Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 153/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 55 100 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 14 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 035,61 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 41 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 954,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 600 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úrok 10,37 % ročně z částky 30 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 14 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 035,61 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 41 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 954,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 600 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, úrok 10,37 % ročně z částky 30 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne 5. 1. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 55 100 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (s účinností k 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa) byla 25. 6. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru číslo nedílnou součástí je Předpis splátek. Dle této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Úvěr byl dle čl. I. odst. 2. smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky, úrok 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné dle čl. II. smlouvy činily 24 600 Kč. Celkovou dlužnou částku 54 600 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná dle čl. II. smlouvy a předpisu splátek zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 3 900 Kč. Žalovaná neplnila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy. Pro prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr 25. 8. 2019 zesplatnil, čímž vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky: jistina úvěru 30 000 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 2 600 Kč, poplatek za uzavření 3 600 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč. Úvěr nebyl žalovanou řádně v plné výši uhrazen, neuhrazená jistina úvěru 30 000 Kč se úročí od 26. 8. 2019 úrokem s úrokovou sazbou 10,37% ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. Pro prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Dle smluvního ujednání, aprobovaného , je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru 30 000 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 2 600 Kč. Pro porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Pohledávka z uvedené smlouvy byla společností právnická osoba postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 6. 2020, všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty s účinností k 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně procesní legitimaci. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení neuhrazené jistiny 30 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 2 600 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3 600 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 400 Kč, smluvní pokuty 16 500 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 5. 2020 2 990,52 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroků z úvěru 10,37 % p. a. z dlužné jistiny úvěru 30 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 32 600 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru 30 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč, od 21. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, odeslána doporučeně 18. 12. 2020. Dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Požaduje rovněž náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná neučinila ve věci žádného vyjádření.

3. Z důkazů provedených v řízení bylo zjištěno následující:

4. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 25. 6. 2018 smlouvu o úvěru číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 24 600 Kč sestávající z poplatku ve výši 6 600 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 9 600 Kč v 14 měsíčních splátkách á 3 900 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 54 600 Kč. Úroková sazba činila 24 % p. a., RPSN činila 188,04 % /smlouva na č1. 15 - 16 spisu, předpis splátek na čl. 17 spisu/

5. Dle evidence transakcí bylo uhrazeno 16 000 Kč /seznam plateb na čl. 18 spisu/

6. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná uvedla, že žádá o úvěr ve výši 30 000 Kč na dobu 14 měsíců, je v zaměstnaneckém poměru, svobodná, zaměstnána je jako barmanka u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou. Průměrný příjem uvedla 11 300 Kč, jiné příjmy z brigády 2 500 Kč, průměrné měsíční příjmy celkem 13 800 Kč, celkové příjmy domácnosti 13 800 Kč. Výdaje uvedla jako náklady bydlení ve výši 6 580 Kč, stravování, výživné 1 000 Kč, průměrné měsíční výdaje celkem 7 580 Kč. Dokladem předloženým k příjmům byla pracovní smlouva, čestné prohlášení, dokladem předloženým k výdajům byla smlouva, pokladní doklady. Dle Pracovní smlouvy na dobu určitou s tříměsíční zkušební dobou žalovaná byla zaměstnána u společnosti právnická osoba od 1. 11. 2016 jako barman/servírka s místem výkonu práce Praha, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Benátky nad Jizerou. Téhož dne byla uzavřena Dohoda o způsobu určení a výši příplatku za dobu noční práce a dohoda o způsobu určení a výši příplatku za dobu práce v sobotu a neděli s tím, že za dobu práce v noci a za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci částka 800 Kč. Dle Dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2016 se pracovní smlouva, na jejímž základě vykonává zaměstnanec práci jako barman/servírka mění tak, že pracovní smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31. 8. 2019. Žalovaná signovala Čestné prohlášení, kde uvedla, že výplatní listy nedostává a měsíčně získává příjem brigádní prací ve výši 2 500 Kč. Dle Smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi pronajímatelem Ing. jméno příjmení a žalovanou dne 24. 11. 2015 žalovaná byla nájemcem bytu o velikosti 2+1 v domě adresa, obci obec, ulice ulice, nájemné činilo 6 500 Kč s tím, že platby za dodávku elektrické energie a plynu budou hrazeny přímo příslušnému dodavateli dle vystavených faktur. Žalovaná uhradila vkladem hotovosti částku 6 500 Kč dne 7. 5. 2018 /žádost o úvěr na čl. 54 spisu, pracovní smlouva na čl. 57 spisu, dohoda o způsobu určení a výši příplatku za dobu noční práce a dohoda o způsobu určení a výši příplatku za dobu práce v sobotu a neděli na čl. 58 spisu, dohoda o změně pracovní smlouvy na čl. 58 spisu, čestné prohlášení na čl. 59 spisu, smlouva o nájmu bytu na čl. 60 spisu, pokladní doklad na čl. 61 spisu/

