Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 265/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 67 006 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 921,67 Kč, úrok z prodlení z částky 18 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 14 800 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 369,72 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 277,16 Kč, úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 590 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 466,34 Kč, úrok z prodlení z částky 8 590 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

IV. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 11 506 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 128,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 715,98 Kč, úrok z prodlení z částky 6 404,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 14 994,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 010 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 568,91 Kč, úrok z prodlení z částky 3 010 Kč ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

VI. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 11 100 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 513,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 186,01 Kč, úrok z prodlení z částky 7 856,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 10 866,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 921,67 Kč, úrok z prodlení z částky 18 000 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 14 800 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 369,72 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 277,16 Kč, úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 590 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 466,34 Kč, úrok z prodlení z částky 8 590 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. IV. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 11 506 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 128,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 715,98 Kč, úrok z prodlení z částky 6 404,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 14 994,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 010 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 568,91 Kč, úrok z prodlení z částky 3 010 Kč ve výši 8,05 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. VI. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 11 100 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 513,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 186,01 Kč, úrok z prodlení z částky 7 856,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 23,72 % ročně z částky 10 866,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne 26. 3. 2021 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 67 006 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními.

2. Mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, a žalovaným došlo dne 14. 11. 2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v  Podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V Podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že má plnou způsobilost Smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalobkyně si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. , , v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobkyně poukazuje na ustanovení a nového , která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 800 s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v  Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 12. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 2 000 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1 448,28 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 551,72 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17. 11. 2016. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 25. 12. 2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 25. 12. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč ode dne 26. 12. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v  Podmínek. Protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 32 800 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 351,72 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 448,28 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 32 800 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 12 800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 277,16 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 291,39 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 9 277,16 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 26. 12. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3 291,39 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 2. 1. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Dále mezi společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 29. 8. 2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, tj. právní předchůdce žalobkyně. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení , posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné k posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost dle , s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady vyžádanými od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka („ Dokumenty k ověření“,„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva, což potvrzuje i předmětná Smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v  Podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V Podmínek žalovaný prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, zápůjčku, má plnou způsobilost Smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně obsahujícího skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet danou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Žalovaný se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, může dopustit trestného činu úvěrového podvodu, , , v pozdějším znění. Není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje na a , říkající, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“,„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Tyto principy zná i starší judikatura, plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 100 s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v  Podmínek a odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit poplatek 406 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, poslední splátka 9. 10. 2017. Žalovaný nehradil řádně a včas, porušil závazky ze Smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení uhradil pouze 6 410 Kč, z toho jistinu 5,65 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 751,70 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 454,25 Kč, poplatek za životní pojištění 98,40 Kč Poslední platba na pohledávku byla uhrazena dne 20. 10. 2016. Ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 9. 10. 2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla ke dni 9. 10. 2017 řádně v plné výši uhrazena, neuhrazená jistina ve výši 14 994,35 Kč se úročí od 10. 10. 2017 do zaplacení dále úrokem 23,72 % ročně sjednané v  Podmínek. Žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly tak jím splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka z uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba, IČO, postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 29. 11. 2019, z čehož dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství 20 096 Kč, skládající se z dlužné jistiny 14 994,35 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 248,30 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 545,75 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění 307,60 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky 20 096 Kč sestávající z dlužné jistiny 14 994,35 Kč, dlužných úhrad za služby 5 101,65 Kč, kapitalizovaných úroků 7 715,98 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 595,15 Kč, úroků 23,72 % ročně z dlužné jistiny 14 994,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 14 994,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 7 715,98 Kč je úrok 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny 14 994,35 Kč od 10. 10. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení 2 595,15 Kč je zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 14 994,35 Kč od 17. 10. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný dle písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena.

