Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 265/2021-53
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 104 328,67 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 51 266 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 469 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 797 Kč za dobu od datum
do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení
a) částky 13 595,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 420,59 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 708,28 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 908,96 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení
ve výši 8,5 % ročně z částky 15 908,96 Kč za dobu od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 439,96 Kč za dobu od datum
do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14 469 Kč za dobu od datum do zaplacení a dále
b) částky 39 467,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 614,06 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 177,05 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 51 045,06 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 51 045,06 Kč za dobu od datum do datum
a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 248,06 Kč za dobu
od datum do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 51 266 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 469 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 797 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení</b> <b>a) částky 13 595,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 420,59 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 708,28 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 15 908,96 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 908,96 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 439,96 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14 469 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a dále</b> <b>b) částky 39 467,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 614,06 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 177,05 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 51 045,06 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 51 045,06 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 248,06 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 3 041 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 614 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 154 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 531 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh pouze částku 2 531 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu
od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 6 420,59 Kč,
a dále úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 2 708,28 Kč (nárok číslo). Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dále dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky
ve výši 65 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 15 929 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 14 930 Kč a poplatek
za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 355 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 5 901 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh pouze částku 28 203 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od
datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 19 614,06 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení, který za dobu do datum kapitalizovala částkou 9 177,05 Kč (nárok číslo). Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto projednal věc v její nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku číslo zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 809 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 041 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 614 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 154 Kč (celkem tedy částku 31 809 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 531 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 2 531 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Ve vazbě k nároku číslo soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 41 214 Kč sestávajícím z úroku ve výši 15 929 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 14 930 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 355 Kč (celkem tedy částku 106 214 Kč) splatit v 18 měsíčních splátkách ve výši 5 901 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce číslo). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 28 203 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně).
4. právnická osoba, IČO, následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byly předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek).
Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky).
5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích. V tomto směru bylo
ve vazbě k nároku číslo v žalobkyní předložené formulářové listin ě ze dne datum nazvané zákaznická karta vyplněno, že žalovaná je rozvedená, má vyživovací povinnost k jedné osobě, bydlí v nájmu a jejím zaměstnavatelem je jméno příjmení, obec, kde pracuje jako anonymizováno.
Její čistý příjem činí 35 040 Kč měsíčně, odhadované výdaje činí 4 000 Kč měsíčně, interní splátky zápůjček činí 5 901 Kč měsíčně. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté
údaje od žalované její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty. V této části jsou pak uvedeny tyto položky: pracovní smlouva/ŽL datum – neurč., 3 výplatní pásky 3, 4, číslo a 3 výpisy z bank. účtu 4, 5, číslo.
Uvedené listin y však soudu předloženy nebyly.
6. Ve vazbě k nároku číslo byla předložena formulářová listina„ zákaznická karta“ ze dne datum, v níž bylo vyplněno, že žalovaná je vdaná, má vyživovací povinnost k jedné osobě, bydlí v nájmu a jejím zaměstnavatelem je jméno příjmení, obec. Její čistý příjem činí 16 540 Kč měsíčně, ostatní příjmy činí 20 600 Kč a další čisté příjmy domácnosti 15 400 Kč. Odhadované výdaje žalované činí 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalované její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty. V této části jsou pak uvedeny tyto položky: pracovní smlouva/ŽL číslo
a 3 výplatní pásky 1+2+ číslo. Uvedené listin y však soudu rovněž předloženy nebyly.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. právnická osoba, IČO, pohledávky za žalovanou ze smluv o zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba, dopisem ze dne datum. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 , nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
14. Ačkoliv na předložené smlouvách o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouvy o zápůjčce jsou neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru.
15. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalované v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaná v zákaznické kartě ze dne datum (nárok číslo) uvedla, že je rozvedená, má vyživovací povinnost k jedné osobě, její čistý příjem činí 35 040 Kč měsíčně, odhadované výdaje činí 4 000 Kč měsíčně, interní splátky zápůjček 5 901 Kč. V části nazvané ověřené dokumenty jsou pak zmíněny výplatní pásky, výpisy z bankovního účtu a pracovní smlouva/ŽL. Žalobkyně však tyto listin y soudu nepředložila a nepředložila ani jiné listin y vztahující se k příjmům či výdajům žalované. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů žalované nebyla právním předchůdcem žalobkyně ověřena řádně, když byla (ač relevantní listin y nebyly soudu předloženy) ověřena maximálně výše mzdy žalované. Výdaje, které nebyly nijak specifikovány, nebyly ověřovány vůbec, a to ani podstatné výdaje, zejména výdaje spojené s bydlením (nájemné či zálohy
na energie a služby). Uvedená částka 4 000 Kč pak dle názoru soudu nemůže pokrýt veškeré výdaje žalované, když tato bydlí v nájmu a má vyživovací povinnost k další osobě.
16. Ve vazbě k nároku číslo žalovaná v zákaznické kartě ze dne datum uvedla, že je vdaná, má vyživovací povinnost k jedné osobě, její čistý příjem činí 16 540 Kč měsíčně, ostatní příjmy činí 20 600 Kč, další čisté příjmy domácnosti 15 400 Kč a odhadované výdaje činí 4 000 Kč měsíčně. V části nazvané ověřené dokumenty jsou zmíněny výplatní pásky a pracovní smlouva/ŽL. Žalobkyně však soudu nepředložila ani v tomto případě žádné listin y vztahující se k příjmům či výdajům žalované. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů žalované nebyla ani v tomto případě právním předchůdcem žalobkyně ověřena řádně, když v zákaznické kartě nebylo nijak specifikováno, o jaké další příjmy žalované či další příjmy domácnosti se má jednat. Rovněž tak výdaje nebyly nijak specifikovány a ani ověřovány, a to rovněž ani podstatné výdaje, zejména výdaje spojené s bydlením (výše nájemného či záloh na energie a služby).
17. Právní předchůdce žalobkyně si pak dále vůbec neověřil, zda žalovaná prochází či neprochází registry dlužníků (např. NRKI, registr SOLUS apod.), kdy se pouze spokojil s tvrzením žalované, že nemá žádné externí splátky zápůjček. Pouhé vyplnění údajů do formulářů, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací.
18. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalované shledal v těchto konkrétních případech nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaná na svůj dluh z počátku plnila.
19. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
20. Jestliže jsou tedy smlouvy o zápůjčce neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvách o zápůjčce.
21. Žalobkyně však prokázala, že její právní předchůdce žalované poskytl peněžní prostředky v celkové výši 82 000 Kč (17 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum
a 65 000 Kč na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum). Soud proto posoudil nároky žalobkyně jako nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh žalobkyni uhradila celkem 30 734 Kč (na dluh ze smlouvy
o zápůjčce ze dne datum částku 2 531 Kč a na dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum částku 28 203 Kč), kterou soud započetl na jistinu, pročež tak na jistině zbývá uhradit celkem částku 51 266 Kč (na jistině ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum zbývá uhradit 14 469 Kč
a na jistině ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum zbývá uhradit 36 797 Kč), a proto soud žalovanou k úhradě částky 51 266 Kč zavázal svým rozhodnutím.
22. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje, že spotřebitel (žalovaná) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2
o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ).
23. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do datum, a to výzvou ze dne datum, kterou žalované zaslala dne datum. Splatnost dlužné částky tedy nastala datum a počínaje dnem datum je žalovaná v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %). Žalobkyně požadovala v případě nároku číslo úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, soud jí však mohl přiznat úrok z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně, na který jí vznikl nárok. V případě nároku číslo požadovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, pročež jí soud (vázán jejím návrhem) přiznal v této části úrok z prodlení pouze v jí požadované (nižší) výši.
24. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení částky 51 266 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 469 Kč za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 797 Kč za dobu od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
25. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 54 431,28 Kč (51 266 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 3 165,28 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 184 715,47 Kč (104 328,67 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 80 386,80 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 29 %. Úspěch žalované tak představuje 71 %, jíž by tak svědčilo právo na náhradu 42 % (71 % - 29 %) nákladů řízení.
Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinné žalované nezjistil, a proto žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
26. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.