7. Dne 25. 8. 2018 byla sepsána Finanční analýza, kde je uvedena výše měsíčního příjmu žadatele 13 800 Kč, výše měsíčních výdajů žadatele 7 580 Kč, minimální měsíční výdaje žadatele 3 500 Kč, rezerva na neočekávané výdaje 1 380 Kč, měsíční volné zdroje 4 840 Kč. Dále je uveden počet osob výdělečně činných v domácnosti - 1, počet nezaopatřených dětí v domácnosti ve věku do 6 let, ve věku od 6 let do 15 let, ve věku od 15 let do 26 – 0, minimální výdaj pro jednotlivce 3 500 Kč, minimální měsíční výdaje domácnosti 3 500 Kč. Téhož dne byl vyhotoven Credit scoring pro žalovanou s tím, že lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční částky 4 840 Kč, žalovaná je věk 23 – 30 roků – 3b, bydlení v nájmu, u rodičů – 3b, vybavení domácnosti standardní – 1b, pracovní poměr je na dobu neurčitou – 5b, ostatní – 2b, hodnocení žadatele zástupcem je výborné – 3b. Žadatel nikdy nebyl řešen exekučně ani není veden v insolvenčním rejstříku. Celkem tak 27 bodů, bodové limity jsou 0 – 9 bodů = úvěr nelze poskytnout, 10 – 24 bodů = maximum 24 000 Kč, 25 a více bodů = 0 až 70 000 Kč, žadateli tak lze poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč. S ohledem na zjištěnou výši volných finančních zdrojů a s ohledem k výsledku credit scoringu bude poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč s měsíční splátkou 3 900 Kč /finanční analýza na čl. 56 spisu, credit scoring na čl. 55 spisu/

8. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 24. 6. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek, kdy v seznamu postoupených pohledávek je vedena pohledávka za žalovanou. Dne 29. 7. 2020 vydala společnost právnická osoba Potvrzení o zaplacení kupní ceny s tím, že kupní cena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla dne 8. 7. 2020 uhrazena v celkové výši na účet postupitele, čímž byla splněna podmínka zaplacení kupní ceny. /smlouva o postoupení pohledávky, seznam postupovaných pohledávek, dodatek č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2020 na čl. 21 – 29 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny na čl. 20 spisu, oznámení o provedení příkazu k úhradě na čl. 20, 2. strana/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 24. 7. 2020 /oznámení o postoupení pohledávky na čl. 19 spisu/

9. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 12. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 30 – 31, 32 spisu/