4. A dále byla společností právnická osoba žalovaným 7. 6 2016 uzavřena smlouva Smlouva o půjčce číslo nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (právnická osoba), IČO, právní předchůdce žalobkyně). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení posuzování schopnosti splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné, pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil zákonnou povinnost dle , s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka („ Dokumenty k ověření“,„ Dokumenty na ověření finanční situace“), zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva, což potvrzuje i předmětná Smlouva, jejímž podpisem žalovaný stvrdil ujednání v  Podmínek:„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V Podmínek žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, zápůjčku, má plnou způsobilost Smlouvu uzavřít, je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly spolupracovníkem právního předchůdce žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně obsahujícího skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě odborného vyhodnocení věřitele byla s žalovaným uzavřena Smlouva. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v kartě zákazníka. Žalobkyně zdůrazňuje, že žalovaný se v případě uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, může dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle Není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se žadatel o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, jedná poctivě. Žalobkyně poukazuje na a :„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“,„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Tyto principy zná i starší judikatura, plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Dle Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 100, úrokovou sazbu 23,72 % ročně sjednanou v  Podmínek, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka 18. 7. 2017. Žalovaný nehradil řádně a včas, porušil závazky ze Smlouvy. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku postoupení uhradil pouze 11 990 Kč, z toho na jistinu 4 133,63 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 100 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 756,37 Kč Poslední platba na pohledávku byla uhrazena dne 20. 10. 2016. Ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit 18. 7. 2017. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Dlužná částka nebyla ke dni 18. 7. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se tak neuhrazená jistina 10 866,37 Kč od 19. 7. 2017 do zaplacení úrokem 23,72 % ročně, Podmínek. Žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly jím tak splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka z uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, účinnost k 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 29. 11. 2019, z čehož dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství 14 110 Kč, skládající se z dlužné jistiny 10 866,37 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 243,63 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 14 110 Kč sestávající z dlužné jistiny 10 866,37 Kč, dlužných úhrad za služby 3 243,63 Kč, kapitalizovaných úroků 6 186,01 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 2 082,37 Kč, úroků 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10 866,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 10 866,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 6 186,01 Kč je úrok 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny 10 866,37 Kč od 19. 7. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení 2 082,37 Kč je zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 10 866,37 Kč od 26. 7. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný dle písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Dlužná částka nebyla uhrazena.

5. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

6. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

7. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není, ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.

8. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 29. 8. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 11 100 Kč sestávající z úroku ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 6 000 Kč, poplatku za pojištění 406 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 457 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 26 506 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN činila 75,72 %. Žalovaný ve smlouvě stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na číslo 33 - 34 spisu/

10. V kartě zákazníka ze dne 27. 8. 2016 žalovaný uvedl, že žije v pronajatém bytě s manželkou od číslo, je OSVČ s čistým příjmem 82 000 Kč, výdaje celkem označil částkou 41 400 Kč (bydlení 22 000 Kč, výdaje domácnosti 13 300 Kč, splátky úvěrů 2 250 Kč, ostatní náklady 3 850 Kč). /karta zákazníka na č. l. 37 - 38 spisu/

11. Žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena dne 7. 6. 2016 smlouva o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 11 100 Kč sestávající z úroku ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 6 000 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 450 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 26 100 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN činila 75,72 %. Žalovaný ve smlouvě stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na číslo číslo spisu/

12. V kartě zákazníka ze dne 1. 6. 2016 žalovaný uvedl, že žije v pronajatém bytě s manželkou od číslo, je OSVČ s čistým příjmem 68 000 Kč, výdaje celkem označil částkou 34 800 Kč (bydlení 18 000 Kč, výdaje domácnosti 13 000 Kč, ostatní náklady 3 800 Kč). /karta zákazníka na č. l. 39-40 spisu/

13. Žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena dne 14. 11. 2016 smlouva o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 14 800 Kč sestávající z úroku ve výši 2 800 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 8 000 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 600 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 34 800 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN činila 75,72 %. Žalovaný ve smlouvě stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na číslo číslo spisu/

14. V kartě zákazníka ze dne 12. 11. 2016 žalovaný uvedl, že žije v pronajatém bytě s manželkou od číslo, je OSVČ s čistým příjmem 58 620 Kč, výdaje celkem označil částkou 36 900 Kč (bydlení 21 500 Kč, výdaje domácnosti 7 000 Kč, splátky úvěrů 3 600 Kč, ostatní náklady 4 800 Kč). /karta zákazníka na č. l. 41-42 spisu/

15. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 29. 11. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek, kdy v seznamu postoupených pohledávek je vedena pohledávka za žalovaným. /smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek na čl. 26 – 32 spisu/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Téhož dne byla žalovanému adresována Informace o zpracování osobních údajů. /oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek na č. l. 26, 27 spisu/

16. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 2. 2021, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 45-46, 47 spisu/

17. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 29. 8. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 11 100 Kč sestávající z úroku ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 6 000 Kč, poplatku za pojištění 406 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 457 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 26 506 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN činila 75,72 %. Žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena dne 7. 6. 2016 smlouva o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 11 100 Kč sestávající z úroku ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 6 000 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 450 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 26 100 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN činila 75,72 %. Žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena dne 14. 11. 2016 smlouva o zápůjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 14 800 Kč sestávající z úroku ve výši 2 800 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 8 000 Kč v 58 týdenních splátkách v hotovosti po 600 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 34 800 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 58 splátkách byla sjednána úroková sazba 23,72 % p. a., RPSN činila 75,72 %. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 29. 11. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek, kdy v seznamu postoupených pohledávek je vedena pohledávka za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 2. 2021, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky.

19. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

20. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

21. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

22. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

23. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

24. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

26. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

27. Soudem bylo vzato za prokázané, že ve dnech 29. 8. 2016, 7. 6. 2016, 14. 11. 2016 uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný smlouvy, jejichž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s  zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení ( o. z.).

28. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

29. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy, jimiž bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí zápůjčky. Lze uzavřít, že byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

30. Soud má za prokázané, že pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv byly právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

31. Dále bylo v řízení prokázáno, že smlouvou ze dne 14. 11. 2016, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit i částku 14 800 Kč sestávající z úroku ve výši 2 800 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 8 000 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok nikoliv pouze v částce 2 800 Kč, ale nadále i v částce 4 000 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 6 800 Kč při poskytnutí částky 20 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 58 splátkách činí úrok 23,72 % p. a. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil úrok celkem 6 800 Kč za poskytnutí jistiny 20 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 75,72 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z. Taktéž soud hodnotí i částku hotovostního inkasa splátek. Tuto je také nutno považovat za sjednanou v rozporu s dobrými mravy a ujednání účastníků v tomto rozsahu je třeba posoudit jako neplatné, příčící se dobrým mravům. Pokud žalobkyně, respektive právní předchůdce žalobkyně, se zavázal poskytnout žalovanému službu spočívající v zajišťování hotovostního režimu smlouvy, jedná se nepochybně o službu, jíž lze zpoplatnit, neboť s touto službou jsou spojeny náklady (mzdy osob, jež tuto službu zajišťují, hotové, režijní, náklady osob službu zajišťující, náklady na operaci s hotovostí, apod.). Žalovaný sjednal nákladnější formu úhrady, nežli je úhrada bezhotovostní formou převodu. Nicméně částka sjednaná za hotovostní režim plateb není v daném případě v poměru s poskytnutou službou. Je celkem logickým, že poskytovatel zápůjčky odvíjí hodnotu služby, její cenu, od výše zápůjčky, kdy hodnota služby je při vyšší částce zápůjčky vyšší, neboť je operováno s vyšší částkou hotovosti a je třeba provést více úkonů pro zajištění plateb. Nicméně, způsob určení ceny neodpovídá nárůstu nákladů na tuto službu. Co se týká mzdových nákladů, tak tyto jsou stejnými pro jednotlivé vztahy ze smluv o zápůjčce, vzrůst nákladů na tuto službu se odrazí pouze v nákladech na správu hotovosti a případné množství úkonů při nakládání s ní. Soud navíc zdůrazňuje, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným tři smlouvy, kdy náklady spojené s osobním jednáním s žalovaným je třeba hodnotit nikoliv jako náklady pro tři samostatné smluvní vztahy, nýbrž pro jeden, když při případné osobní návštěvě klienta lze komunikovat o všech třech smluvních vztazích. Jestliže tak byla sjednána částka ceny hotovostního inkasa 8 000 Kč, neodpovídá tato částka nárůstu nákladů na správu hotovosti oproti jiným smluvním vztahům, typově shodným. Soudem tak v té části smlouvy, v níž byla sjednána částka nákladů hotovostního inkasa, je smlouva hodnocena jako neplatná pro rozpor s dobrým mravem. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.

32. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové dlužné částky ve výši 32 800 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 12 800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 277,16 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 291,39 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 2 000 Kč. Za situace, kdy úrok a hotovostní inkaso byly shledány neplatně sjednanými, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila 20 000 Kč. Pokud žalovaný plnil 2 000 Kč, tak nadále dlužná částka činí 18 000 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 32 800 Kč, tak pro částku 14 800 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pro částku kapitalizovaného úroku 9 277,16 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

33. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalovanému uložen plnit z částky 18 000 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 2 000 Kč (20 000 Kč – 18 000 Kč) od 30. 11. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalovanému uložen k plnění z částky 18 000 Kč za období od 2. 1. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 2 921,67 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 369,72 Kč (3 291,39 Kč minus 2 921,67 Kč) byl žalobní návrh zamítnut.

34. Dále bylo v řízení prokázáno, že smlouvou ze dne 29. 8. 2016, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit nadále i částku 11 100 Kč sestávající z úroku ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 6 000 Kč, poplatku za pojištění 406 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši nikoliv 2 100 Kč, ale nadále i ve výši 3 000 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 5 100 Kč při poskytnutí částky 15 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 58 splátkách činí úrok 23,72 % p. a. K tomu, které platby jsou úrokem, soud hodnocení výše sjednaného úroku, soud odkazuje na odůvodnění shora. V daném případě činil úrok celkem 5 100 Kč za poskytnutí jistiny 15 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z. Taktéž soud hodnotí i částku hotovostního inkasa splátek k čemuž soud opět odkazuje na odůvodnění shora. Co se týká poplatku za pojištění, tak je nutno odkázat na v platném znění, o pojišťovnictví, , kdy platí, že provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Právní předchůdce žalobkyně takovýmto ústavem není, kdy je nepochybným, že daná platba je v zásadě pouze poplatkovým navýšením smluvního vztahu a soud jej tak hodnotí shodně jako poplatky v dané věci sjednané. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.

35. Žalobkyně se domáhala úhrady částky ve výši 20 096 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 14 994,35 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 101,65 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 715,98 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 595,15 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 994,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 994,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 6 410 Kč. Za situace, kdy úrok, poplatek za hotovostní inkaso, poplatek za pojištění byly shledány neplatně sjednanými, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila 15 000 Kč. Pokud žalovaný plnil 6 410 Kč, tak nadále dlužná částka činí 8 590 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 20 096 Kč, tak pro částku 11 506 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pro částku kapitalizovaného úroku 7 715,98 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 14 994,35 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

36. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalovanému uložen plnit z částky 8 590 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 6 404,35 Kč (14 994,35 Kč – 8 590 Kč) od 30. 11. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalované uložen k plnění z částky 8 590 Kč za období od 17. 10. 2017 do 29. 11. 2019 ve výši 1 466,34 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 1 128,81 Kč (2 595,15 Kč minus 1 466,34 Kč) byl žalobní návrh zamítnut.

37. Dále bylo v řízení prokázáno, že smlouvou ze dne 7. 6. 2016, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, se žalovaný zavázal uhradit nadále i částku 11 100 Kč sestávající z úroku ve výši 2 100 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 6 000 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši nikoliv 2 100 Kč, ale nadále i ve výši 3 000 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 5 100 Kč při poskytnutí částky 15 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 58 splátkách činí úrok 23,72 % p. a. K tomu, které platby jsou úrokem, soud hodnocení výše sjednaného úroku, soud odkazuje na odůvodnění shora. V daném případě činil úrok celkem 5 100 Kč za poskytnutí jistiny 15 000 Kč. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 580 o. z. Taktéž soud hodnotí i částku hotovostního inkasa splátek k čemuž soud opět odkazuje na odůvodnění shora. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.

38. Žalobkyně se domáhala úhrady částky ve výši 10 866,37 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 243,63 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 186,01 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 082,37 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 866,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 866,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 11 990 Kč. Za situace, kdy úrok a poplatek za hotovostní inkaso byly shledány neplatně sjednanými, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila 15 000 Kč. Pokud žalovaný plnil 11 190 Kč, tak nadále dlužná částka činí 3 010 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 14 110 Kč, tak pro částku 11 100 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pro částku kapitalizovaného úroku 6 186,01 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 10 866,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

39. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalovanému uložen plnit z částky 3 010 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 7 856,37 Kč (10 866,37 Kč – 3 010 Kč) od 30. 11. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalované uložen k plnění z částky 3 010 Kč za období od 26. 7. 2017 do 29. 11. 2019 ve výši 568,91 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 1 513,46 Kč (2 082,37 Kč minus 568,91 Kč) byl žalobní návrh zamítnut.

40. Lhůtu k plnění soud určil podle do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

41. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaný byl ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšný. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.