Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 21/2021-20
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum a úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části částka žalovanou neuhrazený úvěr, který jí byl bezhotovostně poskytnut společností právnická osoba (dále také jen„ původní věřitelka“), a to na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum. V části částka představuje v úvěrové smlouvě sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ze součtu těchto částek částka za období od datum do zaplacení s tím, že splatnost závazku měla být sjednána do datum. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena.
2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic za splnění podmínek
§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili, a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud vycházel při posouzení věci z listin připojených k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Tvrzená pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Soud ovšem nemá za prokázané, že by mezi společností právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, případně k uzavření jakékoli jiné smlouvy, jejímž předmětem by měla být povinnost žalovaného uhradit společnosti právnická osoba, částku částka Smlouva o úvěru číslo B0002906202882249, z níž tvrdí žalobkyně uzavření svého závazku, totiž je podepsána pouze původní věřitelkou, a není vůbec zřejmý projev vůle žalované k uzavření takovéto smlouvy. Soud má za prokázané, že zmiňovaná společnosti poskytla bezhotostně převodem z bankovního účtu dne datum částku částka na vrub žalované. Předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně nikterak netvrdila a neprokázala svá tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované.
4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní původní věřitelky.
9. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi společností právnická osoba, a žalovanou smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V našem právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně
č. 227/2000 Sb. Těmito prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný právní jednání učinil elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Z předložených důkazů pak ani v souhrnu nelze usuzovat na to, že právě žalovaný projevil vůli uzavřít s původní věřitelkou smlouvu o úvěru tak, jak je v žalobě tvrzeno. Soud má tedy za to, že nedošlo k zachování písemné formy právního jednání.
10. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť žalobkyní předložené listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany společnosti právnická osoba, konkrétně podpis listin y označené jako smlouva o úvěru. Jakékoli úkony ze strany žalované pak prokázány nebyly. Z provedeného dokazování tedy nevyplynuly takové skutečnosti, z nichž by bylo možno jednoznačně učinit závěr o tom, že žalovaná jakoukoli formou projevila vůli žalobkyní shora zmiňovanou smlouvu o úvěru se společností právnická osoba, uzavřít.
11. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (ani jiné smlouvy, v níž by se žalovaná zavázala vůči původní věřitelce k úhradě částky částka a poplatku v uvedené výši), soud zkoumal, zdali nárok žalobkyně nelze posoudit jako bezdůvodné obohacení. V tomto případě soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka částka a proto soud této části žaloby vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zzbývající části soud žalobu zamítl.
12. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství, které požadovala v žalobě z částky částka. Úrok z prodlení z dlužné částky byl žalobkyni přiznán ve smyslu § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne datum. Podle fikce dojití podle § 573 o. z. třetím dnem po odeslání předžalobní výzvy ze dne datum) jí byla doručena předžalobní výzva prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a splatnost této pohledávky z bezdůvodného obohacení nastala datum. Žalovaná je tedy v prodlení od datum.
13. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) za situace, kdy žalovaná netvrdila žádné skutečnosti, které by vedly soud ke stanovení delší lhůty splatnosti či splátkového kalendáře a uvedené skutečnosti nevyplývají ani z obsahu spisu.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy z větší části neúspěšná žalobkyně by neměla právo na náhradu nákladů řízení, a žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.