Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 150/2021-28

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 37 055,90 Kč s příslušenstvím, doplňující rozsudek

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení jdoucím

od 23. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku, to je co do částky

částky 8 513 Kč

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 134,25 Kč

kapitalizovaného úroku ve výši 792,67 Kč

úroku ve výši 29% ročně z 12 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení

úroku z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně z 12 000 Kč od 21. 1. 2020

do zaplacení

zamítá.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení vzniklých v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení jdoucím od 23. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbytku, to je co do částky částky 8 513 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 134,25 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 792,67 Kč úroku ve výši 29% ročně z 12 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně z 12 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení zamítá. III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení vzniklých v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené dlužné částky z titulu neuhrazené zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce číslo obě uzavřeny se společností právnická osoba Soud při vyhlašováí rozsudku bez jednání dne 23. 8. 2021 opomněl rozhodnout o nárocích z druhé zápůjčky číslo proto vydal tento doplňující rozsudek.

2. Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva“), byla uzavřena dne 5. 9. 2018 se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně).

3. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky

ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni žalobkyni vrátit společně s částkou 8 513 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků, a spolu s odměnou

za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši

4 916 Kč, a spolu s poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši

1 451 Kč, do 30. 10. 2019. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 342 Kč. Svou povinnost však žalovaný nesplnil, když zápůjčku do uvedeného data řádně a včas nevrátil. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení. Žalovaný na svůj dluh neplnil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. Dne 20. 1. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně

a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávky. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena téhož dne doporučeným dopisem. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství částku 26 377,17 Kč.

4. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy na základě informací získaných od žalovaného, kdy takto získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytl žalovaný. Následně získané a ověřené informace zanesla do tzv. zákaznické karty. Žalovaný úplnost a pravdivost poskytnutých informací stvrdil svým podpisem. Teprve

po vyhodnocení těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela předmětnou smlouvu. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací od něj získaných, rovněž žalovaný stvrdil svým podpisem.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Podle , (dále jen „“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání.

7. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela

dne 5. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s poplatkem (zahrnujícím úrok, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) ve výši 8 513 Kč, celkem tedy částku 20 513 Kč, v 60 týdenních splátkách – 59 splátek po 342 Kč, poslední ve výši 335 Kč s tím, že první splátka byla splatná v den uzavření smlouvy. Výpůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 17,448 % ročně (prokázáno citovanou smlouvou o zápůjčce). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil do sjednaného dne splatnosti ničeho (prokázáno tabulkou umoření ze dne 4. 6. 2018).

8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, v němž byl zároveň žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, která k datu postoupení činila 26 377,17 Kč (prokázáno dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a podacím lístkem). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě této výzvy. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval jej k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 2. 2021 (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 1. 2021 a podacím lístkem).

9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávanou zápůjčku splácet (úvěruschopnost),

a to v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva jsou smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

10. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud ze shora uvedené smlouvy zjistil,

že žalovaný podpisem této smlouvy stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila jeho úvěruschopnost, a to na základě informací od něj získaných, které byly zaneseny do jeho zákaznické karty. Dále svým podpisem stvrdil, že před uzavřením smlouvy poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti.

11. V posuzované věci bylo pouze prokázáno, že sám žalovaný při uzavření předmětné smlouvy stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila jeho úvěruschopnost, a to na základě informací od něj získaných, které byly zaneseny do jeho zákaznické karty, současně také stvrdil, že právní předchůdkyni žalobkyně za tím účelem poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje a dále prohlásil, že je schopen poskytnutou zápůjčku splatit. K tomu je třeba uvést, že pouhé doplnění čísel do formuláře bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. -149). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015,

č. j. -39). Žalobkyně dále tvrdila, že získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytl žalovaný. Žádné z těchto dokumentů však žalobkyně nepředložila. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalovaného nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, event. jejím informačním systémem ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalovaného a o jeho schopnosti úvěr splácet. Pouhé prohlášení žalovaného o tom, že je schopen předmětnou zápůjčku splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jeho majetkových poměrů zcela nedostačující. Závěr o tom, že ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného způsobem shora uvedeným skutečně došlo, nelze učinit ani

na základě„ potvrzení“ žalovaného obsaženého v předmětných smlouvách o zápůjčce. Byť žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně informace o majetkových poměrech žalovaného řádně zjišťovala i ověřovala, k této skutečnosti neoznačila, ani nepředložila jediný důkaz. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila ani povinnost stanovenou jí v § 78 odst. 1

z. s. ú., když uvedené doklady a dokumenty předložené žalovaným neuchovala a neevidovala.

12. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání

ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,

co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené

o 8 procentních bodů.

16. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem

nebo s ním jinak jedná.

17. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ z. s. ú.“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle § 3 písm. b) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona věřitelem rozumí osoba nabízející

nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Jeho ustanovení pak postihuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. -53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti ( o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

24. Ústavní soud ČR přitom v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , zdůraznil,

že„ …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy

(a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, … Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

25. Zadlužování jednotlivců není podle názoru soudu jen problémem jednotlivce, ale negativně působí na celou společnost. Z uvedeného důvodu judikatura i zákon trvá na tom, aby úvěrující pečlivě hodnotili úvěruschopnost úvěrovaného, a to aktivním zjišťováním informací k této otázce a jejich následným odpovědným vyhodnocením, tak aby úvěrovaní nepadli do dluhové pasti.

26. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 68 odst. 1 z. s. ú. a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné zápůjčku žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu o zápůjčce posoudil jako absolutně neplatné.

27. Jelikož však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku

12 000 Kč, ze které jí žalovaný nevrátil ničeho, soud dospěl k závěru, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně ve smyslu

§ 2991 o. z. bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky, která nebyla právní předchůdkyni žalobkyně, potažmo žalobkyni na jistině splacena,

tj. částky 12 000 Kč, žalobkyni vrátit. Co do této částky tedy soud žalobě vyhověl, a to v souladu

s  a o. z. včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši stanovené ode dne podání žaloby, tj. od 23. 4. 2021, do zaplacení, přičemž ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Pokud splátky zápůjčky byly započteny nejen

na jistinu, ale i na další nároky vyplývající z ujednání neplatné smlouvy o zápůjčce (úroky, poplatky atd.), jde o bezdůvodné obohacení na straně příjemce těchto plateb. Bez procesní aktivity žalovaného (uplatnění bezdůvodného obohacení jako obrany do výše žalované částky, vzájemný návrh) však soud ve sporném řízení nemůže jakkoli zohlednit tyto uskutečněné platby, byť z neplatného právního důvodu.

28. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvod pro její prodloužení.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná z nepatrné části..

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.