Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3263/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudce Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Vladimíra Pelanta, zastoupeného Mgr. Jiřím Kučerou, advokátem se sídlem Praha 1, Dušní 8/11, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2013 č. j. 33 Cdo 578/2013-122, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2012 č. j. 22 Co 321/2012-77 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 2. 12. 2011 č. j. 4 C 393/2009-47, takto:

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se odkládá vykonatelnost usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2013 č. j. -122, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2012 č. j. -77 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 2. 12. 2011 č. j. -47, do pravomocného skončení řízení o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel pro tvrzený zásah do ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces podle d domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.

2. Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl dne 2. 12. 2011 pod č. j. -47 formou rozsudku pro uznání o uložení povinnosti žalovanému (stěžovateli) zaplatit žalobci Jaroslavu Šrámkovi částku ve výši 2 500 000 Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Rozhodnutí soudu první instance bylo ve věci samé potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2012 č. j. -77. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 9. 2013 č. j. -122 jako nepřípustné odmítl.

3. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), nemá ústavní stížnost odkladný účinek. Druhý odstavec téhož ustanovení však Ústavnímu soudu umožňuje k návrhu stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, pokud to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

4. Ústavní soud dospěl k závěru, že důvody uvedené stěžovatelem pro odložení vykonatelnosti jsou opodstatněné, přičemž vyhovění tomuto návrhu není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem, a újma vzniklá neprodleným výkonem napadených rozhodnutí by pro stěžovatele znamenala nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Pro stěžovatele by mohla mít neprodlená exekuce podle rozhodnutí ukládajícího mu povinnost k zaplacení částky ve výši 2 500 000 Kč velmi tíživé majetkové dopady; bezpochyby by mu tak mohla vzniknout mnohem větší újma, než která může být způsobena žalobci tím, že vykonatelnost napadených rozhodnutí bude odložena do skončení řízení o ústavní stížnosti. Neexistuje ani žádný veřejný zájem, jenž by odkladu vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení bránil.

5. Protože v dané věci byly splněny podmínky podle , rozhodl Ústavní soud o odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí obecných soudů, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2014

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu