úrokem ve výši 598,44 Kč, úrokem ve výši 17,3 % ročně z částky 8 139,15 Kč od 21.10.2019 do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 8 664,15 Kč od 21.10.2019 do zaplacení. Dále uvedl, že nárok vznikl na základ smlouvy o úvěru ze dne 25.12.2018, na jejímž základě bylo žalovanému z úvěrového účtu bankovní účet poskytnuto celkem 10 000 Kč, přičemž smlouvu žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 17,3 % ročně, nicméně sjednané podmínky smlouvy řádně nedodržoval, právní předchůdce žalobce tedy v souladu s uzavřenou smlouvou ke dni 20.10.2019 úvěr zesplatnil. Předmětná pohledávka byla výše uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dlužná jistina představuje částku 8 139,15 Kč, dlužné poplatky a smluvní pokuta činí 525 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění 598,44 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ke stejnému dni částku 41,60 Kč.
3. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobce po totožném žalovanému uplatnil dva obdobné finanční nároky v blízké časové souvislosti, soud obě věci spojil ke společnému projednání pod sp.zn. spisová značka.
4. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.
5. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
6. Ze smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným dne datum vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem shora specifikovaným. Z výpisu z úvěrového účtu vyplynulo, že zůstatek nesplacené jistiny ze shora uvedené smlouvy činí 29 394,81 Kč. V oznámení ze dne 20.10.2019 společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění shora zmíněného úvěru ke dni 18.10.2019.
7. Ze smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným dne datum vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem shora specifikovaným. Z výpisu z úvěrového účtu vyplynulo, že zůstatek nesplacené jistiny ze shora uvedené smlouvy činí 8 139,15 Kč. V oznámení ze dne 20.10.2019 společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění shora zmíněného úvěru ke dni 18.10.2019.
8. Z oznámení ze dne 28.8.2020 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň jej informovala o výši dluhu.
9. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 10.11.2020 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 10.11.2020. Tuto upomínku včetně podacího lístku žalobce doložil ohledně obou nároků.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19.8.2020 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně obou předmětných pohledávek za žalovaným.
11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvy o úvěru, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaný obdržel celkem 40 000 Kč. Žalovaný na základě smluv uhradil pouze 2 466,04 Kč (40 000 Kč mínus doložený zůstatek jistiny). Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu také zaslána předžalobní výzva dne 10.11.2020.
12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Dle § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
17. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvy o úvěru, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaný obdržel celkem 40 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy uhradil pouze 2 466,04 Kč. Jelikož však soud shledal tyto smlouvy neplatnými, dále se nezabýval jejich ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.
21. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce ani netvrdil a tím méně pak samozřejmě prokázal, že by se jeho právní předchůdce jakkoliv zabýval schopností žalovaného úvěry splácet (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru ). Je pravdou, že zákon o úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o úvěru ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru , tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku ). Svou neúčastí při jednání se žalobce vzdal možnosti být v daném smyslu soudem poučen o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy dle § 118a odst. 1 , odst. 3 o.s.ř. o.s.ř.
22. Jelikož pak soud s odkazem na výše uvedené shledal, že právní předchůdce žalobce se s odbornou péčí úvěruschopností žalovaného nezabýval, resp. taková skutečnost nebyla žalobcem tvrzena a tím méně prokázána, shledal soud uzavřené smlouvy s odkazem na § 86 odst. 1 zákona o úvěru a shora uvedenou judikaturu neplatnými. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému 40 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobci vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Z tvrzení a důkazů žalobce (výpisy z úvěrových účtů) ovšem rovněž vyplynulo, že žalovaný částečně plnil ve výši 2 466,04 Kč, když na obou jistinách zbývalo uhradit celkem 37 533,96 Kč, které tedy představují stávající výši obohacení žalovaného. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Žalobce dle doložených důkazů žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejdříve v předžalobní upomínce odeslané dne 10.11.2020. Tuto je třeba považovat dle § 573 občanského zákoníku za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 13.11.2020, jelikož pak žalovaný bez zbytečného odkladu následující den neplnil, je od dalšího následujícího dne s úhradou ze smlouvy v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl.
23. Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. o.s.ř. Jak již bylo opakovaně judikováno Ústavním soudem, je třeba, aby se soudy obecné zabývaly účelností vynaložených nákladů řízení. Žalobci v dané věci objektivně nic nebránilo, aby proti žalovanému podal dne 29.12.2020 jedinou žalobu, pokud byly obě pohledávky shodně splatné a shodně postoupené. Účelnými tedy lze shledat pouze náklady, které by žalobce vynaložil na jedinou žalobu podanou ke shora uvedenému datu ohledně zaplacení 39 853,96 Kč s příslušenstvím. Soudní poplatek by v takovém případě s odkazem na Položku 2. sazebníku soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích ve znění účinném k 29.12.2020 činil 1 595 Kč (4 % z žalované jistiny). Co se týče nákladů na právní zastoupení, tak se v dané věci v obou případech jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 3 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát by v daném případě účelně vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 800 Kč (3 x 500 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 378 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 3 773 Kč (1 595 + 1 800 + 378). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 37 533,96 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 40 315,53 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 2 320 Kč s příslušenstvím, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 25 299,71 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 65 615,24 Kč tak představuje úspěch žalobce 61 %, úspěch žalovaného 39 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 22 % svých nákladů, z částky 3 773 Kč tedy ve výši 831 Kč.
24. Pro úplnost soud uvádí ohledně kvalifikace daných žalob jako formulářových, že žalobce podal proti totožnému žalovanému jen u zdejšího soudu přes dvacet žalob obdobného znění, když ve všech případech se jednalo o úvěry, které si měl žalovaný vzít od právnická osoba Tato skutečnost dále ilustruje, že právní předchůdce žalobce si jen stěží mohl za takového stavu k poskytování úvěrů ve vztahu k žalovanému počínat zodpovědně, pokud mu neúspěšně poskytl přes dvacet úvěrů, které nebyly splaceny v krátkém časovém období.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.