Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2264/2004

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 19. 9. 2003, č.j. -8, kterým Okresní soud v Písku nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2002, sp. zn. , k vymožení pohledávky 21.748,- Kč exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. M. D., soudní exekutorku. Předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ex. ř.“), měl odvolací soud za splněny; zejména uzavřel, že oprávněná je aktivně věcně legitimována (vykonávané rozhodnutí jí přiznává právo na plnění) a že exekuční titul nebyl zrušen (okolnost, že jej povinný napadl dovoláním a návrhem na obnovu řízení, nařízení exekuce nebrání).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání, jímž namítá, že „ve věci není oprávněnou stranou obec Kovářov,“ která žádnou finanční náhradu nepožaduje, a že JUDr. L. N. je „výlučným zástupcem bývalého starosty.“ Dovolatel dále připomíná, že obecní úřad se od věci vymáhání pohledávky distancoval, a brojí proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , kterým bylo odmítnuto jeho dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2002, sp. zn. . Protože mu podle jeho názoru soudy odepřely právo na spravedlivý proces, navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů.

Oprávněná se ve vyjádření ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby bylo dovolání odmítnuto.

Nejvyšší soud věc projednal podle , ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, ex. ř.), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení o nařízení exekuce nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam ( , věta první, ).

Není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování (právních) otázek, jež jsou ve stadiu nařízení exekuce významné (zejména věcné legitimace oprávněné obce z hlediska vykonávaného rozhodnutí), uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Věcné posouzení návrhu na nařízení exekuce totiž zahrnuje pouze to, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda exekuce je navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje exekuce nařízená nebo navržená jiným způsobem a zda právo není prekludováno. V exekučním řízení soud naopak není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí; obsahem rozhodnutí, jehož výkon je navržen, je totiž vázán a je povinen z něj vycházet i při nařízení exekuce.

Ostatní námitky jsou buď podřaditelné důvodu podle ustanovení (takže k vyslovení přípustnosti dovolání, jež může být založena toliko ustanovením , vést nemohou, srov. , větu druhou, ), nebo se týkají exekučního titulu (viz požadavek přezkumu usnesení, kterým Nejvyšší soud odmítl dovolání, jež povinný směřoval proti exekučnímu titulu).

Rozpor s hmotným právem ( ) je vyloučen již proto, že napadené rozhodnutí posuzovalo výlučně otázky práva procesního.

Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud podle , věty první, a odmítl.

O nákladech, které oprávněné vznikly v dovolacím řízení, rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. 1 ex. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. srpna 2005

JUDr. Pavel K r b e k , v.r.

předseda senátu