Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1937/2004

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 5. 8. 2003, č.j. -13, kterým Obvodní soud pro Prahu 10 nařídil podle svého rozsudku ze dne 10. 7. 2002, sp. zn. , k vydobytí pohledávky 135.883,- Kč s příslušenstvím exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. I. Š., soudní exekutorku ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, dále jen „ex. ř.“). Odvolací soud nepřisvědčil námitce povinné, že výrok podkladového rozhodnutí ukládající povinným, aby pohledávku s příslušenstvím zaplatili oprávněnému společně a nerozdílně, není vykonatelný. Pasivní solidarita povinných totiž umožňuje oprávněnému domoci se plnění proti oběma povinným nebo proti jednomu z nich.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla druhá povinná dovoláním, kterým prostřednictvím ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), oponuje závěru, že exekuční titul je materiálně vykonatelný. Uložením povinnosti zaplatit dluh společně a nerozdílně soud v řízení, jehož výsledkem bylo vydání vykonávaného rozsudku, pominul vyjádřit míru, v níž se povinní mají podílet na jeho úhradě; právě pro absenci způsobu vzájemného vypořádání povinných je podle dovolatelky titul nevykonatelný.

Dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, ex. ř.), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože užití ustanovení je vyloučeno (usnesení o nařízení exekuce nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), lze o přípustnosti dovolání uvažovat již jen z pohledu ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po stránce právní. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem, kterým dovolatelka správnost rozhodnutí poměřuje, je dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam ( , věta první, ).

Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu, tj. zda podkladové rozhodnutí, jímž byli povinní zavázáni k plnění dluhu společně a nerozdílně, je co do vymezení rozsahu a obsahu povinnosti ( ) vykonatelné, za zásadně právně významnou považovat nelze; řešení, které ve vztahu k ní zaujal odvolací soud, je standardní a nevybočuje z ustálené soudní praxe. Výrazem tzv. pasivní solidarity ve smyslu , občanského zákoníka ve znění pozdějších předpisů je, že věřitel (oprávněný) může (bez zřetele na dlužnické podíly) požadovat po kterémkoli z dlužníků (povinných) celý dluh s příslušenstvím nebo jakoukoli jeho část a že plnění poskytnuté jedním z dlužníků (povinných) má účinky i pro ostatní (v rozsahu, v němž byl solidární dluh splněn jedním, zaniká i ve vztahu k ostatním). Vztah mezi dlužníky (povinnými) nebyl předmětem řízení, v němž bylo vydáno podkladové rozhodnutí, a není relevantní ani v řízení exekučním.

Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. července 2005

JUDr. Pavel K r b e k , v.r.

předseda senátu