Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 956/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na nákladech dovolacího řízení částku 1.875,- Kč k rukám advokáta JUDr. I. D. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Táboře (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. března 2004, č. j. -120, uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému částku 18.000,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 24. 10. 2000 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, pokud se jí žalovaný domáhal zaplacení dalších 38.000,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 24. 10. 2000 do zaplacení (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení vynaložených státem (výroky III. a IV.) a o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky (výrok V.).

K odvolání žalobců Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. září 2004, č. j. -137, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o platební povinnosti žalobců a ve výrocích III., IV. a V. o nákladech řízení potvrdil, odvolání žalobců proti výroku o částečném zamítnutí žaloby odmítl (když dospěl k závěru, že žalobci nejsou k podání odvolání oprávněni) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, podali žalobci dovolání, v němž namítli, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhli, aby jej dovolací soud zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle článku II , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnými osobami, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.

Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v . Podle však není dovolání podle odst. 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V daném případě napadli žalobci svým dovoláním především výrok, jímž jim byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 18.000,- Kč s příslušenstvím. Tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, které nepřevyšuje 20.000,- Kč, a tak dovolání proti tomuto výroku nemůže být v žádném případě přípustné.

Dovolání žalobců dále směřuje proti potvrzujícím výrokům o nákladech řízení před soudem prvního stupně a proti výroku o nákladech řízení odvolacího. Výrok, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, má vždy povahu usnesení, a to i v případě, že je začleněn do rozsudku a stává se tak formálně jeho součástí ( ). Proto je třeba přípustnost dovolání proti němu zvažovat z hlediska úpravy přípustnosti dovolání proti usnesení. Ta je obsažena v ustanoveních až . Přípustnost podle dána být nemůže, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/2003). Přípustnost dovolání proti nákladovým výrokům pak není založena ani ustanoveními , a , jelikož tyto výroky nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů. Proto ani v případě těchto výroků nelze dospět k závěru, že je dovolání proti nim přípustné.

Žalobci pak napadli dovoláním i výrok, jímž bylo odmítnuto jejich odvolání proti zamítavému výroku ve věci samé. Otázkou přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání podaného někým, kdo k odvolání není oprávněn, se dovolací soud zabýval už v usnesení ze dne 22. května 2003, sp. zn. , uveřejněném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 25, pod č. C 1930, a dospěl k závěru, že dovolání proti takovémuto usnesení není přípustné. V podrobnostech lze na toto publikované rozhodnutí odkázat.

Z toho, co bylo shora uvedeno, je zřejmé, že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

Podle věty prvé, , a jsou žalobci, jejichž dovolání bylo odmítnuto, povinni nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [ ], stanovená podle , bodu 5., , a částkou 1.800,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle a 3 ve výši 75,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné usnesení, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 17. srpna 2005

Vít Jakšič,v.r.

předseda senátu