Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 986/2004

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 10. července 2003, č. j. -78, potvrdil rozsudek Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 2. října 2000, č.j. -56, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 181 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud po doplnění dokazování vyšel ze zjištění, že žalovaný objednal u žalobce ve čtyřech případech (6. 1. 1995, 20. 2. 1995, 29. 3. 1995 a 3. 4. 1995) přepravu brambor z B. do České republiky, účastníci se dohodli na ceně dopravy ve výši 2 x 48 000 Kč, 40 000 Kč a 45 000 Kč, přepravy byly podle nákladních listů provedeny a žalobce vyúčtoval přepravu fakturami, které žalovaný včas nezaplatil. Na právní vztah aplikoval vyhlášku č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), podle jejíhož čl. 4 je dokladem o uzavření přepravní smlouvy nákladní list. Dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli přepravní smlouvy na základě objednávek žalovaného, které obsahovaly všechny náležitosti návrhu na uzavření přepravní smlouvy (předmět přepravy, místo odeslání i určení, výše přepravného), žalobce návrh akceptoval a svůj závazek provést přepravu splnil prostřednictvím dalších dopravců, což je přípustné, a protože žalovaný svůj závazek zaplatit přepravné nesplnil, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobci 181 000 Kč, byť z důvodu, že žalovaný podle obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) uznal podáním ze dne 27. 2. 1996 svůj závazek zaplatit žalobci dlužnou částku tím, že řešil zaplacení svého dluhu vůči žalobci převodem dluhu podle a (dále jen obč. zák.), kdy se přejímatel dluhu zavazuje, že dlužnou částku žalobci uhradí namísto žalovaného. Namítal-li žalovaný, že přepravy nebyly provedeny řádně a včas, neupřesnil ani přes výzvu soudu prvního stupně své námitky, neuvedl, kterých přeprav se jeho námitky týkají, proto k nim nemohlo být přihlédnuto.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z s tím, že má za to, že se v daném případě jedná o rozhodnutí zásadního významu. Poukazuje, že účastníky nebyly smluvně stanoveny podmínky přepravy věci, k přepravní smlouvě nedošlo, a pokud žalobce plnil, tak bez právního důvodu. Zdůraznil, že věděl-li by žalovaný, jakým způsobem bude zboží přepravováno, nikdy by smlouvu neuzavíral. Namítá, že soudy nedostatečně zkoumaly podmínky, za jakých ke kontraktu došlo, žalovaný nebyl ve věci vyslechnut, neměl možnost doložit svá tvrzení a skutečnost, že oba soudy provedly dokazování nedostatečně, má podle dovolatele po právní stránce zásadní význam. Žalovaný navrhl, aby dovolací soud připustil dovolání, rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále opět jen „”) - srov. část dvanáctou, Hlavu I, bod 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Po zjištění, že dovolání splňuje obsahové i formální náležitosti vyžadované zákonem, bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (žalovaným) řádně zastoupeným advokátem (, , 2 ), a bylo s ohledem na nesprávné vymezení dovolací lhůty odvolacím soudem podáno včas (srov. Soudní judikatura seš. č. 1/2003, pod označením SJ 7/2003), se zabýval nejprve přípustností dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v

Dovolání je dále přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé / /, nebo jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil / /.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. Podle nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Vady řízení vyjmenované v ustanovení , k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti ( ) z obsahu spisu nevyplývají. Pokud žalovaný namítá, že nebyl ve věci vyslechnut, neopodstatňuje tato námitka přípustnost dovolání podle , že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem [srov. SJ 146/98 – okolnost, že soud neprovedl důkaz výslechem účastníka, není porušením zásad ústnosti a přímosti (bezprostřednosti) občanského soudního řízené; o vadu řízení ve smyslu nejde, a dále srov. SJ 46/97 - nemohl-li účastník přednést návrh na vyslovení přípustnosti dovolání při závěrečném návrhu, nejde o situaci, kdy byl vyloučen z možnosti toto právo realizovat, jestliže mohl navrhnout přípustnost dovolání jindy než při závěrečném návrhu ( ) resp. později ( ). Proto nejde o odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu ].

Přípustnost dovolání v dané věci není dána ani podle , neboť dovolání směřuje proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu a nejedná se ani o případ, kdy soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil / /.

Přípustnost dovolání v dané věci nelze rovněž dovodit z a 2 , neboť odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání ve výroku svého rozhodnutí a žalovaný o připuštění dovolání ani nežádal, čímž nesplnil předpoklad pro postup podle Dovolací soud v této souvislosti připomíná, že odvolací soud, který odvolání projednává a má o něm rozhodnout podle ve znění účinném před 1. lednem 2001, není povinen ve smyslu poučovat účastníky odvolacího řízení o tom, že pro případ, že jeho rozhodnutí bude rozhodnutím potvrzujícím, mohou ještě před vyhlášením rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, který bylo rozhodnuto ve věci samé, vznést návrh na vyslovení přípustnosti dovolání ( ve znění účinném před 1. lednem 2001) - srov. SJ 118/2003.

Za procesní situace, kdy dovolání není přípustné podle , ani podle , b) , a a 2 , Nejvyšší soud ČR dovolání žalovaného bez jednání ( ) jako nepřípustné odmítl / věta prvá, /.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , , a Žalovaný, který nebyl v dovolacím řízení úspěšný, nemá na náhradu nákladů právo, a žalobci žádné náklady v tomto řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. srpna 2005

JUDr. Kateřina Hornochová, v. r.

předsedkyně senátu