Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 410/2019 - 25

pokračování - 26

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: A. K., zastoupen JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1568/1, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 7. 2018, č. j. OAM188/ZA-ZA11-LE24-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2019, č. j. - 29,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce podal dne 26. 2. 2018 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Uvedl, že do České republiky přicestoval na začátku roku 2018. V zemi původu se obává nástupu do armády, předvolání mu nezaslali, ale volali mu na mobilní telefon. Taktéž uvedl, že bydlí v O., což je nedaleko Krymu, a obává se teroristických útoků. Žalovaný vydal dne 13. 7. 2018 napadené rozhodnutí, kterým žalobci neudělil mezinárodní ochranu dle , , , a , o azylu (dále jen „ “).

[2] Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) neshledal důvodnou a zamítl ji. Uvedl, že žalobce nebyl v zemi původu pronásledován z důvodů uvedených v , obava z nástupu do vojenské služby sama o sobě není azylově relevantní a konflikt probíhající na Ukrajině nedosahuje takové intenzity, že by každý civilista byl vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Útoky radikálů z Pravého sektoru na veřejných místech jsou dle zpráv o zemi původu ojedinělými incidenty.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Namítá, že městský soud nevzal v úvahu obavy stěžovatele z ozbrojeného konfliktu a nástupu do armády. Ani situaci v západní části země nelze zlehčovat, neboť v důsledku činnosti Pravého sektoru vybuchly nálože v Mukačevu a ve Lvově. Přinejmenším důvod udělení doplňkové ochrany tak je v případě stěžovatele naplněn. Napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť městský soud argumentaci stěžovatele nevyvrátil.

[4] Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že stěžovatel v řízení o žádosti nesdělil žádné azylově relevantní skutečnosti. Městský soud poté všechny námitky proti napadenému rozhodnutí dostatečně vypořádal. Kasační stížnost pokládá žalovaný za nepřijatelnou.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[5] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná. Jedná se však o věc mezinárodní ochrany, a proto se soud podle , (dále jen „ “) zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou.

[6] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle tohoto rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; 4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele. O žádný z těchto případů se však ve věci stěžovatele nejedná.

[7] Odmítání nástupu k výkonu vojenské služby nelze bez dalšího považovat za důvod pro udělení azylu podle a není ani důvodem pro udělení doplňkové ochrany podle (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2004, č. j. - 49, ze dne 7. 8. 2012, č. j. - 44, nebo usnesení ze dne 17. 6. 2015, č. j. - 31). Azylovou irelevanci obav stěžovatele z nástupu vojenské služby městský soud přezkoumatelně a přiléhavě pojednal v bodě 22. napadeného rozsudku.

[8] Hrozba vážné újmy by mohla představovat důvod přiznání doplňkové ochrany dle pouze v případě, že žadateli hrozí reálné nebezpečí (k výkladu tohoto pojmu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2008, č. j. - 82). Ozbrojený konflikt probíhající na Ukrajině se nedotýká celého území, a nelze tudíž předpokládat, že by byl každý civilista z důvodu své přítomnosti na území Ukrajiny vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. Jedná se o konflikt izolovaný pouze ve východní části země, jehož intenzita i v dotčených oblastech výrazně klesá (srov. např. usnesení ze dne 15. 1. 2015, č. j. - 17, ze dne 10. 12. 2015, č. j. - 24, ze dne 24. 2. 2016, č. j. - 23, nebo ze dne 8. 6. 2016, č. j. - 36). Obavy z ojedinělých útoků radikálů z Pravého sektoru proto samy o sobě nepředstavují důvod udělení doplňkové ochrany, jak uvedl městský soud v bodech 19. - 21. napadeného rozsudku. I v této části se městský soud žalobní argumentací stěžovatele náležitě zabýval.

[9] Napadený rozsudek tedy splňuje požadavky judikatury Nejvyššího správního soudu na přezkoumatelnost soudních rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. - 75, nebo ze dne 13. 6. 2007, č. j. - 91), judikatura Nejvyššího správního soudu nabízí dostatečnou odpověď na vznesené námitky, krajský soud se nedopustil hrubého pochybení při výkladu hmotného či procesního práva a kasační stížnost svým významem nepřesahuje podstatně zájmy stěžovatele. Soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou ve smyslu

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o , větu první ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2019

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu