Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 175/2021-18
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 945 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 945 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 99,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 945 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 99,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zažalované částky s příslušenstvím z titulu neuhrazených televizních poplatků za období od prosince 2019 do června 2020.
Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. ); žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a v květnu 2017 se jako poplatník televizního poplatku přihlásil do příslušné evidence vedené žalobkyní. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období prosinec 2019 až červen 2020 a dluží tak sedmkrát 135 Kč, celkem tedy částku 945 Kč.
Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem kromě dalšího též fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Za televizní přijímač se přitom podle ust. § 2 odst. 2 považuje zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu, a to i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.
Dle ust. § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Dle ust. § 6 zákona činí výše televizního poplatku 135 Kč.
Dle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení žalobkyně prokázala existenci a výši sporné pohledávky. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný dlužnou částku uhradil, a proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku Žalobkyni vznikl dle § 1970 o.z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , který byl žalobkyni přiznán kapitalizovaný ke dni vyhotovení žaloby, jak požadovala. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. , když soud neshledal důvody k jinému postupu.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), dále 2 x 200 Kč (mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně, tj. převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé dle ust. § 11 odst. 1 písm. a/ , d/, za užití § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu, dále jen „a.t.“), 2 x 100 Kč (paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a/ a.t.) a 126 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. , § 160 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.