Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2651/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání 1/ V. V. a 2/ M. V., oba zast. advokátkou, které bylo podáno proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. června 2004, sp. zn. (v právní věci žalobce J. B., zast. advokátkou, proti žalovaným 1/ V. V. a 2/ M. V., oba zast. advokátkou, o vydání nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. ) takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 23.6. 2004, č.j. –173 ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 2.3. 2004, č.j. -142, kterým byli žalovaní uznáni povinnými vydat žalobci ideální polovinu nemovitostí specifikovaných v enunciátu uvedeného rozhodnutí, a to do 15ti dnů od právní moci rozsudku.

Soudy obou instancí vycházely z toho, že žalobce je osobou oprávněnou podle o mimosoudních rehabilitacích. Sporný majetek žalobce přešel po jeho emigraci na stát na základě ustanovení , a to dnem 29.5. 1987. Výzva a žaloba k vydání věci byly uplatněny včas, žalovaní splňují kritéria stanovená pro osoby povinné dle , neboť – podle názoru odvolacího i nalézacího soudu – nabyli spornou nemovitost v rozporu s tehdy platnými předpisy, a to konkrétně vyhláškou o cenách staveb, pozemků a porostů č. 128/84 Sb. Kupní cena nemovitosti byla stanovena podle posudku znalce B. J., který při znaleckém zkoumání nepostupoval v souladu s příslušnými ustanoveními citované vyhlášky. Tímto znalcem stanovená cena nemovitosti (336.464,67 Kč) se značně liší od ceny nemovitosti stanovené všemi ostatními v řízení vystupujícími znalci, která oscilovala od 423.000,- Kč do 450.000,- Kč.

Na tomto základě odvolací osud potvrdil skutkové i právní závěry nalézacího soudu, když neuznal argumentaci žalovaných směřující ke zvrácení závěru o podhodnocení nemovitosti v době uzavírání kupní smlouvy. Postup znalce J. byl v rozporu s tehdy platnou vyhláškou č. 128/84 Sb. a na tomto závěru by nemohly nic změnit ani další důkazy navrhované žalovanými. Restitučnímu nároku žalobce proto bylo v požadovaném rozsahu vyhověno.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Dovolatelé napadají rozhodnutí odvolacího soudu s tím, že toto vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. Žalovaní v předchozím řízení požadovali provedení důkazu znalcem z oboru statiky a geodézie, což soudy považovaly za nadbytečné. Žalobci mají za to, že předmětnými posudky je možno prokázat, že praskliny domu jsou způsobeny závažnými poruchami podloží nemovitosti, která byla postavena na močálu. Statika nemovitosti je závažně porušena, což je vada, která existovala již v době uzavírání kupní smlouvy, čímž lze prokázat, že kupní cena zaplacená žalovanými byla přiměřená.

Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle ve znění účinném od 1.1. 2001, a to v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ).

Dovolací soud se nejprve musel zabývat tím, zda je podané dovolání přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolatelé dovozují přípustnost dovolání z ustanovení

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Žalovaní, jejichž dovolání splňuje požadované obsahové i formální náležitosti ( , ), bylo podáno včas ( ), v zastoupení advokáta ( ), napadají výrok odvolacího soudu z důvodu subsumovaného v ust. , neboť podle jejich názoru vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování.

V daném případě, kdy odvolací soud potvrdil rozhodnutí okresního soudu a kdy do úvahy nepřichází aplikace , je jediným ustanovením, které by mohlo založit přípustnost podaného dovolání ustanovení Toto ustanovení však otevírá možnost dovolacího přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, je-li dán jeho zásadní právní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z výše uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu, proti kterému je založena přípustnost dovolání ustanovením lze napadnout jen z důvodu vad řízení a nesprávného právního posouzení věci podle Dovolatelé ovšem napadají rozsudek krajského soudu výslovně z důvodu údajné neopodstatněnosti stěžejního skutkového zjištění. Tento důvod je však podle výslovného znění ustanovení vyhrazen pro odůvodnění dovolání přípustného podle a b/ (popř. podle a 238a ).

Podle ustanovení lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Uplatněný dovolací důvod je proto zásadně určující pro kvalitativní stránku přezkumné činnosti dovolacího soudu. V dané věci, kdy dovolatelé napadají rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu uvedeného v ustanovení , ačkoliv jediným přípustným důvodem v předmětné procesní situaci by byl důvod uvedený v ustanovení , proto dovolací soud nemohl dospět k závěru o důvodnosti uplatněného dovolání.

Dovolateli uplatněný dovolací důvod nemohl být vzhledem k výše uvedenému akceptován. Nad rámec svých procesních povinností dovolací soud uvádí, že odvolací soud při svém rozhodování vycházel z dostačujících skutkových zjištění, ze kterých vyvodil právní závěr odpovídající konstantní judikatuře vyšších soudů zabývajících se naplněním podmínek aplikace ustanovení

K vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), jakož i k vadám podle , dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti), jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání podle nezakládají.

Vzhledem k výše uvedenému proto v dané věci dovolací soud nemohl dospět k závěru o přípustnosti podaného dovolání ve smyslu ustanovení , ani ve smyslu žádného jiného ustanovení , ve znění účinném od 1.1. 2001. Dovolací soud proto podle , za použití ustanovení , dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , za použití , a , protože dovolatelé nebyli v dovolacím řízení úspěšní a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením žádné ze spisu zjistitelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. července 2005

JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.

předseda senátu