Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2488/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Š. A. a.s., zastoupené advokátkou, proti povinné D. A., pro 359.959,30 Kč s příslušenstvím, přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2003, č.j. -23, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením městský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 12. 2001, č.j. -5, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 nařídil výkon rozhodnutí (platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 12. 10. 1999, č.j. -6). Městský soud dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí jsou splněny; případným splněním vymáhané povinnosti se soud při rozhodování o nařízení exekuce nezabývá.

V podaném dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), povinná s poukazem na ustanovení opětovně namítá, že soudy obou stupňů nepřihlédly k tomu, že dlužnou částku již před podáním návrhu na výkon rozhodnutí zaplatila. Provedením výkonu rozhodnutí došlo k tomu, že vymáhanou částku povinná zaplatila oprávněné podruhé a tím došlo k poškození jejich práv. Soud také pominul okolnost, že oprávněná vzala návrh na nařízení výkonu rozhodnutí částečně zpět.

Ve svém vyjádření k dovolání oprávněná uvedla, že při podání návrhu na výkon rozhodnutí vedla pohledávku jako neuhrazenou. Jelikož povinná nepodala návrh na zastavení exekuce, byla tato provedena, nicméně duplicitní platba byla povinné již vrácena.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení , je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci

Byť dovolatelka výslovně namítá, že řízení je postiženou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (dovolací důvod podle ), z obsahu dovolání vyplývá, že zároveň zpochybňuje správnost právního posouzení věci (dovolací důvod podle ), namítá-li, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí nebyly dány, protože ještě před podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí vymáhanou povinnost dobrovolně splnila.

Odvolací soud však otázku dobrovolného plnění uložené povinnosti vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou. Okolnost, zda povinný titulem uloženou povinnost splnil, popř. v jakém rozsahu, soud při nařízení výkonu nezjišťuje, nýbrž vychází z tvrzení obsaženého v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (že pohledávka dobrovolně uhrazena nebyla). V řízení o nařízení výkonu rozhodnutí nemá proto tvrzení povinné o zániku vymáhaného práva místa. To je vyhrazeno řízení o zastavení výkonu rozhodnutí ( odst. l písm. g/, h/, odst. 4 ), který může soud zastavit i bez návrhu ( odst. l ). Rozhodnutí o nákladech řízení při zastavení výkonu rozhodnutí je pak odvislé od důvodu, pro který k zastavení výkonu rozhodnutí došlo ( ).

Protože vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( k nim podle dovolatele patří nesprávně a neúplně zjištěný skutkový stav o dobrovolném splnění vymáhané částky) , stejně jako případné vady uvedené v odst. l, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 (tzv. zmatečnost), přípustnost dovolání ve smyslu odst. l písm. c/ založit nemohou, je výsledek dovolacího důvodu zjevný.

Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je podle věty první, jako nepřípustné odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , odst. l a Oprávněné, která by měla právo na jejich náhradu, náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatńování nebo bránění práva totiž nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jelikož to svým obsahem k výsledku dovolacího řízení nevedlo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. srpna 2005

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r. předseda senátu