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 25. 6. 2018 smlouvu číslo pro částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 24 600 Kč sestávající z poplatku 6 600 Kč, nákladů na hotovostní režim splátek 9 600 Kč v 14 měsíčních splátkách á 3 900 Kč. Celkem částka k úhradě činila 54 600 Kč. Úroková sazba 24 % p. a., RPSN 188,04 %. Je evidována úhrada částky 16 000 Kč. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná uvedla, že žádá o úvěr 30 000 Kč, 14 měsíců, je v zaměstnaneckém poměru, svobodná, zaměstnána jako barmanka u společnosti právnická osoba s průměrným příjmem 11 300 Kč, jiné příjmy z brigády uvedla ve výši 2 500 Kč, průměrné měsíční příjmy celkem 13 800 Kč, s tím, že tato částka činí i celkové příjmy domácnosti. Výdaje označila náklady na bydlení 6 580 Kč, stravování, výživné 1 000 Kč, celkem tak průměrné měsíční výdaje 7 580 Kč. Dle Pracovní smlouvy na dobu určitou s tříměsíční zkušební dobou žalovaná byla zaměstnána u společnosti právnická osoba od 1. 11. 2016 jako barman/servírka s místem výkonu práce Praha, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Benátky nad Jizerou, kdy téhož dne byla uzavřena Dohoda o způsobu určení a výši příplatku za dobu noční práce a dohoda o způsobu určení a výši příplatku za dobu práce v sobotu a neděli s tím, že za dobu práce v noci a za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci 800 Kč. Dle Dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2016 se pracovní smlouva mění tak, že se uzavírá na dobu určitou do 31. 8. 2019. Žalovaná signovala Čestné prohlášení, kde uvedla, že výplatní listy nedostává, měsíčně získává příjem brigádní prací 2 500 Kč. Dle Smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi pronajímatelem Ing. jméno příjmení a žalovanou dne 24. 11. 2015 žalovaná byla nájemcem bytu 2+1, ulice adresa, obec, nájemné činilo 6 500 Kč, platby za dodávku elektrické energie a plynu byly hrazeny přímo příslušnému dodavateli dle vystavených faktur. Dne 25. 8. 2018 byla sepsána Finanční analýza, kde je uveden měsíční příjem žadatele 13 800 Kč, měsíční výdaje žadatele 7 580 Kč, minimální měsíční výdaje žadatele 3 500 Kč, rezerva na neočekávané výdaje 1 380 Kč, měsíční volné zdroje 4 840 Kč, počet osob výdělečně činných v domácnosti - 1, počet nezaopatřených dětí v domácnosti ve věku do 6 let, ve věku od 6 let do 15 let, ve věku od 15 let do 26 – 0, minimální výdaj pro jednotlivce, minimální měsíční výdaje domácnosti 3 500 Kč. Téhož dne byl vyhotoven Credit scoring s tím, že lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční částky 4 840 Kč, žalovaná je věk 23 – 30 roků – 3b, bydlení v nájmu, u rodičů – 3b, vybavení domácnosti standardní – 1b, pracovní poměr je na dobu neurčitou – 5b, ostatní – 2b, hodnocení žadatele zástupcem je výborné – 3b, nebyl řešen exekučně, není veden v insolvenčním rejstříku. Celkem tak 27 bodů, bodové limity 0 – 9 bodů = úvěr nelze poskytnout, 10 – 24 bodů = maximum 24 000 Kč, 25 a více bodů = 0 až 70 000 Kč, žadateli lze poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč, s ohledem k výši volných finančních zdrojů, výsledku credit scoringu úvěr 30 000 Kč, měsíční splátka 3 900 Kč.

12. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 24. 6. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek, v seznamu postoupených pohledávek je vedena pohledávka za žalovanou. Dne 29. 7. 2020 vydala společnost právnická osoba Potvrzení o zaplacení kupní ceny dle smlouvy o postoupení pohledávek z 24. 6. 2020, s tím, že byla dne 8. 7. 2020 v celkové výši uhrazena na účet postupitele. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 12. 2020, předžalobní upomenutí k úhradě.

13. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru.

15. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

16. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-H plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

20. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Soudem bylo vzato za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o úvěru“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s  zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení ( o. z.).

26. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru.

27. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

28. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách a takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

29. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. V řízení prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, kdy se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku úroku ve výši 6 600 Kč, úhrady za hotovostní režim splátek (inkaso plateb v hotovosti) ve výši 9 600 Kč Celkem tak byla žalovaná nadále povinna uhradit v kapitalizované výši částku 24 600 Kč při poskytnutí částky 30 000 Kč. Úrok běžící byl sjednán ve výši 24 p. a. Žalobkyně se domáhá úroku ve výši 10,37 % p. a. z částky 30 000 Kč od 26. 8. 2019, když úvěr nebyl řádně plněn. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 6 600 Kč za poskytnutí jistiny 30 000 Kč, kdy nadále byl sjednán i úrok běžící. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 188,04 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z. Taktéž soud hodnotí i částku hotovostního inkasa splátek. Tuto je taktéž nutno považovat za sjednanou v rozporu s dobrými mravy a ujednání účastníků v tomto rozsahu je třeba posoudit jako neplatné, příčící se dobrým mravům. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu. Pokud žalobkyně, respektive právní předchůdce žalobkyně, se zavázal poskytnout žalovanému službu spočívající v zajišťování hotovostního režimu smlouvy, jedná se nepochybně o službu, jíž lze zpoplatnit, neboť s touto službou jsou spojeny náklady (mzdy osob, jež tuto službu zajišťují, hotové, režijní, náklady osob službu zajišťující, náklady na operaci s hotovostí, apod.). Žalovaná sjednala nákladnější formu úhrady, nežli je úhrada bezhotovostní formou převodu. Nicméně částka sjednaná za hotovostní režim plateb není v daném případě v poměru s poskytnutou službou. Je celkem logickým, že poskytovatel zápůjčky odvíjí hodnotu služby, její cenu, od výše zápůjčky, kdy hodnota služby je při vyšší částce zápůjčky vyšší, neboť je operováno s vyšší částkou hotovosti a je třeba provést více úkonů pro zajištění plateb. Jestliže však byla sjednána částka ceny hotovostního inkasa 9 600 Kč, neodpovídá tato částka nárůstu nákladů na správu hotovosti oproti jiným smluvním vztahům, typově shodným. Soudem tak v té části smlouvy, v níž byla sjednána částka nákladů hotovostního inkasa, je smlouva hodnocena jako neplatná pro rozpor s dobrým mravem.

30. Věc je však dále nutno hodnotit v souladu s ustanovením a násl. , kdy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v  , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí.

31. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu ,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

32. Z důkazů předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná byla dle pracovní smlouvy zaměstnána s příjmem 11 300 Kč. Jaká konkrétně částka byla žalované vyplácena, není zřejmé, když nebyly doloženy výpisy z účtů ani výplatní listy. Pokud žalovaná uvedla, že výplatní listy jí nejsou vystavovány, nelze k tomuto přihlédnout, neboť musí být k dispozici doklad prokazující částku mzdy, která je žalované hrazena. Pokud byl uveden další příjem ve výši 2 500 Kč, tak tento nebyl žádným způsobem doložen. Učinila-li žalovaná čestné prohlášení, že tento příjem pobírá, je nutno na toto nahlížet tak, že nebyl tento příjem řádně zjištěn, když vyplácená mzda musí být evidována a musí být k dispozici doklad o její výplatě. Tedy příjem žalované nelze vzít za prokázaný, když příjem z brigádní činnosti není žádným způsobem nejenom doložen, ale ani specifikován, nadto příjem uvedený v pracovní smlouvě není čistý příjem, který je zaměstnanci poukazován po provedených srážkách. Výdaje žalované činí za nájem 6 500 Kč bez dalších plateb spojených s užíváním bytu. Částku výdajů za energie žalovaná v žádosti o úvěr neuvedla, nejsou žádným způsobem specifikovány, natožpak řádně ověřeny. Pokud žalovaná uvedla výdaje na stravu 1 000 Kč měsíčně, tak by takto za stravu v průměru hradila 32 Kč denně, což se buď není reálný údaj, nebo má žalovaná jiné neuvedené výdaje, které jí brání hradit za stravu vyšší částku, což by nepochybně znamenalo, že není schopna na úvěr plnit. Jak již bylo shora uvedeno, příjem ve výši 2 500 Kč nelze zohlednit, když nebyl ověřen, příjem ve výši 11 300 Kč není v této částce žalované vyplácen, když musí být provedeny zákonné srážky. Reálně tak příjem žalované je nutno hodnotit maximálně v částce 10 000 Kč. Pokud výdaje spojené s bydlením bez energií činí 6 500 Kč, je nepochybné, že na straně žalované nejsou takové poměry, které by jí umožnily úvěr plnit a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované tak nebylo provedeno řádně. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

33. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že„ výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o zápůjčce č. anonymizováno dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

34. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 55 100 Kč sestávající z jistiny ve výši 30 000 Kč, úroku 2 600 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 3 600 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 16 500 Kč. Dle tabulky úhrad žalovaná uhradila částku 16 000 Kč. Za situace, kdy bylo shledáno, že důvodným je nárok pouze co do částky jistiny, plnila žalovaná na částku 30 000 Kč 30 000 Kč – 16 000 Kč = 14 000 Kč. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 14 000 Kč v režimu ustanovení §§ 2991, 2993 o. z. Pro částku 41 100 Kč byl žalobní návrh zamítnut.

35. Žalobkyně se dále domáhala kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 990,52 Kč. Protože za období od 26. 8. 2018 do 20. 5. 2020 činí úrok z prodlení z částky 14 000 Kč, 1 035,61 Kč byla žalovaná zavázána k úhradě této částky, pro částku 1 954,91 Kč byl návrh zamítnut. Dále byla zavázána k úhradě úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně, když v této výši byl úrok z prodlení ujednán, k čemuž soud odkazuje na čl. V., bod 5 smlouvy o úvěru z částky 14 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Pro úhradu úroku z prodlení z částky 18 600 Kč ve výši 10 % ročně od 21. 5. 2020 a z částky 14 000 Kč ve výši 1,5 % ročně od 21. 5. 2020, byl žalobní návrh zamítnut.

36. Zároveň je nutno uvést, že pokud žalobkyně navrhla ve věci postup dle , tak nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku, když skutková tvrzení žalobce ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti nebylo možné vzít za nesporná, neboť ta skutečnost, že úvěruschopnost byla řádně posouzena, se z tvrzení žalobce nepodává.

37. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle Žalovaná byla ve sporu převážně úspěšnou. V souvislosti s vedením sporu však žalované žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha - východ.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může soud na návrh oprávněného nařídit výkon rozhodnutí, nebo oprávněný může podat návrh na nařízení exekuce podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.