Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1987/13

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaje) a Ludvíka Davida ve věci ústavní stížnosti nezletilého Prokopa Rolečka, zastoupeného zákonnou zástupkyní Barborou Zemanovou, obou právně zastoupených Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem Burešova 6, 602 00 Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 As 20/2012-42, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011, č. j. 29 A 69/2010-36, spojené s návrhem na zrušení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a § 34 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), takto:

I. Řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatele proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2013, č. j. -42, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011, č. j. -36, se přerušuje.II. Návrh na zrušení ustanovení , o ochraně veřejného zdraví, a , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se postupuje plénu Ústavního soudu.

Odůvodnění:

I.

Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil nálezem rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2013, č. j. -42, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2011, č. j. -36. Řízení o ústavní stížnosti je vedeno pod

sp. zn.

. S návrhem na zrušení uvedených rozsudků se stěžovatel domáhá rovněž zrušení , o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Z ústavní stížnosti a obsahu připojeného spisu vyplývá, že Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem rozhodl o zamítnutí kasační stížnosti stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 20. 5. 2010, č. j. KUJI 38442/2010, sp. zn. ., kterým krajský úřad zamítl odvolání stěžovatele proti rozhodnutí ředitelky Mateřské školy Náměšť nad Oslavou Třebíčská ze dne 22. 4. 2010 a rozhodnutí Mateřské školy Náměšť nad Oslavou Husova ze dne 30. 4. 2010 a obě rozhodnutí, na základě kterých nebyl stěžovatel přijat do mateřské školy pro nesplnění podmínek § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví, protože se nepodrobil stanovenému pravidelnému očkování, potvrdil.

Stěžovatel mimo jiné namítá, že napadenými rozhodnutími došlo k porušení jeho práva na předškolní vzdělání jako součásti jeho práva na vzdělání dle d (dále jen " "), neboť jeho vyloučení z předškolního vzdělání bylo neproporcionální. Navíc v případě odepření práva na vzdělání stěžovatele nebyla podle něj splněna podmínka zakotvená v y, podle které meze základních práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem, neboť rozsah očkovací povinnosti, která je podmínkou pro přijetí do mateřské školy podle ve spojení s zákona o ochraně veřejného zdraví, je stanoven pouhou vyhláškou. Aby úprava respektovala ústavní požadavky, muselo by být zákonem vymezeno minimálně, proti kterým nemocem má být dítě očkováno, aby mu byl umožněn přístup ke vzdě lání.

Senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že uplatněním ve spojení s zákona o ochraně veřejného zdraví nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a současně nelze tvrzení stěžovatele označit za zjevně neopodstatněná. Proto je třeba se návrhem na zrušení a zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho důvody věcně zabývat, a to zejména z hlediska judikatury Ústavního soudu, vztahující se k otázkám požadavku zákonného základu pro možné omezení základního práva.

Ve světle shora uvedeného senát Ústavního soudu rozhodl podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, o postoupení návrhu stěžovatele na zrušení napadených ustanovení k rozhodnutí plénu Ústavního soudu podle písm. a) y.

V řízení o ústavní stížnosti stěžovatele bude pokračováno poté, co o návrhu stěžovatele rozhodne plénum Ústavního soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 2014

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu