Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 110/2021-11

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 7 178 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 367 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 367 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 17.3.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí 7 178 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou prostřednictvím internetových stránek webová adresa smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl dne 5.9.2020 žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 5.10.2019, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2030,05 Kč a úroku ve výši 147,95 Kč. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.12.2020 postoupena na žalobkyni. Protože žalovaná neuhradila ničeho ani poté, co jí byla žalobkyní zaslána předžalobní upomínka, nezbylo žalobkyni, než se svého nároku domáhat podanou žalobou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto y soud v plném rozsahu odkazuje. Smlouva o úvěru byla mezi žalovanou a společností právnická osoba uzavřena dne 5.9.2019, sjednaný úrok činil 36 % ročně a dále byl sjednán poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 421,03 Kč. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 2 667,51 %.

5. Dle , (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud nemá za prokázané, že by mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že žalované byla za úplatu v celkové výši 1 568,98 Kč poskytnuta částka 5 000 Kč se splatností 30 dnů. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36% ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru pak činila 2 667,51 %. Takové ujednání má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení , platného od 1.1.2014. Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednanou sazbu ročních procentních nákladů uvedeného úvěru, která je zcela nemravná a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje při uzavření smlouvy o půjčce přiměřený úrok (např. R NS sp. zn. ). Jestliže v daném období se roční procentní sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8 % až 11 % za jeden rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní půjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou i sazba cca 4x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit roční procentní sazbu nákladů do výše maximálně 50 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala více než stonásobek a z tohoto pohledu se výše ročních procentních nákladů poskytnutého úvěru jeví jako naprosto nepřiměřenou (nemravnou).

8. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

9. V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o úroku a potažmo roční procentní sazbě nákladů s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně částku 5 000 Kč, přičemž jí následně ničeho nevrátila. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2020 má soud za prokázané, že pohledávka byla postoupena žalobkyni.

11. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Žalovaná přijala plnění z neplatného právního úkonu, přičemž svoji povinnost toto plnění v částce 5 000 Kč vydat zpět žalobkyni dobrovolně nesplnila, a proto v této části shledal soud podanou žalobu důvodnou a uložil žalované, aby bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků do tří dnů od obdržení oznámení o postoupení pohledávky, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 8.2.2021. Dle se oznámení dostalo do sféry žalované dne 11. 2. 2021 a do 3. dne od tohoto data měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 15. 2. 2021. Jelikož tak neučinila, dostala se od 16. 2. 2021 do prodlení s plněním svého závazku. Ve zbytku pak byla žaloba s ohledem na shora uvedené závěra jako nedůvodná zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, v částce 367 Kč, což odpovídá poměru jejího úspěchu ve věci a účtovaným nákladům řízení za zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby a návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je společností, zabývající se odkupem a vymáháním pohledávek a ve skutkově obdobných věcech podává množství žalob. Jsou proto naplněny veškeré podmínky pro použití shora citované vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.