Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1391/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce J. H., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1/ České republice, zastoupené Ministerstvem zemědělství - Pozemkovým úřadem v Ch., 2/ Obci T. S., 3/ Státnímu statku K., a 4/ P. f. Č. r., o určení oprávněné osoby, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp.zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7.12.2004, čj. -106, takto :

I. Dovolání se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 24.3.2004, čj. -88, zamítl návrh žalobce, aby bylo určeno, že je oprávněnou osobou ve smyslu k uplatnění nároku podle tohoto zákona k blíže specifikovaným nemovitostem v obci T. S. a že má nárok na vydání těchto nemovitostí. Krajský soud v Plzni v odvolacím řízení tento rozsudek potvrdil (mimo část, v níž bylo řízení zastaveno v důsledku zpětvzetí návrhu ohledně některých nemovitostí).

Oba soudy rozhodovaly ve věci již podruhé. Dřívější rozsudek soudu prvního stupně z 6.12.2000, jímž byla žaloba zamítnuta, a následný rozsudek odvolacího soudu z 26.4.2002, ve znění usnesení z 30.11.2002, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, byly v dovolacím řízení zrušeny usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2003, čj. -76. Nejvyšší soud v něm vyslovil, že z hlediska ustanovení až 5 , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „ “), nelze při zkoumání podmínek dovršeného přídělu půdy vycházet jen z toho, zda byla v řízení předložena přídělová , ale je třeba hodnotit celkový proces přídělového řízení.

Poté se oba soudy znovu věcí zabývaly a dospěly k závěru, že v daném případě při hodnocení celkového přídělového řízení nelze mít za prokázáno, že toto řízení bylo dovršeno přídělem, na jehož základě by rodičům žalobce nabyli vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Odvolací soud na základě dostupného listinného materiálu uzavřel, že s rodiči žalobce bylo uvažováno jako s přídělci, předmětné nemovitosti také řadu let užívali, nikoli však jako vlastníci. K samému přídělu totiž nedošlo a přídělová nebyla rodičům žalobce vydána. S otcem žalobce bylo při odchodu z přídělu jednáno jako s uživatelem a byl mu vyúčtován pouze poplatek za užívání, což stvrdil svým podpisem.

Žalobce v dovolání proti rozsudku odvolacího soudu uplatnil dovolací důvod, jímž je nesprávné právní posouzení věci soudem ve smyslu Přípustností dovolání se nezabýval. Opíral se o to, že otec žalobce příděl fakticky převzal a hospodařil na něm, takže vlastnictví na něj přešlo na základě této držby. Zápisu do pozemkové knihy nebylo v tomto případě zapotřebí. S rodiči žalobce se vždy jednalo jako s přídělci a oprávněnými vlastníky a otec žalobce byl žalován a odsouzen pro neplnění jednotného plánu. Dovolatel navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen, stejně tak i rozsudek soudu prvního stupně a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

K dovolání se vyjádřili všichni žalovaní: Prvý žalovaný ponechal na úvaze soudu, zda žalobce je či není oprávněnou osobou. Druhá žalovaná považuje rozsudky soudů prvního a druhého stupně za správné. Třetí žalovaný doporučil, aby žalobci bylo vyhověno. K dovolání se vyjádřil i čtvrtý žalovaný, který v době podání dovolání již nebyl účastníkem řízení poté, co řízení proti němu bylo pravomocně zastaveno; vyslovil názor, že dovolání není opodstatněné.

Dovolání splňuje náležitosti stanovené v Dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností. S ohledem na dosavadní průběh řízení (soud prvního stupně rozhodl ve věci dvakrát, vždy stejným způsobem, a jeho rozsudek byl odvolacím soudem potvrzen) by dovolání bylo přípustné jen v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ). K takovému závěru však dovolací soud nedospěl.

Otázka zásadní právního významu byla řešena již v předchozím rozhodnutí dovolacího soudu, který vyslovil, že pro zamítnutí žaloby nepostačuje zjištění, že nebyla předložena přídělová , ale že je třeba hodnotit celkový průběh přídělového řízení. Skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně nemůže dovolací soud přezkoumávat, jestliže nejde o případ přípustnosti dovolání podle nebo b) V dané věci se oba soudy řídily právním názorem dovolacího soudu, a na základě skutkových zjištění dospěly k závěru, že žalobce neprokázal, že by jeho rodiče nabyli vlastnictví k přídělu. Z tohoto hlediska neshledává dovolací soud právní závěry odvolacího soudu za zásadně významné po právní stránce tak, aby dovolání mohl shledat přípustným, a dovolatel ani neuvedl, jaké jiné právní otázky by měly mít zásadní význam.

Dovolací soud proto neshledal dovolání přípustným a podle a je odmítl.

Výrok o nákladech řízení je dán tím, že žalovaným, kteří by podle výsledku dovolacího řízení měli nárok na jejich náhradu, prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly ( , , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. srpna 2005

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.

předseda senátu